V zemědělské krajině se šíří široká škála reziduí pesticidů, zjistili vědci LDF MENDELU

8. 4. 2024

Dvouletou studii zaměřenou na problematiku rozšíření pesticidů v potravních sítích různých typů zemědělských plodin pěstovaných na jižní Moravě a ve středních Čechách provedl výzkumný tým v čele s Radkem Michalkem z Ústavu ekologie lesa a Ondřejem Košuličem z Ústavu ochrany lesů a myslivosti LDF MENDELU ve spolupráci s Výzkumným ústavem organických syntéz a výzkumným centrem RECETOX Masarykovy univerzity. Díky úzké spolupráci se subjekty hospodařícími v těchto regionech mohli autoři studie porovnat látky, které objevili v analyzovaných skupinách – půda, rostliny, hlodavci, pavouci – s látkami, které byly v dotčených lokalitách za poslední čtyři roky aplikovány. Výsledky ukázaly, že v zemědělsky využívané krajině se koncentruje a šíří poměrně velké množství pesticidů, z nichž některé mohou mít významný dopad na biologickou rozmanitost a zároveň jsou výrazně rizikové i pro člověka. Z velké části se ovšem nejednalo o látky aplikované samotnými farmáři.   

Nález rozmanitého spektra látek, které zemědělci na svých pozemcích neaplikovali, si vědci vysvětlují přenosem z okolní krajiny a následnou akumulací v rozsáhlejších potravních sítích: Při porovnání různých typů pesticidů jsme zjistili, že koncentrace insekticidů určených k potlačení hmyzích škůdců a fungicidů používaných proti houbovým patogenům obecně stoupají s trofickou úrovní. Tento trend naznačuje, že tyto látky se hromadí napříč potravními řetězci, což je projev bioakumulace,“ popsal možný „pohyb“ zdraví škodlivých látek v potravních řetězcích Radek Michalko.

Za alarmující vědci považují nalezení pesticidních látek, které nebyly nikdy schváleny pro využití v zemědělství a lesnictví nebo jsou již několik let v Evropské unii zařazeny mezi zakázané látky: „Výskyt těchto látek lze vysvětlit jejich schopností dlouho přetrvávat v životním prostředí, ale vyloučit nemůžeme ani možnou nelegální aplikaci a používání falšovaných agrochemikálií. Tady se ale dostáváme do roviny spekulací,“ nastínil možná vysvětlení výskytu neschválených pesticidních látek Ondřej Košulič.

Odborníci poukázali například na zjištěný a výrazně nebezpečný karbofuran a jeho metabolity, které jsou silně jedovaté i pro obratlovce a které byly pravidelně zjišťovány u hlodavců a pavouků na většině pěstovaných trvalých a jednoletých plodinách během dvou po sobě jdoucích roků, kdy sběr vzorků probíhal.

„V České republice dochází každý rok k úmrtím dravých ptáků způsobených karbofurany, ta jsou často způsobená přímým pozřením těchto látek prostřednictvím otrávených návnad,“ připomněl Košulič.

Vědci detekovali také rezidua silně toxického insekticidu methoxychloru, který je v Evropě zakázán od roku 2002. „Tato látka je známá svou bioakumulací a perzistencí v ekosystémech s výrazně negativními účinky na necílové organismy, jako je užitečný hmyz a různé skupiny obratlovců. Ve velmi vysoké míře byla také detekována fungicidní látka pyrametostrobin, která nikdy nebyla registrována pro evropský trh s přípravky na ochranu rostlin. Toto zjištění také naznačuje, že tyto látky jsou možná nelegálně dováženy a prodávány ze zemí, kde jsou běžně používány jako strobilurinový fungicid k boji proti houbovým chorobám,“ ukončil výčet nebezpečných zjištěných látek Michalko.

„Domníváme se, že je nezbytné zaměřit se na celkové snižování rizikových látek, které mohou negativně ovlivnit životní prostředí a necílové druhy svou perzistencí, transportem a bioakumulací v potravních sítích v zemědělsko-lesní krajině České republiky s ohledem na trvale udržitelné hospodaření a zdraví člověka,“ shrnul téma Košulič.  

Jedna z monitorovaných ploch ovocného sadu na jižní Moravě. Pro odchycení pavouků pohybujících se po zemi byla použita metoda zemních pastí. Na řádku s výsadbou stromů je patrná letní aplikace herbicidu.
Fotografie posklizňové plochy jedné ze zkoumaných lokalit na jižní Moravě dokumentuje rozšířenou zemědělskou praxi uplynulých let. Velkoplošná desikace na podzim se stala běžným postupem, při němž se velkoplošně používají herbicidy, nejčastěji glyfosát, k odstranění plevelných rostlin místo tradičních mechanických metod.

Studie vznikla v rámci společného projektu s Výzkumným ústavem organických syntéz: „Vliv přípravků na ochranu rostlin na necílové druhy živočichů a regulace používání rizikových přípravků v zemědělství“ a byla finančně podpořena Technologickou agenturou České republiky (program BETA2). Na projekt nyní navazuje výzkumná spolupráce s profesorem Jakubem Hofmanem z výzkumného centra RECETOX na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně.

Výsledky studie publikoval prestižní odborný časopis Agronomy for Sustainable Development.

Kontakty pro bližší informace: Mgr. Radek Michalko, Ph.D., Ústav ekologie lesa LDF MENDELU, +420 545 134 038, radek.michalko@mendelu.cz; Ing. Ondřej Košulič, Ph.D. Ústav ochrany lesů a myslivosti LDF MENDELU, +420 728 076 516, ondrej.kosulic@mendelu.cz

Více aktualit

Všechny aktuality