Interní grantová agentura

Buk (Fagus sylvatica) a dub (Quercus robur, Q. petraea) patří mezi nejvýznamnější lesní dřeviny střední Evropy, jejich sazenice však ve školkách vykazují vysokou míru mortality v důsledku houbových patogenů. Tento projekt zkoumá, zda biologické přípravky na ochranu rostlin – zejména přípravky založené na mykoparazitických houbách a přípravky zlepšující vitalitu semen a sazenic (biostimulanty) – mohou zvýšit přežívání, růst a vitalitu sazenic. Semena a sazenice budou ošetřeny vybranými biokontrolními přípravky a porovnány s kontrolními variantami ošetřenými fungicidy a bez ošetření. Za podmínek ve školce a v laboratoři budou sledovány morfologické charakteristiky (např. plocha listů, biomasa), fyziologické parametry (např. fotosyntéza, vodní potenciál, chlorofylová fluorescence) a zdravotní stav. Houbové patogeny budou izolovány a identifikovány pomocí mikroskopie a DNA barcodingu. Předpokládáme, že biologická ošetření potlačí padání klíčních rostlin, urychlí klíčení a vzcházení a podpoří vývoj sazenic. Přímá aplikace na semena by mohla snížit nebo zcela odstranit potřebu biologických a především fungicidních postřiků během vzcházení. Cílem projektu je identifikovat účinné biologické alternativy k chemickým fungicidům, a přispět tak k udržitelným postupům v lesních školkách a ke zlepšení kvality sazenic. Výsledky podpoří rozvoj ekologicky šetrných strategií hospodaření a přinesou nové poznatky o fyziologických a zdravotních reakcích sazenic na biokontrolní ošetření. Výzkum v konečném důsledku přispěje ke snížení používání chemických přípravků v lesnictví a ke zvýšení odolnosti mladých stromů v měnících se podmínkách prostředí.

Řešitelka: Ing. Marie Matoušková, Ph.D.

V současnosti změna klimatu přináší zvyšování teploty vzduchu, změny v rozložení ročních srážek, včetně delších období sucha během vegetačního období, a nárůst jejich intenzity v podobě přívalových srážek. V budoucnu tyto změny výrazně posunou optimální podmínky pro růst dřevin rostoucích v Evropě, a to jak ve výškovém, tak v horizontálním gradientu. Lesní ekosystémy jsou však dlouhověké a nebudou schopny se těmto změnám dostatečně rychle přizpůsobit, což by mohlo vést ke snížení jejich funkčnosti. Péče o jejich stabilitu se proto stane jedním z hlavních úkolů lesníků. Voda a vodní režim budou hrát velmi důležitou roli v růstu. Téměř každý strom je do určité míry citlivý na sucho. Jedním z nejcitlivějších druhů je smrk, který je a bude nahrazován jinými dřevinami. Vzhledem k posunu výškového gradientu se jako vhodné druhy jeví dub a buk a jedle jako jeden z možných druhů do směsi s nimi. Cílem tohoto projektu je zjistit, jaké množství srážek zachytí sledované druhy v monokultuře a jaké množství z nich infiltruje do půdy, jak se příjem vody a infiltrace liší při růstu ve směsi a jak se liší srážkový příjem a infiltrace v mladých a starších porostech. Projekt se dále zaměřuje na určení nejvhodnějších alometrických vztahů pro odhad množství jednotlivých složek srážkového příjmu u sledovaných druhů a na objasnění role potlačených stromů v porostu.

Řešitel: Ing. Jiří Kadlec, Ph.D.

