Viktória Pipíšková, doktorandka Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně, získala významné ocenění ministra zemědělství ČR. Se svým výzkumem zaměřeným na vliv sucha na lesní porosty s různým druhovým složením v obdobných klimatických podmínkách obsadila druhé místo v kategorii určené mladým vědkyním a vědcům.
Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Českou akademií zemědělských věd (ČAZV) vyhlásilo v roce 2026 Soutěž o ceny ministra zemědělství za nejlepší realizované výsledky ve výzkumu financovaném z prostředků ministerstva. Ocenění se uděluje ve dvou kategoriích: Cena ministra zemědělství pro nejlepší realizovaný výsledek výzkumu a experimentálního vývoje a Cena ministra zemědělství pro mladé vědkyně a vědce. Právě ve druhé kategorii uspěla Viktória Pipíšková z Ústavu ekologie lesa.
Slavnostní předání ocenění proběhlo za účasti ministra zemědělství a předsedy ČAZV při příležitosti zahájení 52. ročníku mezinárodního agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích. „Do výzvy jsem se zapojila s výsledky výzkumu, které tvoří součást mé disertační práce. Výzkum je zaměřen na dendrochronologickou a anatomickou analýzu letokruhů tří hospodářsky významných dřevin – smrku ztepilého, buku lesního a modřínu opadavého – rostoucích ve smíšených a monokulturních porostech,“ přiblížila Pipíšková.
Hlavním cílem studie bylo porovnat reakce vybraných dřevin na období sucha při obdobných klimatických podmínkách, avšak v porostech s odlišným druhovým složením. Výzkum tak umožnil posoudit, jak druhová skladba ovlivňuje anatomické vlastnosti dřeva a odolnost stromů vůči suchu. Na základě změn velikosti buněk hodnotila vědkyně se svým týmem typy porostů a jejich odolnost vůči nepříznivým klimatickým podmínkám.
Výsledky ukázaly, že jednotlivé dřeviny reagují na sucho odlišně. Modřín vykazoval relativně stabilní reakci, smrk byl vůči suchu nejcitlivější a buk projevoval schopnost aklimace. „Z hlediska celkové odolnosti se jako nejstabilnější jevil smíšený porost buku se smrkem, zatímco nejcitlivější byly jehličnaté monokultury. Toto shrnutí však představuje pouze stručný přehled hlavních zjištění. Podrobnější výsledky, jejich interpretaci i diskusi přináší náš článek publikovaný v mezinárodním vědeckém časopise Dendrochronologia,“ nastínila Pipíšková. Studie byla realizována na sedmi výzkumných plochách – třech monokulturách a čtyřech smíšených porostech.
Návrhy do soutěže hodnotí komise složená z členů předsednictva ČAZV. Posuzuje jejich odbornou úroveň, originalitu, aktuálnost řešeného tématu i přínos pro české zemědělství, potravinářství, lesnictví a vodní hospodářství. Ke každému návrhu jsou zpracovány tři odborné posudky a na základě jejich bodového hodnocení vzniká výsledné pořadí. Autoři nejlépe hodnocených návrhů jsou následně pozváni k ústní prezentaci svých výsledků.
Viktória Pipíšková je doktorandkou na Ústavu ekologie lesa Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Na možnost zapojit se do soutěže ji upozornili děkan fakulty Vladimír Gryc a proděkan Jan Tippner. „V současné době jsem na mateřské dovolené s roční dcerkou, takže mi podobné příležitosti mohou snadno uniknout. Velmi proto oceňuji, že mě na soutěž vedení fakulty upozornilo. Jsem jim za tuto podporu velmi vděčná,“ uvedla Pipíšková. Ve svém výzkumu se dlouhodobě věnuje dopadům klimatické změny na smíšené a monokulturní porosty tvořené především smrkem, bukem a modřínem. Výzkum probíhá na trvalých výzkumných plochách ve Školním lesním podniku Masarykův les Křtiny a na Ekosystémové stanici Rájec-Jestřebí. Negativní dopady klimatické změny hodnotí prostřednictvím analýzy dřevních vývrtů, ze kterých následně provádí dendrochronologickou analýzu letokruhů a analýzu anatomických vlastností dřeva. „Na vybraných stromech máme také nainstalované dendrometry, které průběžně zaznamenávají změny obvodu kmene,“ dodala. Díky tomu může sledovat, jak stromy reagují na sucho a další změny podmínek prostředí v reálném čase. „Moje studie je výjimečná především tím, že se zabývá širokou škálou smíšených porostů, které jsou porovnávány s monokulturami za srovnatelných klimatických a stanovištních podmínek. Díky tomu je možné lépe posoudit vliv druhového složení porostu na reakci stromů na sucho,“ doplnila.
Ocenění pro ni představuje především uznání její dosavadní práce a motivaci do dalšího výzkumu. „Toto ocenění nevnímám pouze jako osobní úspěch, ale také jako ocenění práce našeho výzkumného týmu na Ústavu ekologie lesa a skvělou příležitost zviditelnit Lesnickou a dřevařskou fakultu Mendelovy univerzity v Brně i výzkum, který na ní vzniká. Jsem ráda, že mohu svou prací přispět k propagaci univerzity a ukázat, že i mladí vědci mohou přinášet výsledky s praktickým významem pro lesnickou praxi,“ sdělila Pipíšková.
Do soutěže lze přihlásit výsledky spadající do jedné ze tří klíčových oblastí: bioekonomika, smart zemědělství nebo globální změny v biosféře. Uchazeči musí splňovat věkový limit do 35 let a prokázat autorství výsledku, případně nadpoloviční podíl v případě spoluautorství. Přihlašovaný výzkum musí být zároveň financován z prostředků Ministerstva zemědělství.
Kontakt pro více informací: Ing. Viktória Pipíšková, Ústav ekologie lesa, Lesnická a dřevařská fakulta MENDELU,viktoria.pipiskova@mendelu.cz, +420 608 669 120