Sucho v lesích střední Evropy se stalo jednou z hlavních výzev lesních hospodářů, pro něž je důležité vědět nejen, kde se nacházejí vlhčí a sušší půdy, ale také jak se půdní vlhkost mění v průběhu roku. Mezinárodní studie, na které se podílel Dr. Marian Schönauer z Ústavu ochrany lesů a myslivosti Lesnické a dřevařské fakulty (LDF MENDELU), ukazuje, že pravidelné sledování půdní vlhkosti může poskytnout důležité informace pro plánování lesnických zásahů, ochranu půdy a hospodaření v podmínkách měnícího se klimatu.
Voda dostupná v půdě má zásadní význam pro růst stromů i fungování celého lesního ekosystému. Půdní vlhkost ovlivňuje růst rostlin, koloběh živin nebo ukládání uhlíku. Informace o jejím aktuálním stavu jsou ale důležité také pro samotné hospodaření v lese, například při plánování těžebních prací s využitím těžké lesnické techniky.
Aby vědci lépe porozuměli prostorovým a časovým změnám půdní vlhkosti, sledovali ji ve vzrostlém bukovém lese typickém pro nižší pohoří střední Evropy. Manuální měření prováděli na 236 místech a na 53 stanovištích byla půdní vlhkost nepřetržitě zaznamenávána automatickými senzory. Za téměř dva roky tak vědci získali více než 1,4 milionu jednotlivých měření. Terénní data následně porovnali s informacemi o reliéfu a s volně dostupnými klimatickými daty ERA5-Land, která poskytují modelované údaje o podmínkách prostředí v hodinovém časovém rozlišení od roku 1950. Jedním z hlavních výsledků studie bylo zjištění, že změny půdní vlhkosti v průběhu času byly přibližně 3,6krát větší než rozdíly mezi jednotlivými místy v krajině. Aktuální počasí a roční období tak měly na půdní vlhkost mnohem větší vliv než samotná poloha na svahu nebo tvar terénu.
„Pro lesnickou praxi je důležité vědět nejen to, kde se nacházejí vlhčí nebo sušší půdy, ale především kdy nastávají podmínky, které mohou ovlivnit hospodaření. Naše výsledky ukazují, že půdní vlhkost se v čase mění výrazněji než mezi jednotlivými místy v krajině. Pravidelné informace o jejím vývoji tak mohou lesním hospodářům pomoci lépe plánovat zásahy,“ řekl Marian Schönauer.
V lesnické praxi se vlhkost půdy často odhaduje pomocí takzvaných topografických indexů. Studie však ukázala, že běžně používané topografické indexy nedokázaly účinně zachytit prostorové rozdíly v půdní vlhkosti. Mnohem lépe se pro sledování změn v čase osvědčila volně dostupná data ERA5-Land. Po jednoduché kalibraci pomocí lokálních terénních měření mohou tato data přesněji zachytit místní podmínky
„Data ERA5-Land dokážou spolehlivě zachytit změny půdní vlhkosti a teploty v čase. Jejich velkou výhodou je, že jsou volně dostupná a průběžně aktualizovaná. V kombinaci se systematickými terénními měřeními mohou být praktickým nástrojem pro sledování dostupnosti vody, plánování lesnických prací a přizpůsobování lesního hospodářství klimatické změně,“ uvedl Schönauer.
Citace: Schönauer, M., Asabere, S. B., Sauer, D., & Drollinger, S. (2025). Topografické indexy a data ERA5-Land pro popis variability půdní vlhkosti ve středoevropském bukovém lese. Journal of Hydrology: Regional Studies, 59, 102456. https://doi.org/10.1016/j.ejrh.2025.102456
Kontaktní osoby pro více informací: Dr. Marian Schönauer, Ústav ochrany lesů a myslivosti, Lesnická a dřevařská fakulta, MENDELU, marian.schonauer@mendelu.cz
Tato publikace byla financována z projektu Evropské unie v rámci programu Horizont Evropa ERA Chair: Striving for Excellence in the Forest Ecosystem Research (EXCELLENTIA) (grantová dohoda č. 101087262).
Názory a stanoviska vyjádřená v této publikaci jsou však výhradně názory a stanoviska autora (autorů) a nemusí nutně odrážet názory a stanoviska Evropské unie nebo Evropské agentury pro provádění výzkumu (REA). Za tyto názory a stanoviska nenese odpovědnost ani Evropská unie, ani poskytovatel grantu.
