Nejvyšší tropické stromy světa, které rostou na ostrově Borneo a dosahují výšky až sto metrů, nejsou během období sucha náchylnější k selhání transportu vody než nižší stromy. Vyplývá to z nové studie publikované v prestižním mezinárodním vědeckém časopise Science, na níž se významně podíleli vědci z Mendelovy univerzity v Brně a České zemědělské univerzity v Praze. Výzkum vyvrací dosavadní hypotézu, že jejich hydraulický systém během stále častějších období sucha selhává. Stromoví obři mají nezastupitelný význam pro ukládání uhlíku, tvorbu biomasy, regulaci mikroklimatu i podporu biodiverzity.
Nejvyšší tropické stromy, které patří do čeledi Dipterocarpaceae (dvojkřídláčovité), dominují zachovalým deštným pralesům Bornea a tvoří páteř lesních ekosystémů jihovýchodní Asie. Dosud se předpokládalo, že jejich mimořádná výška představuje v obdobích sucha zásadní nevýhodu. Nová studie však ukazuje, že tyto stromy si díky anatomickým adaptacím dokážou zajistit spolehlivý transport vody až do vrcholků korun i během období s nedostatkem srážek.
Na výzkumu spolupracovali vědci z Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU), České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) spolu s odborníky z Velké Británie, Malajsie, Německa, Španělska, Brazílie a Spojených států amerických.
Výzkumníci sledovali stromy různých velikostí v malajsijské části Bornea, ve státě Sabah. Od báze kmene až po koruny stromů měřili průměr cév zajišťujících transport vody, vlastnosti listů související s odolností vůči vodnímu stresu i růst stromů před obdobím sucha, během něj a po jeho skončení v letech 2023–2024, kdy oblast zasáhl klimatický jev El Niño. Výsledky ukázaly, že vysoké stromy mají vyvinuté anatomické i funkční adaptace, které kompenzují fyzikální nároky spojené s jejich výškou.
„Pochopení biologie nejvyšších dřevin má přímý dopad na odhady budoucích uhlíkových zásob tropických lesů. Pouhé jedno procento nejvyšších stromů obsahuje více než polovinu nadzemního množství uhlíku uloženého v těchto lesích. Dosavadní klimatické modely přitom předpokládaly, že právě tyto stromy budou během sucha nejvíce odumírat. Naše studie ale ukazuje, že výška nemá negativní vliv na transport vody, což naznačuje nutnost přehodnotit stávající modely dopadů klimatické změny,“ uvedla odbornice na anatomii dřeva Palasiah Jotan z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU, jedna ze tří hlavních sdílených autorů studie.
Ekolog Martin Svátek z Mendelovy univerzity zdůraznil, že jde o první přímý důkaz hydraulické odolnosti nejvyšších tropických stromů: „Díky kombinaci anatomických, ekofyziologických a ekologických metod se nám vůbec poprvé podařilo prokázat, že ani nejvyšší stromy z čeledi Dipterocarpaceae nejsou během sucha hydraulicky zranitelnější než menší jedinci. Podobný výzkum bude nyní potřeba rozšířit i na další druhy vysokých stromů v jiných částech světa.“
Pro ověření reakce obřích stromů na stres suchem byly využity automatické dendrometry společně s mikroklimatickými senzory, které jsou schopny přesně zaznamenat růst stromů pod vlivem prostředí: „Použité přístroje jsou českou technologií vyrobenou přímo v České republice. Zjistili jsme, že obří stromy během zatím posledního období El Niño nesnížily svůj růst tak jako stromy menší. Naopak vykazovaly menší pokles růstu i rychlejší návrat k hodnotám typickým před obdobím sucha,“ doplnil dendrolog Radim Matula z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU.



Podle odborníka na ekofyziologii dřevin Romana Plichty z Mendelovy univerzity výsledky zároveň přispívají k lepšímu pochopení fungování stromů: „Stromy jsou unikátní tím, že dokážou bez vlastní energetické spotřeby dopravovat stovky litrů vody denně z kořenů až do listů proti působení gravitace. Předpokládalo se, že s rostoucí výškou je tento proces stále obtížnější, zejména během sucha. Naše výsledky ale potvrzují, že stromoví obři jsou své výšce výborně přizpůsobeni a transport vody pro ně zatím nepředstavuje limitující faktor.“
Citace (zvýrazněni jsou autoři z českých institucí):
Bittencourt P., Scheire A., Jotan P., Lourenço-Junior J., Banin L.F., bin Suis M.A.F., Burslem D.F.R.P., Christoffersen B., Coomes D., Groenendijk P., Jansen S., Jucker T., Matula R., Mencuccini M., Oliveira R., Plichta R., Nilus R., Robert R., Svátek M., Rowland L. (2026): Height does not impair the hydraulic system of the tallest tropical Dipterocarp trees. Science.
