Na monitoringu a terénním výzkumu se podílejí Hnutí DUHA Olomouc, Mendelova univerzita v Brně, Česká zemědělská univerzita v Praze, Správa národního parku Šumava a Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Přeshraniční teritoria byla konzultována s polským sdružením WILK, partnery projektu OWAD ze Saska a s Veterinární univerzitou ve Vídni. Genetické analýzy prováděla Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, Česká zemědělská univerzita a CEwolf konsorcium.
Mapa vychází z prokázaných případů rozmnožování vlka doložených fotopastmi nebo genetickou analýzou, případně z opakovaných věrohodných nálezů stopních drah a trusu, z nichž bylo možné přítomnost teritoria potvrdit. V mapě nejsou zahrnuty údaje o nahodilém pozorování samostatných vlků, jejichž dočasný výskyt nelze vzhledem k vysoké mobilitě druhu vyloučit na většině území ČR. I tato data je potřebné vyhodnocovat, pro stanovení počtu osídlených teritorií však nejsou relevantní.
Údaje se vztahují k takzvanému vlčímu roku 2019/2020, což zahrnuje období od května 2019 do konce dubna 2020, které lépe odpovídá rozmnožovacímu cyklu vlků než kalendářní rok: vlčata se totiž většinou rodí v dubnu.
Nejčastěji se do Česka dostávají vlci ze severu – ze středoevropské nížinné populace, jejíž centrum je v západním Polsku a v Německu. Minimálně jedna telemetricky označená vlčice k nám však přišla z Rakouska, kdy cestou do Doupovských hor urazila minimálně 430 km [2]. Na Moravu a do Slezska se zatím šíří vlci ze slovenských a polských Karpat. Podrobnější informace k jednotlivým smečkám jsou k dispozici na www.mapa.selmy.cz, podrobnosti k česko-saskému pohraničí je možno nalézt na stránkách projektu OWAD.
„Kdo by si před deseti lety vsadil, že do Česka bude v roce 2020 zasahovat přes dvacet vlčích teritorií a že tyto šelmy budou druhým rokem vychovávat mláďata 80 kilometrů od Amsterdamu? Vlci prokázali obdivuhodnou přizpůsobivost k životu v kulturní krajině střední i západní Evropy. Soužití s divokými šelmami je stále výzvou pro skloubení zájmů ochrany přírody a zemědělství,“ uvedl Miroslav Kutal, akademický pracovník Mendelovy univerzity v Brně a vedoucí programu Šelmy v Hnutí DUHA.
Podle Pavla Hulvy z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy genetická data pomohla odhalit v České republice další setkávání dříve izolovaných vlčích populací, stejně tak jako přesuny vlků přes hranice se sousedními státy. „Přesto je genetická variabilita tohoto druhu u nás stále nižší než např. v sousedním Slovensku. Je proto důležité zachovat průchodnost krajiny zajišťující příliv nových genů. V minulém roce se opět neprokázal žádný případ hybridizace se psem. Je pozitivní, že i přes zdokumentované případy mortality vlivem dopravy a pytláctví se vlkům daří nacházet partnery výhradně v rámci svého druhu,“ uvedl Hulva.
„Letošní výsledky jednoznačně potvrzují trend v osidlování severních pohraničních hor, kde je jasný vliv populace, která vznikla na pomezí Polska a Německa. To, že je střední Evropa křižovatkou, potvrzuje i několik dálkových přesunů vlků. V Krušných horách se objevil vlk, který byl poprvé zachycen u Hamburku, u Norimberka byl přejet mladý vlk z Krušnohorska atd. Velmi zajímavým záznamem je také přesun mladé vlčice z Horního Rakouska do Doupovských hor, kde patrně založila pár. Díky tomu, že prošla střední Evropou s telemetrickým obojkem, zanechala za sebou vědecky i ochranářsky významnou stopu – velmi dobře víme kdy a kudy přesně prošla a jakým místům se vyhnula. Dokumentuje to také, že vlci jsou schopni se i v naší silně fragmentované krajině přesouvat rychle a na velké vzdálenosti,“ doplňuje Aleš Vorel, akademický pracovník České zemědělské univerzity v Praze, vedoucí česko-saského projektu OWAD.
