Data z unikátní sítě online měřicích stanic DendroNetwork ukazují, že stres stromů suchem dosáhl na konci června hodnot srovnatelných s nejsuššími obdobími předchozích let. Na některých lokalitách jsou naměřené hodnoty dokonce významně překročeny. Podle odborníků je skutečnost, že léto teprve začíná, mimořádně varovným signálem.
V lesích Mendelovy univerzity ve správě Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny (ŠLP Křtiny) je rozmístěno 14 online měřicích stanic, které jsou součástí národní výzkumné infrastruktury DendroNetwork. Stanice v reálném čase průběžně sledují řadu ukazatelů přímo v lesních porostech a umožňují vědcům vyhodnocovat aktuální stav stromů i jejich reakci na měnící se podmínky prostředí: „Stanice měří mimo jiné odezvu stromů na vláhový stres a umožňují zachytit i velmi časné projevy zhoršující se vodní dostupnosti,“ vysvětlila Lucia Petrovičová, členka týmu z Ústavu ekologie lesa.
Aktuální data odborníkům ukazují, že stres suchem na konci června dosáhl úrovně, která je očekávaná spíše na vrcholu nebo v závěru léta během dlouhých vln sucha a veder: „V databázi nemáme záznam, který by ukazoval tak brzkou a zároveň tak intenzivní reakci stromů indikující jejich stres suchem. Situace je o to závažnější, že se nacházíme teprve na začátku léta,“ uvedl k situaci Jan Krejza z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky (CzechGlobe), koordinátor sítě DendroNetwork.
Monitoring zahrnuje porosty se smrkem, borovicí, bukem, dubem i modřínem: „Sledovány jsou nejen monokultury, ale také porosty převáděné na přírodě blízké způsoby hospodaření, například na Dauerwald nebo výběrný les,“ upřesnil Lumír Dobrovolný, vedoucí oddělení rozvoje a pedagogiky ŠLP Křtiny.
Vyhodnocování dat umožňuje porovnávat reakce různých druhů dřevin na nedostatek vody, přestože jejich fyziologická odezva je různá: „Reakce jednotlivých dřevin na sucho se přirozeně liší. Ne každá dřevina projevuje stres stejnou mírou smrštění kmene a každý druh má odlišnou toleranci vůči nedostatku vody. Pomocí ukazatele označovaného jako normalizovaný vodní deficit stromu však lze tyto rozdíly porovnávat a vyhodnotit celkovou míru stresu napříč druhy i typy porostů,“ vysvětluje Jan Světlík z Ústavu ekologie lesa.
Data vědcům ukazují, že při extrémním nedostatku vody již přestává hrát zásadní roli, o jakou dřevinu se jedná nebo zda roste v monokultuře či ve směsi. Výrazné projevy vodního deficitu se objevují napříč sledovanými porosty. To potvrzuje mimořádnou intenzitu současného sucha a jeho potenciálně závažné dopady na stabilitu a vitalitu lesních ekosystémů. Celou situaci navíc umocňuje vlna veder, která významně zvyšuje potřebu vody pro vegetaci.
DendroNetwork je národní výzkumná infrastruktura zaměřená na detailní sledování růstu a fyziologických reakcí stromů v reálném čase. Data z této sítě pomáhají vědcům lépe porozumět dopadům extrémních klimatických jevů na lesní ekosystémy a zároveň poskytují veřejnosti aktuální informace o stavu lesů: „Data z této sítě nám umožňují lépe porozumět tomu, jak lesní porosty reagují na extrémní klimatické události, zejména sucho a horké vlny. Na aktuální data a mapy na národní úrovni se dnes může podívat každý,“ vyzvala Růžena Janoutová, datová manažerka sítě DendroNetwork působící v CzechGlobe a Výzkumném ústavu pro krajinu.
Kontakt pro více informací: Ing. Jan Krejza, Ph.D., Ústav ekologie lesa LDF MENDELU a CzechGlobe, krejza.j@czechglobe.cz
titulní foto: Jedna z monitorovacích stanic sítě DendroNetwork. Přístroje nepřetržitě zaznamenávají změny růstu stromů, jejich vodní režim společně s monitoringem mikroklimatických a půdních podmínek, což vědcům umožňuje sledovat reakci lesů na vlny horka a sucho v reálném čase.