Kontakty pro více informací:
Ing. Martin Svátek, Ph.D., Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU, +420 545 134 058, martin.svatek@mendelu.cz
Doc. Ing. Radim Matula, Ph.D., Katedra ekologie lesa Fakulty lesnické a dřevařské ČZU, matular@fld.czu.cz
titulní foto: Instalace automatických dendrometrů na obřích tropických stromech z čeledi Dipterocarpaceae, Sabah, Malajsie (Borneo).
Více aktualit
-
V rámci celorepublikové akce „Noc vědy“ se široké veřejnosti představí i Lesnická a dřevařská fakulta MENDELU. Návštěvníci budou mít možnost projít si stanoviště napříč všemi ústavy fakulty. Pro dospělé i dětské návštěvníky jsou připraveny hry,…15. 9. 2026
-
Data o půdní vlhkosti mohou pomoci lesníkům lépe plánovat hospodaření v době…
Sucho v lesích střední Evropy se stalo jednou z hlavních výzev lesních hospodářů, pro něž je důležité vědět nejen, kde se nacházejí vlhčí a sušší půdy, ale také jak se půdní vlhkost mění v průběhu roku. Mezinárodní studie, na které se podílel…10. 9. 2026 -
Kvetoucí pásy pomáhají chránit mladé borovice před škůdci
Nová studie vědců z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně (LDF MENDELU) ukazuje, že kvetoucí pásy mohou sehrát důležitou roli nejen v zemědělství, ale také v lesních a okrasných školkách. Podporují přirozené nepřátele škůdců…2. 9. 2026 -
Cena profesora Jindřicha Halabaly 2026 představí mladý nábytkový a interiérový…
22. ročník mezinárodní soutěže a výstavy Cena profesora Jindřicha Halabaly 2026 nabídne jedinečný pohled na současnou úroveň středoškolského a vysokoškolského interiérového a nábytkového designu. Soutěž v roce 2026 pořádá Ústav designu a…31. 8. 2026 -
Kůra habru evropského poškozená slunečním zářením je náchylnější k houbové…
Poškození kůry způsobené intenzivním slunečním zářením může výrazně zvýšit riziko houbové infekce u habru evropského (Carpinus betulus) rostoucího v městském prostředí. Mezinárodní studie, na které se podíleli vědci z Ústavu ochrany lesů a…27. 8. 2026 -
MENDELU pracuje na záchraně ohrožených druhů stromů amazonského pralesa
Mendelova univerzita v Brně (MENDELU) v roce 2025 zahájila mezinárodní projekt zaměřený na záchranu nejohroženějších druhů stromů peruánské Amazonie. Projekt je financován prestižní švýcarskou nadací Fondation Franklinia. V oblasti Tingo María ve…25. 8. 2026 -
Doktorandka LDF MENDELU získala ocenění ministra zemědělství
Viktória Pipíšková, doktorandka Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně, získala významné ocenění ministra zemědělství ČR. Se svým výzkumem zaměřeným na vliv sucha na lesní porosty s různým druhovým složením v obdobných…21. 8. 2026 -
Biologická rozmanitost pomáhá travním porostům zachovat si produktivitu i během…
Zachování biologické rozmanitosti může představovat jeden z nejúčinnějších přírodních způsobů, jak ochránit produktivitu ekosystémů v době klimatické změny přinášející častější a delší období sucha. Výsledky studie publikované v časopise…19. 8. 2026 -
Mendelova univerzita a Nadace Partnerství společně zlepšují péči o nově…
Dlouhodobá spolupráce Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU) a Nadace Partnerství přispívá ke kvalitnější výsadbě stromů i jejich následné péči. Studenti arboristiky se podílejí na výsadbách Alejí svobody, poskytují odborný dohled dobrovolníkům a…17. 8. 2026 -
V univerzitních lesích přibyly dvě desítky kilometrů nových hipotras. Pomáhají…
Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny (ŠLP Křtiny) pokračuje v budování sítě značených hipotras. Po úspěšné spolupráci s koňskými stájemi kolem Babic nad Svitavou a Řícmanic vzniklo 20 kilometrů tras na Ořešínsku. Nové značení přispívá k…10. 8. 2026