První měsíc sledování dvou vlků s GPS obojky v oblasti Javořích hor na Broumovsku nepřinesl žádné znepokojivé informace. Zvířata se pohybují na rozsáhlém území a chovají se v souladu s běžnými vzorci.
Po blízkém setkání vlka s člověkem v obci Hynčice v březnu letošního roku vyzvala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Mendelovu univerzitu v Brně (MENDELU) k odchytu vlků za účelem detailnějšího monitoringu. Koncem března se podařilo i díky finanční podpoře mezinárodních projektů Life Wild Wolf a Interreg Česko-Polsko odchytit a opatřit telemetrickými obojky dva vlky – samce a samici [1].
Samec se prozatím pohybuje na území zhruba 220 km² [2]. „Deset dní se pohyboval v Broumovských stěnách, většinu času ale strávil ve východní části Javořích hor a navazujících horských celcích v Polsku. Samice obsáhla území zhruba 120 km² ve východní části Javořích hor a v polských pohořích, na území značně se překrývajícím se sledovaným samcem. Oba vlci v různých časech zavítali na krátkou návštěvu také do Sovích hor, nacházejících se severně od Javořích hor v Polsku,“ podrobně popsal pohyb vlků Miroslav Kutal z Ústavu ekologie lesa Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU.
Genetické vzorky odebrané při odchytu odborníci dosud neanalyzovali. Na základě pohybu vlků se ale domnívají, že mohou být členy stejné smečky:
„Několik dní vlci odpočívali a pohybovali se společně. Jednou se podařilo v Javořích horách samce natočit na fotopast společně s třínohou vlčicí, která byla v předchozích letech členkou rodičovského páru z Javořích hor,“ doplnil Kutal.
Předběžné vyhodnocení ukázalo, že oba vlci využívají především lesní prostředí: 77–78 % zafixovaných souřadnic spadalo do lesa, 11–14 % bylo zmapováno na loukách a 11–12 % na orné (zemědělské) půdě [3]. V nočních hodinách ale trasy samce občas vedly v blízkosti zastavěného území. Výzkumníci se domnívají, že v některých případech si zvíře zřejmě zkracovalo cestu přes obce, a potvrzují, že se jedná o běžné chování vlků pozorované i v jiných oblastech ve chvílích, kdy se ve venkovním prostředí nepohybují lidé.
„První dva telemetricky sledovaní vlci na Broumovsku nám v prvním měsíci ukázali, jak využívají krajinu na česko-polském pomezí. Pohybovali se na velkém území prakticky bez povšimnutí a blízkého kontaktu s lidmi, což je dobrá zpráva. V dalších měsících se zaměříme na detailnější sledování jejich potravní ekologie,“ shrnul situaci Miroslav Kutal z Mendelovy univerzity v Brně.
Žádné další blízké setkání s vlkem nebylo veřejností za poslední období hlášeno.
Poznámky:
[1] Více informací o projektech na https://www.lifewildwolf.com/ a https://www.selmy.cz/projekty/monitoring-vlku-v-cesko-polskem-pohranici/
[2] Území, na kterém se vlk pohybuje, bylo určenou metodou 95 % MCP (minimální konvexní polygon), kdy bylo odstraněno 5 % nejodlehlejších souřadnic a zbývající okrajové body spojeny do mnohoúhelníku. Jedná se o jednu z nejčastěji používaných metod pro určení domovských okrsků v ekologii. Jsou známy i jiné metody, které budou pro porovnání využity po delším období sledování zvířat.
[3] Pro klasifikaci typů prostředí byla využita vrstva ESA WorldCover, založená na satelitních datech z roku 2020 a 2021 v rozlišení 10 m. Více na https://esa-worldcover.org
Kontakt pro více informací: Mgr. Miroslav Kutal, Ph.D., Ústav ekologie lesa LDF MENDELU, +420 728 832 889, miroslav.kutal@mendelu.cz.