Mezinárodní dvouletý projekt Soil Education through Tourism Infrastructure (SETTI), podpořený Mezinárodním visegrádským fondem, se zaměřuje na význam půdy v environmentálním vzdělávání veřejnosti prostřednictvím turistické infrastruktury. Odborníci z univerzit zemí V4 chtějí upozornit na skutečnost, že půda je klíčovou, avšak často přehlíženou součástí krajiny i vzdělávacích aktivit.
Cílem projektu je zhodnotit, do jaké míry jsou půdy zahrnuty do obsahu naučných stezek, návštěvnických center a muzeí v zemích V4. Přestože turistické a vzdělávací trasy často představují témata geologie, rostlin, živočichů nebo ochrany přírody, samotná půda bývá mnohdy opomíjenou součástí krajiny.
„Veřejnost si často ani neuvědomuje, že právě půda představuje základní spojovací článek mezi geologickým podložím, klimatem, vodním režimem a rostlinnými společenstvy,“ vysvětlil Petr Zapletal, člen výzkumného týmu za LDF MENDELU.
Odborníci připomínají, že půda zajišťuje celou řadu klíčových ekosystémových funkcí, ať už se jedná o růst rostlin, zadržování vody či ukládání uhlíku. Podílí se ale i na koloběhu živin a poskytuje prostředí velkému množství organismů. Bez zdravé půdy by nemohly fungovat lesní ani zemědělské ekosystémy a výrazně by byla ohrožena stabilita krajiny v době klimatické změny.
„Jedním z důvodů, proč je půda veřejností často přehlížena, je skutečnost, že většina půdních procesů probíhá skrytě pod povrchem. Návštěvníci přírodních lokalit běžně vnímají rostliny, horniny nebo krajinné prvky, málokdy však dostávají informace o tom, proč na daném místě rostou konkrétní rostlinná společenstva, jakou roli v tom hraje geologické podloží a jeho zvětrávání a jak s těmito procesy souvisí vývoj půd,“ poukázal výzkumník.
Podle Petra Zapletala nedostatečné vnímání významu a zranitelnosti půdy může souviset s nedostatkem popularizačních a vzdělávacích materiálů zaměřených na půdu.
Projekt SETTI proto zmapuje současný stav půdního vzdělávání v turistické infrastruktuře. Řešitelé projektu postupují metodou systematického hodnocení naučných stezek se zaměřením na přírodní podmínky a s využitím pevně stanovených kritérií. Posuzovat budou například to, zda je půda mezi informacemi pouze zmíněná, nebo zda je pevně propojená s ostatními tématy. Toto hodnocení probíhá v předem stanoveném rádiu kolem všech partnerských univerzit, a to na náhodně vybraných naučných stezkách, které jsou veřejně dohledatelné.
Na základě zjištěných dat navrhnou možnosti, jak půdní tematiku více začlenit do naučných stezek, informačních panelů, návštěvnických center či expozic muzeí. Doporučení budou směřována k organizacím, které infografiky vytvářejí, nebo naopak k institucím, které si infografiku nechávají vytvářet. Do průzkumu bude zapojena i veřejnost formou dotazníkového šetření týkajícího se jejího povědomí a zájmu o půdu:
„Jedním z výstupů projektu budou také doporučení pro efektivní prezentaci půdy veřejnosti, prostřednictvím ukázkových půdních profilů, interaktivních prvků nebo vzdělávacích panelů vysvětlujících vztahy mezi půdou, geologickým podložím a vegetací, to vše srozumitelným a atraktivním způsobem. Slibujeme si od toho zvýšení povědomí o významu půdy pro fungování krajiny i každodenní život společnosti,“ uzavřel téma Zapletal.
Na projektu s Mendelovou univerzitou spolupracují University of Debrecen, University of Prešov. Koordinátorem projektu je Nicolaus Copernicus University pod vedením Marcin Świtoniak.
Kontaktní osoba za LDF MENDELU: Ing. Petr Zapletal, Ústav geologie a pedologie LDF MENDELU, +420 773 926 043, petr.zapletal@mendelu.cz