Cílem tohoto projektu je získat nové poznatky o ekologii bobra evropského (Castor fiber) a vytvořit vědecký základ pro udržitelný a eticky přijatelný management tohoto významného, avšak konfliktního druhu v kulturní krajině České republiky. Bobr se stal významnou součástí říčních a mokřadních ekosystémů, kde přispívá k obnově přirozených hydrologických procesů a biodiverzity. Jeho činnost však zároveň způsobuje škody na lesní i nelesní vegetaci, zemědělských plodinách a vodohospodářských stavbách, což vytváří rostoucí tlak na účinný management. Dosažení rovnováhy mezi ochranou a regulací vyžaduje hlubší porozumění potravní ekologii druhu, jeho prostorovému chování a populační dynamice v různých typech krajiny. Projekt se zaměřuje na čtyři hlavní cíle: (1) hodnocení potravního potenciálu a nutriční hodnoty dřevin, (2) analýzu sezónní variability potravy a aplikaci teorie optimálního potravního chování v zemědělském prostředí, (3) sledování prostorového chování za různých klimatických podmínek a (4) posouzení vlivu dlouhodobého mysliveckého managementu na aktivitu populace. Kombinací terénního monitoringu, molekulárních analýz potravy, telemetrie a geoinformačního modelování projekt poskytne komplexní pohled na ekologii bobra v současné krajině.Interdisciplinární tým odborníků v oblasti zoologie, managementu zvěře, klimatologie, lesnictví, geoinformatiky a molekulární biologie naváže na předchozí studie a existující datové soubory s cílem zaplnit klíčové mezery ve znalostech. Výsledky umožní lépe predikovat výskyt bobra, identifikovat oblasti náchylné ke konfliktům a formulovat doporučení pro adaptivní management. Přispějí tak ke snížení konfliktů mezi člověkem a bobrem a k udržitelnému soužití tohoto druhu s lidskou společností ve střední Evropě.

Řešitel: RNDr. Ondřej Mikulka, Ph.D.

Větrné bouře mají významný dopad na lesní ekosystémy ve střední a východní Evropě a ovlivňují jejich strukturu a druhové složení. Nahodilá těžba, která se po narušení často provádí, má negativní vliv na biodiverzitu, zdravotní stav půdy a dlouhodobou obnovu ekosystému. Ponechávání mrtvého dřeva („biologické dědictví“) zlepšuje stav půdy, podporuje půdní mikrobom společenstva a koloběh živin, a tím podporuje přirozenou obnovu lesa. Nahodilá těžba tyto ekosystémové služby narušuje. Znalosti o ekologických důsledcích vývratů a následných možnostech managementu jsou však stále omezené. Další výzkum běžných postupů po narušení je proto potřebný pro podporu udržitelného lesního hospodaření a zachování kvality stanovišť na něm závislých. Bouře v červnu 2024 vyvrátila v Školním lesním podniku Masarykův les celkem 34 000 m³ dřeva, což poskytlo jedinečnou příležitost k vědeckému výzkumu. Byly vybrány tři rozsáhlé plochy vývratů. Na každé z těchto ploch byly založeny čtyři trvale označené plochy o velikosti 50 × 50 m, představující následující varianty: „Bez zásahu“, „Ponechání těžebních zbytků“, „Odklizení“ a „Kontrolní plocha“ (nenarušená). Výzkum se zaměřuje na zásoby uhlíku, mikroklima, biodiverzitu organismů a přirozenou obnovu stromů. Pomocí rozsáhlého odběru vzorků půdy, GPS sledování, dronového snímkování a kontinuálního monitoringu sledujeme, jak různé intenzity těžby dřeva ovlivňují zdravotní stav půdy, erozi a obnovu těchto ekosystému. Cílem projektu je studovat účinky vývratů a určit postupy, které minimalizují negativní dopady narušení a podporují dlouhodobou obnovu a udržitelné hospodaření v lesních ekosystémech.

Řešitel: DI Dr. Marian Schönauer

Hlavním cílem projektu je prokázat, že revitalizační opatření v pramenné oblasti vedou ke komplexnímu zlepšení vodního režimu v širokém okolí. V důsledku revitalizačních opatření obvykle dochází k poklesu hladiny vody v korytě toku, což může představovat argument proti jejich realizaci, ale je podstatné hodnotit jejich celkový vliv na vodní režim celého území. Součástí projektu je komplexní typologie půd na lokalitě, zahrnující stanovení půdních typů a subtypů a charakteristiku jejich základních vlastností jako výchozí půdní inventarizaci. Dále je hodnocena dynamika vodního režimu půdy a její změny v souvislosti s realizací obnovy. Pozornost je věnována také počátečním procesům transformace organické hmoty v půdě a potenciálu sekvestrace uhlíku před obnovou a v prvních letech po její realizaci. Součástí hodnocení je rovněž vliv obnovy na biodiverzitu půdy. Celkově je posuzován vliv obnovných opatření na vodní režim území s důrazem na jejich širší hydrologické souvislosti.

Řešitelka: Ing. Marie Balková, Ph.D.