Poznámky:
[1] Více informací o vlčích teritoriích v sezoně 2018/2019 naleznete v loňské tiskové zprávě: https://www.selmy.cz/tiskove-zpravy/pocet-vlcich-smecek-se-za-rok-zvysil-do-ceska-zasahuje-osmnact-vlcich-teritorii/
[2] Podrobnosti o přesunu telemetricky sledované vlčice z Rakouska naleznete zde: https://www.selmy.cz/clanky/vlcice-z-rakouska-presla-do-doupovskych-hor/
Kontakty pro bližší informace: Miroslav Kutal, expert na velké šelmy Hnutí DUHA a akademický pracovník Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně, 728 832 889, miroslav.kutal@hnutiduha.cz,
Pavel Hulva, molekulární ekolog a akademický pracovník Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, 608 676 877, hulva@natur.cuni.cz, Aleš Vorel, akademický pracovník Fakulty životního prostředí ČZU a vedoucí projektu OWAD, 605 281 401, vorel@fzp.czu.cz
Více aktualit
-
Aktuální diskuse spojená s novelou zákona o myslivosti odkrývá řadu složitých otázek, které s péčí o volně žijící živočichy označované jako zvěř souvisejí. Populace zvěře nejsou neměnné, nezajímají je hranice našich pozemků a péče o ně je…24. 3. 2023
-
Školní lesní podnik Křtiny slaví stovku výstavou Pestrý život v pestrém lese
Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny si letos připomíná 100 let od svého založení - 100 let kontinuální péče o lesy Mendelovy univerzity v Brně. Jedním z bodů letošních oslav je i výstava pod širým nebem, kterou autoři pojmenovali Pestrý…20. 3. 2023 -
Rovnováhu mezi vlky a lidmi v kulturní evropské krajině hledá projekt LIFE WILD…
Porozumět interakcím lidí a vlků v kulturní evropské krajině a předcházet potenciálním kritickým situacím, to si klade za cíl unikátní mezinárodní projekt, který zahájila Mendelova univerzita v Brně. Na řešení se podílí rozsáhlý multidisciplinární…14. 3. 2023 -
Navazující magisterské studium na LDF MENDELU pro rok 2023/2024
Pro akademický rok 2023/2024 Lesnická a dřevařská fakulta MENDELU (LDF MENDELU) nabízí devět navazujících magisterských studijních programů: Krajinné inženýrství, Lesní inženýrství ve dvou specializacích – Lesní inženýrství a Lesní inženýrství…13. 3. 2023 -
Hospodaření ve výmladkových lesích: zkáza pro les, či nikoli? Odpovědi hledají…
Výzkumem pařeziny, nebo také výmladkového nebo nízkého lesa, se zabývají už pátým rokem botanici, pedologové a další vědci Lesnické a dřevařské fakulty. Výmladkový les vzniká zpravidla po těžbě stromu tak, že z místa jeho pařezu nebo kořenu…8. 3. 2023 -
Na LDF MENDELU putují tři ceny udělené na GRAND PRIX MOBITEX 2023 pro mladé…
Ceny jsou udělovány v rámci veletrhu Mobitex od roku 2006 studentům středních a vysokých škol z Česka i Slovenska. Letos se do soutěže zapojily čtyři střední a osm vysokých škol. Odborná porota posuzovala celkem 129 přihlášených prací a pro…3. 3. 2023 -
V řícmanickém arboretu po kůrovcové kalamitě zvyšují druhovou pestrost
Počty druhů jehličnanů v arboretu v Řícmanicích na Brněnsku se v posledních čtyřech letech díky intenzivní výsadbě zvyšují. Po kůrovcové kalamitě zbyla v arboretu o rozloze zhruba čtyři hektary výrazně velká uvolněná plocha. Školní lesní…28. 2. 2023 -
Zrestaurovaný Památník Stromů, komentované prohlídky a zvěřina na několik…
V sobotu 25. února má veřejnost první možnost prohlédnout si zblízka zrestaurovaný Památník Stromů v řícmanickém arboretu, unikátní hold univerzitním lesům, který se v loňském roce, po téměř 85 letech, dočkal nového „kabátu“. Den otevřených dveří v…19. 2. 2023 -
Kampus MENDELU má nové místo pro setkávání i výuku: design lab MENDELU
Kampus Mendelovy univerzity v Černých Polích se rozrostl o novou budovu, design lab MENDELU. Přízemí včetně venkovní terasy je prostorem pro setkávání, tvůrčí činnost a výstavy, v patře se nachází zóna pro výuku, workshopy nebo konference. To vše…14. 2. 2023 -
Druhý únorový den otevřených dveří na LDF MENDELU
V pátek 24. února 2023 se na všech ústavech Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU koná den otevřených dveří s bohatým, převážně interaktivním programem. Den otevřených dveří začíná v 9.00 a trvá do 14.00 hod. Speciální bod programu!…13. 2. 2023