Evropa připravuje plány obnovy přírody. Na klíčových doporučeních spolupracují i vědci z LDF MENDELU

24. 7. 2026

Nařízení Evropské unie (EU) o obnově přírody, které vstoupilo v platnost v srpnu 2024, ukládá členským státům do 1. září 2026 předložit národní plány obnovy s konkrétními opatřeními k naplnění závazného cíle obnovit do roku 2030 nejméně 20 % pevninských a mořských území EU. Přípravu těchto plánů podpoří osm informačních přehledů vzniklých v rámci iniciativy BiodivRestore, jejíž součástí jsou i vědci Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU (LDF MENDELU) Thomas Jung a Marília Horta Jung z Ústavu ochrany lesů a myslivosti, spoluautoři doporučení týkajících se biologicky bezpečných školkařských provozů.

Přehledy převádějí nejnovější vědecké poznatky do praktických doporučení navázaných na jednotlivé požadavky nařízení – od plánování obnovy konkrétních ekosystémů až po podmínky nezbytné pro jejich úspěšnou realizaci.

Čtyři informační přehledy vypracované na základě konkrétních případových studií v rámci programu BiodivRestore pro konkrétní typy stanovišť:
  • Obnova sladkovodních ekosystémů

Úspěšná obnova řek a mokřadů vyžaduje komplexní přístup na úrovni celých povodí, který řeší příčiny degradace, obnovuje propojení vodních ekosystémů a zahrnuje dlouhodobé monitorování jejich stavu.

  • Začlenění souvislostí mezi biologickou rozmanitostí, klimatem a vodou do obnovy lesů

Obnova lesních ekosystémů by měla zohledňovat vzájemné vazby mezi biologickou rozmanitostí, klimatem a vodním režimem. Zdravé lesy jsou nezbytné pro udržení kvalitních sladkovodních ekosystémů i ekologické provázanosti krajiny. Doporučení upozorňují na potřebu řešit současně dopady intenzivního hospodaření, fragmentace stanovišť a změny klimatu, které ohrožují lesní i na lesích závislé vodní ekosystémy.

  • Odolné městské vodní systémy

Městské řeky, rybníky a mokřady mohou významně přispět k ochraně biologické rozmanitosti, zlepšení kvality vody i odolnosti vůči povodním a změně klimatu. Doporučení zdůrazňují potřebu propojit obnovu městských vodních systémů s územním plánováním a investicemi, které pomohou řešit dopady urbanizace, zastaralé infrastruktury i klimatické změny.

  • Obnova mořských a pobřežních ekosystémů

Úspěšná obnova mořských a pobřežních ekosystémů závisí na pečlivém výběru lokalit, aby došlo k dlouhodobému ekologickému přínosu, což je podmíněno i systematickým monitorováním. Doporučení zdůrazňují potřebu posílit financování a strategické plánování.

Vědci sdružení v iniciativě BiodivRestore poskytli i plán podmínek, které je nutné splnit pro úspěšnou obnovu jednotlivých ekosystémů:
Na agendě týkající se biologicky bezpečné produkce školkařských provozů se významnou měrou podíleli Thomas Jung a Marília Horta Jung z Ústavu ochrany lesů a myslivosti LDF MENDELU.

V souladu s Evropskou strategií pro biologickou rozmanitost do roku 2030 bude v nadcházejících letech po celé Evropě vysazeno nejméně 3 miliardy dalších stromů. Při takovém rozsahu výsadby je třeba věnovat zvláštní pozornost invazivním půdním patogenům, aby se zajistilo, že se tyto činnosti nestanou cestou pro šíření chorob, které by mohly způsobit degradaci ekosystémů. Školky představují hlavní vstupní bod pro patogeny typu Phytophthora. K zajištění zdravé produkce je proto nezbytné zavést opatření v oblasti biologické bezpečnosti prostřednictvím dobrovolného kodexu chování EU, který zahrnuje preventivní hygienická opatření, pravidelný monitoring a diagnostiku, dohledatelnost produkce i průběžné vzdělávání pracovníků.

Policy brief zároveň doporučuje, aby členské státy začlenily systém akreditace školek do svých národních plánů obnovy přírody. Na úrovni EU autoři navrhují postupný přechod od dobrovolného kodexu biologické bezpečnosti k právně zakotvenému systému akreditace, zejména pro rostliny využívané ve veřejně financovaných projektech.

  • Zdravé osivo – základ obnovy ekosystémů

Výběr vhodného osiva je jedním z klíčových předpokladů úspěšné obnovy ekosystémů – ovlivňuje odolnost rostlin vůči klimatické změně, zachování genetické rozmanitosti i dlouhodobou stabilitu obnovovaných stanovišť. Přirozená obnova ve fragmentované krajině často nepostačuje. Doporučení zdůrazňují nutnost včasného plánování, rozvoje spolehlivých dodavatelských řetězců a využívání certifikovaného osiva místního původu. V současné době stále 90 % evropského trhu ovládají necertifikovaná semena.

  • Snižování rizika zoonóz prostřednictvím obnovy přírody

Změna způsobu využívání půdy je hlavním faktorem zvyšujícím riziko přenosu zoonóz na člověka. Obnova přírody, vznik odolných, biologicky rozmanitých ekosystémů, které přirozeně omezují šíření patogenů, může posílit odolnost ekosystémů a zároveň zmírnit stávající rizika nemocí.

  • Financování obnovy přírody prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru

Partnerství veřejného a soukromého sektoru mohou pomoci nasměrovat soukromé investice do obnovy přírody a doplnit omezené veřejné zdroje. Doporučení nastavují podmínky, za nichž mohou být tato partnerství transparentní, důvěryhodná a zároveň dlouhodobě ekologicky i společensky přínosná. 

Více aktualit

Všechny aktuality