Lockdowny, které během pandemie COVID-19 v roce 2020 zásadně ovlivnily pohyb lidí v krajině, poskytly mimo jiné unikátní příležitost sledovat, jak se globálně měnila aktivita divokých zvířat. V některých částech světa lockdowny výrazně omezily pohyb lidí, v jiných byla aktivita lidí v přírodě naopak vyšší. Savci v blízkosti lidských sídel byli v průběhu lockdownu za pandemie COVID-19 aktivnější a také vykazovali větší noční aktivitu v době, kdy i aktivita lidí byla vysoká. Výsledky mezinárodního výzkumu, který je jedním z nejrozsáhlejších svého druhu, vyšly v prestižním časopise Nature Ecology & Evolution. Do výzkumu se zapojili i vědci z Lesnické a dřevařské fakulty. Zjištění založená na datech z 5000 fotopastí z 21 zemí pomáhají pochopit, jak zvládat konflikty mezi lidmi a volně žijícími zvířaty.
Zvýšení lidské aktivity bylo zaznamenáno i na českém území, kde monitoring probíhal na celkem 113 lokalitách: kolem Brna, od Krkonoš a Jizerských hor až po Beskydy. „Výsledky mají velký význam zvláště v ochranářském managementu chráněných území. Ukazuje se, jak velký dopad může mít masový turismus v oblastech dosud málo dotčených lidskou činností. Na druhou stranu i v oblastech silně pozměněných lidmi se zvířata musela adaptovat: přešla na noční způsob života, což nastiňuje, jak zásadní je zachování klidu v krajině alespoň během nočních hodin,“ shrnul Miroslav Kutal z Ústavu ekologie lesa, který se na studii podílel.
Zvířata reagují na přítomnost lidí různě, některá vnímají lidi jako hrozbu, zatímco jiná mohou hledat ochranu nebo potravu. Jejich chování se také mění v závislosti na tom, zda se zvířata s lidmi setkávají v přirozeném prostředí, nebo v člověkem modifikované krajině. Autoři zjistili, že aktivita savců v lidmi ovlivněných oblastech vzrostla v době, kdy byla lidská aktivita vyšší a současně zvířata přecházela na noční způsob života. Naopak v odlehlejších oblastech byli savci v době vyšší lidské agility méně aktivní. Rozdíly se však projevovaly i mezi různými skupinami savců: aktivita velkých býložravců se během vyšší lidské aktivity zvýšila, zatímco aktivita velkých šelem byla obecně nižší.
Výsledky z dat získaných v Česku většinou odpovídají celkovým výsledkům studie. „Jako odlišnost od celkových výsledků lze uvést například změnu chování u zajíce, který během covidové periody posunul svoji běžnou noční aktivitu více směrem do světlé části dne. Naopak například ze srnce obecného se během covidu stával spíše druh s noční aktivitou. Co se týče délky aktivity, během covidu byl právě srnec prokazatelně aktivnější než předtím. Naopak liška byla aktivní méně – to odpovídá i celkovým výsledkům, kdy bylo zjištěno, že predátoři byli pod vlivem zvýšené lidské aktivity sami méně aktivní. Velmi výrazně pak během covidu na naší lokalitě snížilo svoji aktivitu prase divoké,“ přiblížil Radim Plhal z Ústavu ochrany lesů a myslivosti.
Kanadští vědci mapovali celkem 163 druhů před lockdownem i během něho, aby zjistili, jak se chování savců změnilo v reakci na změny v lidské činnosti. „Iniciátorovi výzkumu A. Cole Burtonovi z Univerzity z Britské Kolumbie se díky veřejné výzvě ze září 2020 podařilo shromáždit data z více jak 102 různých výzkumných projektů z 21 zemí na pěti kontinentech, kde monitoring savců probíhal během lockdownů a v kontrolní periodě, většinou v předchozím roce. Původní předpoklad byl, že během lockdownů bude aktivita lidí omezená, ale variabilita byla značná, od snížení, přes žádnou změnu až po zvýšení aktivity,“ popsal Kutal.
Data vědců z Ústavu ochrany lesů a myslivosti pocházela z výzkumu, který byl realizován v lesích na severním okraji města Brna – Lesy ČR, Lesy MENDELU a Lesy Belcredi. „Sběr dat byl primárně zaměřen na změny chování zvěře v závislosti na turistickém využití lesů a škody působené zvěří v lese,“ uvedl Plhal. Vědci z Ústavu ekologie lesa využili i rozsáhlou databázi snímků velkých šelem z fotopastí Hnutí DUHA Šelmy a Správy Krkonošského národního parku.
