Více než čtyři desítky dosud neznámých druhů patogenů rodu Phytophthora parazitujících na kořenovém systému dřevin objevil a popsal mezinárodní vědecký tým pod vedením Thomase Junga. Jedná se o výsledky šestiletého projektu Phytophthora Research Centre při LDF MENDELU. Dosud neznámé druhy byly objeveny v jihovýchodní Evropě, jihovýchodní a východní Asii a Jižní Americe. Pocházely především z přírodních ekosystémů, částečně z lesních školek a výsadeb dřevin. Studie významnou měrou přispěla k poznání diverzity patogenů dřevin. Výsledky využijí instituce zabývající se ochranou rostlin a monitoringem škodlivých organizmů.
Fytoftory, neboli plísně rodu Phytophthora, jsou půdní mikroorganizmy, které se velmi těžko identifikují: „Na rozdíl od hub nevytvářejí plodnice, takže nejsou nápadné. To, že dřevinu napadla některá fytoftora, poznáme až na základě zdravotního stavu dřeviny. Napadený strom prosychá a na kmeni se tvoří zvláštní nekrózy,“ přiblížil problematické patogeny Michal Tomšovský, jeden ze spoluautorů studie.
Významné riziko pro zdraví dřevin představují odpočívající výtrusy. Dokáží dlouhodobě přežívat v půdě, kde čekají na svou příležitost: „Původně jsou to totiž půdní a vodní organizmy, takže ideální jsou pro ně silné deště či povodně, protože mají rády zamokření. Splachy umožní další šíření výtrusů v zamokřené půdě a zamokřené stromy jsou navíc stresované, kořeny se dusí, nedostává se jim vzduchu, a to je opět příležitost pro napadení parazity,“ popsal ideální podmínky pro šíření plísní rodu Phytophthora Tomšovský.
Z půdy i napadených dřevin jsou patogeny identifikovány pomocí molekulárních biologických metod takzvané sekvenace DNA: „Jedná se o podobné sekvenování, jaké zná veřejnost z dob pandemie Covid-19. Sekvenování DNA je důležité ve chvíli, kdy se objeví podezření na závažného patogena. Jedná se o přesnou metodu, kdy vědci nebo rostlinolékaři poměrně rychle mohou původce poškození dřeviny určit. Problémem je ale rostlinný materiál, který pochází z exotických zemí, kde biodiverzita těchto organizmů není dobře známá. V sekvenačních výsledcích se pak objevují sekvence, se kterými si odborníci nevědí rady. Neví, kam je zařadit a co od zachycených organizmů čekat. Proto jsou studie tohoto typu tak důležité,“ zdůraznil význam studie Tomšovský.
Autoři studie riziko spatřují v nedostatečně kontrolovaném dovozu potenciálně kontaminovaného materiálu, který se může šířit ve veřejné zeleni i soukromých zahradách. Rostlinolékařská legislativa je zaměřena pouze na kontrolu několika karanténních škodlivých organizmů, patogeny rodu Phytophthora mezi nimi prakticky nejsou: „Zásadním problémem je import sadebního materiálu do Evropy z jiných kontinentů. Dostávají se k nám organizmy, které nejsou původní a na kořenovém systému domácích dřevin mohou působit významné škody. Tyto případy jsme zaznamenali už i ve střední Evropě,“ vysvětlil vědec.
Během výzkumu vědci absolvovali expedice do třetích zemí a provedli analýzu několika stovek půdních izolátů. Každý získaný izolát fytoftory byl podroben sekvenaci DNA, a pokud se jednalo o druh, který věda dosud nezná, byl podrobně zmikroskopován a popsán jako nový druh.
Objevení více než čtyř desítek nových druhů rodu Phytophthora vědci považují za důkaz, jak málo se o těchto patogenech působících závažná onemocnění rostlin ví. Za nezbytný proto považují další výzkum přírodních ekosystémů dosud neprozkoumaných oblastí světa.
Studii přinášející cenná zjištění pro detekci patogenů využije odborná rostlinolékařská veřejnost, v České republice především Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský.
Výsledky studie publikoval prestižní odborný časopis Studies in Mycology.
Kontakt pro více informací: prof. RNDr. Michal Tomšovský, Ph.D., Ústav ochrany lesů a myslivosti LDF MENDELU, +420 545 134 115, michal.tomsovsky@mendelu.cz