Celkem bylo doposud zinventarizováno 8143 jedinců devíti různých druhů kadidlovníků a 80 165 jedinců dračinců. Vědci zjišťují i stáří stromů, nejstarší z nich dosahují stáří až jednoho tisíce let. 

Z dat českých vědců vyplývá, že nejohroženější jsou kadidlovníky druhu Boswellia scopulorum (pouhých 10 jedinců), Boswellia nana (193) a Boswellia bullata (260). Populace ostatních druhů kadidlovníků čítají vždy více než tisíc jedinců. „Přesto jsou všechny druhy ohrožené, neboť jejich populace jsou většinou přestárlé bez dostatečné obnovy. Populace dračinců je řádově početnější a stromy se dožívají delšího věku. I přes chybějící obnovu u tohoto druhu nehrozí v brzké době jejich vyhynutí, přesto je však řada lokálních populací ohrožena,“ říká Petr Maděra z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně, který práci českých vědců a studentů na Sokotře koordinuje.

Odborníci MENDELU na Sokotře působí přes 20 let. Nalézt a změřit všechny ohrožené stromy zabralo téměř dva roky. „Pro inventarizaci kadidlovníků a dračinců jsme používali kombinovanou metodu terénních průzkumů a dálkového průzkumu země a v posledních letech nalétáváme zejména nepřístupné lokality pomocí dronů. Opakovaným měřením zjišťujeme také tloušťkový přírůst stromů, který bude základem pro přímou metodu odhadu jejich věku. Doposud pracujeme s vlastními nepřímými metodami, ze kterých vyplývá, že nejstarší dračince mohou dosáhnout až jednoho tisíce let, zatímco kadidlovníky se dožívají pouze 150 let,“ uvedl Maděra. Získaná data v daném rozsahu jsou podle něj naprosto unikátní v celosvětovém měřítku.

Ostrov Sokotra je známý vysokým stupněm endemismu – jinými slovy téměř každý druh zdejšího stromu neroste nikde jinde na světě. Absence přirozené obnovy dřevin a stárnutí jejich současné populace je způsobena zejména narůstajícím pastevectvím, což způsobuje závažné environmentální problémy. Populace endemických stromů stárnou, a i díky stále častějším a ničivějším cyklónům odumírají a hrozí jim tak akutně vyhynutí.

Čeští vědci proto na ostrově už vybudovali školky a vychovali první školkaře. Nyní zpracovávají také sociologické výzkumy s cílem zjistit vztah obyvatel Sokotry k lesu jako takovému a jejich ochotu ke změně pastevních zvyků, neboť intenzivní přepásání je hlavní příčinou postupné degradace místních lesů. „Zabýváme se také potravními zvyky koz v různých sezónách. Konkrétně naši studenti v rámci zalesňovacích aktivit pomáhali s měřením semenáčků v experimentech, které spočívají v pozorování a srovnání růstu a jejich mortality v oplocených územích a mimo ně. Cílem je kvantifikovat vliv okusu koz na odrůstání semenáčků,“ uvedl Maděra.

Ostrov Sokotra, který je často nazýván Galapágami Indického oceánu, patří Jemenské republice. Leží na pomezí Adenského zálivu a Indického oceánu. Stupeň endemismu a tím pádem unikátnosti zde u rostlin dosahuje až 38 %. Zvýšit atraktivitu ostrova mají v budoucnu i turistické a naučné stezky, což je také jeden z úkolů brněnských studentů, kteří na místě zaznamenávali GPS souřadnice a pořizovali fotodokumentaci.

Kontaktní osoba pro více informací: prof. Dr. Ing. Petr Maděra, tel.: 739 341 962, petr.madera@mendelu.cz, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie (LDF)

Foto: Tomáš Macháček, noční kemp v dračincovém lese