Odborníci Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU (LDF MENDELU) zjišťovali, jak prosvětlování porostů a následný vývoj lesního ekosystému ovlivňují společenstva pavouků žijících na povrchu půdy v lesích národního parku Podyjí. Doplnili tak dosud chybějící informace o tom, jak citlivé organismy, jakými jsou pavouci, reagují na změny prostředí, které vyvolala obnova výmladkového hospodaření (pařezení). Výmladkový les vzniká zpravidla po těžbě stromu tak, že zejména z jeho pařezu začnou vyrůstat nové kmínky, takzvané výmladky. Výzkum jednoznačně potvrdil význam obnovy výmladkového hospodaření pro udržení biodiverzity v chráněných dubových lesích. Závěry výzkumu publikovala Evropská komise.
V lesích, v nichž se historicky hospodařilo výmladkově, a tudíž v nich docházelo k pravidelné těžbě, udržování prosvětlených stanovišť a následnému výskytu všech fází sukcese lesa, se dařilo organismům s rozmanitými nároky na prostředí. Celková rozmanitost v těchto nížinných evropských lesích skončila spolu s opuštěním tohoto typu hospodaření. Nejohroženější skupinou se stali bezobratlí živočichové. „Konkrétně pavouci se řadí mezi nejrozmanitější skupiny bezobratlých predátorů s jasnými nároky na prostředí, čímž se stávají optimálními bioindikátory pro posouzení stavu životního prostředí. Mnoho vzácných a ohrožených druhů pavouků je vázáno na světlé lesy, kde jsou v případě uzavření korunového zápoje, který po opuštění výmladkového hospodaření nastal, nahrazeny běžnými stínomilnými druhy,“ říká Tomáš Hamřík z Ústavu ekologie lesa.
Data o tom, zda dojde ke zvýšení biologické rozmanitosti na místech, kde se začne opět hospodařit výmladkově, ale dosud vědcům chyběla. Ve studii se zaměřili na národní park Podyjí. Důvody vysvětluje spoluautor studie Ondřej Košulič z Ústavu ochrany lesů a myslivosti: „Historicky byly tyto lesy vystaveny pařezení, které bylo postupně opuštěno během první poloviny 20. století. Nyní je v rámci obnovy pařezení opět zaváděno a naší snahou je porozumět dopadům tohoto procesu. Studie prokázala pozitivní vliv obnovy výmladkového hospodaření na celkovou biodiverzitu epigeických, tedy na povrchu půdy žijících, pavouků.“
„Nejvíce druhů bylo zjištěno v porostech v pokročilém stadiu sukcese, tedy minimálně pět až šest let od obnovy pařezení. Každé stadium sukcese však nabídlo podmínky pro odlišné společenstvo pavouků. Prosvětlené plochy v raném (krátce po obnově pařezení) a pokročilém stadiu sukcese hostily pestrá společenstva vzácných a ohrožených světlomilných druhů. Naopak pro bezzásahové plochy v pozdním stadiu sukcese byla charakteristická stejnorodá společenstva s běžnými stínomilnými druhy,“ shrnuje závěry studie Hamřík.
Podle vědců LDF výsledky výzkumu jednoznačně potvrdili význam obnovy výmladkového hospodaření pro udržení biodiverzity v chráněných dubových lesích.
Do výzkumu v národním parku Podyjí se aktivně zapojili i odborníci z Maďarského institutu pro ekologický výzkum – Centre for Ecological Research pod vedením Dr. Róberta Gallé, který se podílí také na výzkumu vlivu hospodaření na biodiverzitu pavouků v oblasti lužních lesů na soutoku Moravy a Dyje.
„Uvedené výzkumy poskytují nové poznatky v oblastech ekologie společenstev a ochranářské biologie. Z praktického hlediska přináší výsledky, které zdůrazňují význam obnovení tradičních způsobů lesního hospodaření pro ochranu biodiverzity nížinných lesů a tyto poznatky jsou v současné době úspěšně aplikovány, například ve správě NP Podyjí či CHKO Pálava,“ uzavírá téma Hamřík.
Výzkum byl finančně podpořen projektem Interní grantové agentury Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU. Garantem je Ing. Ondřej Košulič, Ph.D. Výzkumy zaměřené na výmladkové hospodaření probíhají v dlouhodobé spolupráci s Mgr. et MgA. Radimem Hédlem, Ph.D. z Botanického ústavu AV ČR v Brně.
Text publikovaný Evropskou komisí
Popisek k fotografii: Ohrožená skálovka rodu Callilepis, která se specializuje na lov mravenců. V prosvětlených porostech byly hojně nacházeny oba druhy tohoto rodu. Jedná se o teplomilné pavouky, kteří se vyskytují na stepních či lesostepních stanovištích s řídkou vegetací.
Kontakty pro bližší informace:
Ing. Tomáš Hamřík, Ústav ekologie lesa LDF MENDELU, +420 605 453 461; tomas.hamrik@mendelu.cz
Ing. Ondřej Košulič, Ph.D., Ústav ochrany lesů a myslivosti, LDF MENDELU, +420 545 134 183; ondrej.kosulic@mendelu.cz