V posledních letech řada studií ukázala, že hospodářské porosty pěstované v lužních lesích mohou podporovat celkovou biodiverzitu recentní zemědělsko-lesní krajiny. Důležitým aspektem je ovšem intenzita obhospodařování těchto porostů, zejména při těžebních operacích a následné obnově a zalesňování. Často aplikovanou praktikou intenzivního lesního hospodaření v lužních lesích je celoplošná příprava půdy, která je charakteristická frézováním pařezů, odstraňováním těžebních zbytků a následným využíváním herbicidů proti buřeni. Alternativní metodou při obnově porostů je extenzivní hospodaření, kdy dochází k ponechání pařezů na pasekách s řízenou kontrolou zarůstání pomocí ručního kosení. V této souvislosti studovali vědci z Ústavu ochrany lesů a myslivosti LDF a Ústavu ekologie lesa LDF ve spolupráci s externími kolegy z Univerzity Palackého a Výzkumného ústavu Silva Tarouca vliv těchto odlišných přístupů na biodiverzitu bezobratlých predátorů a dekompozitorů v hospodářských lužních lesích v okolí Vranovic a Ivaně na jižní Moravě.

Čerstvě zalesněná paseka po celoplošné přípravě půdy s frézováním pařezů a následným využíváním chemizace proti buřeni. Homogenizace biotopové struktury měla výrazně negativní vliv na většinu měřených složek biodiverzity. (foto: Ondřej Košulič)

Výsledky studie jednoznačně prokazují, že intenzivní obhospodařování silně homogenizuje biotopovou strukturu pasek, což vede k snižování taxonomické i funkční diverzity různých trofických skupin členovců. Zároveň vzácné a ohrožené druhy, které se hojně vyskytují na pasekách obhospodařovaných extenzivním způsobem, téměř vymizely z vyfrézovaných pasek. Zjištěné výsledky této studie podporují názor, že méně intenzivní typy lesního hospodaření mají pozitivní účinky na biologickou rozmanitost a multifunkčnost ekosystémů lužních lesů. Z toho důvodu by intenzivní přístupy jako celoplošná příprava půdy s frézováním pařezů a využíváním herbicidů měly být výrazně omezeny v biologicky cenných územích nížinných lesů, jako jsou například lužní lesy podél Moravy a Dyje, lesostepní doubravy v okolí Pavlovských kopců a v dalších významných lesních ekosystémech určených pro lesní hospodaření. 

Extenzivní paseka bez mechanické přípravy půdy s ponecháním několika výstavků. Tento typ lesnického hospodaření, který má pozitivní vliv na biodiverzitu lužních lesů, je v posledních letech uplatňován například v biologicky cenném území soutoku řek Dyje a Moravy. (foto: Ondřej Košulič)

Výzkum byl proveden ve spolupráci s LZ Židlochovice (Lesy České republiky, s. p.) a byl financován Interní grantovou agenturou Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v rámci projektu: „Analýza změn biodiverzity hospodářských nížinných lesů v průběhu sukcesního vývoje s využitím multitaxonového hodnocení“. Výsledky byly publikovány v prestižním vědeckém časopise Journal of Environmental Management.

Kontaktní osoba pro více informací: Ing. Ondřej Košulič, Ph.D., Ústav ochrany lesů a myslivosti LDF MENDELU; e-mail: ondra.kosulic@seznam.cz

Odkaz na studii:

https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S030147972101803X?via%3Dihub