Jedinečné okolnosti snížené lidské aktivity během pandemie umožnily nahlédnout do chování savců, což může například myslivcům, lesníkům nebo ochranářům přírody pomoci lépe chránit druhy, které jsou na člověka zvláště citlivé.
Kontakty pro bližší informace: Ing. Radim Plhal, Ph.D., radim.plhal@mendelu.cz, +420 608 374 691, Ústav ochrany lesů a myslivosti LDF MENDELU; Mgr. Miroslav Kutal, Ph.D., +420 728 832 889, miroslav.kutal@mendelu.cz, Ústav ekologie lesa, LDF MENDELU
Více aktualit
-
Letní technickou školu připravila v termínu 11.–12. září Lesnická a dřevařská fakulta MENDELU, Ústav nauky o dřevě a dřevařských technologií, ve spolupráci se sdružením Centrum pasivního domu a dalšími odborníky v oblasti udržitelných dřevostaveb. …25. 7. 2024
-
Výzkumníci LDF MENDELU pokračují ve francouzském Bibracte v půdně-hydrologickém…
Vědci z Ústavu geologie a pedologie Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity (LDF MENDELU) se po roce a půl vrátili na francouzské archeologické naleziště Bibracte, kde pokračují ve spolupráci s tamějšími kolegy. V současné době…18. 7. 2024 -
LDF MENDELU lídrem projektu zaměřeného na aplikaci epoxidových pryskyřic v…
Ústav designu a nábytku ve spolupráci se společností NADOP, a.s. zahajuje spolupráci na výzkumu a vývoji povrchových úprav epoxidových pryskyřic v nábytkářské výrobě se souběžným zvýšením efektivity výrobních procesů a užitných vlastností nábytku a…15. 7. 2024 -
LDF MENDELU je součástí BiodivRestore – nového celoevropského znalostního…
Thomas Jung, odborník zabývající se diverzitou, ekologií a evolucí dřevinných patogenů druhů Phytophthora působící na Ústavu ochrany lesů a myslivosti LDF MENDELU přijal nabídku partnerů programu Biodiversa+ a stal se členem nově vzniklého…11. 7. 2024 -
Myslivecký kurz pod vedením odborníků LDF MENDELU, 2024/2025
Lesnická a dřevařská fakulta MENDELU, Ústav ochrany lesů a myslivosti – nabízí zájemcům o myslivost možnost absolvování přípravného kurzu ke zkoušce z myslivosti pod dohledem zkušených odborníků. Absolvování mysliveckého kurzu a zkoušek je…8. 7. 2024 -
Lesy Mendelovy univerzity zasáhla silná bouře, poničeny jsou tisíce stromů
Lesy Mendelovy univerzity zasáhla v pátek 21. června silná bouře. Ze tří polesí Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny (ŠLP Křtiny), který v lesích MENDELU hospodaří, je nejvíce postiženo polesí Habrůvka. První odhady hovoří o více než 40…25. 6. 2024 -
Studující LDF MENDELU uspěli v eko-designérské výzvě Reborn Design 2024
Studentky a studenti programů Design nábytku a Tvorba a výroba nábytku se již podruhé pod vedením vyučujícího Milana Šimka v rámci Ateliéru nábytku zapojili do eko-designérské výzvy Reborn Design. Soutěžící LDF MENDELU k realizaci svých nápadů…19. 6. 2024 -
Podzimní Dny nábytku propojí Cenu profesora Halabaly, Kariérní dny a…
Studentskou soutěž Cena profesora Halabaly, Kariérní dny zaměřené na propojení firem se studenty designu a nábytkářství a Mezinárodní konferenci věnovanou trendům v nábytkářství a bydlení chystá na podzim letošního roku Ústav designu a nábytku…7. 6. 2024 -
Světoví odborníci a odbornice řeší na MENDELU aktuální výzvy agrolesnictví
Tento týden se na Mendelově univerzitě v Brně setkávají odborníci a odbornice z celého světa na agrolesnictví – pěstování dřevin společně s rostlinnou výrobou nebo chovem hospodářských zvířat. Konference EURAF 2024 se zabývá výzkumem i praxí, v…28. 5. 2024 -
Profesor Radomír Ulrich slaví 90
Prof. Ing. Radomír Ulrich, CSc., slaví 26. května 2024 devadesátiny. Pedagogicky na Lesnické fakultě působil více než 40 let. Vedle pedagogických aktivit na LDF MENDELU byla a je hlavní náplní jeho působení vědecko-výzkumná činnost. Na Ústavu…24. 5. 2024