Vědci z Lesnické a dřevařské a Agronomické fakulty se v Mongolsku snaží stabilizovat písečnou dunu, která ohrožuje jednu z tamních vesnic. Využít chtějí především jilmy podporované různými inovativními půdními aditivy. Písečná duna leží v oblasti Javkhlant nedaleko druhého největšího města Mongolska – Darkhanu. Okolní stepní krajina je silně poznamenána příliš intenzivní pastvou hospodářských zvířat a klimatickou změnou. Z krajiny se i přes blízkost řeky rychle ztrácí voda a zasypává ji písek, který již překonal ochrannou zeď tamní osady. Vědci vybudovali multifukční ukázku ochrany formou větrolamu zahrnující dunu, degradovanou step i říční břeh. Bude moci být realizována i na dalších podobně postižených místech v Mongolsku.
Hlavním cílem zdejších aktivit je ukázat způsob, jak zastavit degradaci krajiny a postup pouště. „Příroda má sílu se se spoustou problémů vypořádat sama, ale musí dostat šanci. My jí s tím můžeme správným managementem pomoci. Tím je nejen ochrana proti pastvě a pomoc s návratem dřevin, ale také podpora zadržení vody v půdě prostřednictvím aditiv, která pomohou stromům přečkat první kritické roky,“ popsal Václav Pecina, který se na aktivitách v Mongolsku dlouhodobě podílí. Obnova ekosystémů se poté projeví lepším zadržováním vody v půdě, zachytáváním prachu a písku, regulací teploty nebo růstem biodiverzity. To přispěje k ochraně vody, půdy, lidských sídel i živočichů před sluncem a větrem a vzniku nového zdroje potravy.
S aktivitami na zastavení postupu pouště začali vědci v loňském roce. Výsadba větrolamu v oplocenkách, které chrání vegetaci před zvířaty, byla dokončena na podzim 2022. Volba dřeviny přitom sledovala vláhové podmínky v půdě – u řeky se začínalo vrbami, které byly postupně nahrazovány topoly, rakytníkem a jilmem. „Již během první vegetační sezóny byl patrný obrovský potenciál krajiny pro regeneraci po vyloučení pastvy. V oplocenkách dostaly šanci nejen stromy, ale také vykvetly květiny, narostla vysoká tráva, do které se schoval hmyz a hlodavci, na ty zase přilétali ptáci. Z kůlů se staly oblíbené pozorovatelny pro dravce,“ nastínil Pecina. Naopak neoplocená kontrolní plocha s výsadbou vrb nepřežila ani týden.
Hlavním problémem lokality je extrémní pastva. Běžně se tam pasou ovce, krávy a koně, největší hrozbou ale bývají kozy. „V Mongolsku se také silně projevuje klimatická změna – nárůst teploty, prodlužování period sucha nebo nárůst extrémních situací, jako jsou prachové bouře. To všechno se podepisuje na zhoršování stavu ekosystémů – vegetace je ve stresu a roste pomaleji,“ přiblížil vědec. Kombinace těchto faktorů vede k degradaci půdy, díky které se dříve úrodná krajina postupně začíná měnit v poušť. Přítomnost duny postup degradace ještě zrychluje. Písek, který kvůli devastující pastvě nemůže zadržet vegetace, všechno rychle zasypává.
Zásadním krokem je vybudování ochranného oplocení, které dá šanci rostlinám vyrůst – ať už na duně, na stepi nebo u vody. Nad rámec původních plánů několika segmentů větrolamu byla oplocena také mnohem rozsáhlejší část pohyblivé části duny. „Stěžejní je také přítomnost volně rostoucích keřů a bylin, které mohou v oploceném prostoru přirozeně nerušeně expandovat, a stabilizovat tak dunu v rychlejším čase, než to zvládnou stromy. Doplnění o stromy v budoucnu zvýší efektivitu a funkčnost systému,“ uvedl Pecina.
Letos na jaře vědci zaznamenali i úspěch s prvním zalesněním. „I v souvislosti s tím jsme v září realizovali další experiment vedený doktorem Juřičkou v rozsáhlém prostoru oplocené duny, který byl původně ponechán bez výsadeb. Vzhledem k potenciálu zdejších jilmů přirozeně kolonizovat písky jsme jej vybrali jako stabilizační dřevinu pro tuto extrémní ukázku zalesňování, která, jak doufáme, bude dále přejímána i do dalších oblastí Mongolska,“ popsal.
V rámci nového experimentu využili vědci také různá aditiva, která jilmům mohou pomoci přežít extrémní podmínky – mykorhizu, hydrogel, dřevěné uhlí a pelety z ovčí vlny. „Jedná se o širokou škálu možností v různých cenových kategoriích, které zohledňují jak spíše vědecké účely, tak místní dostupnost materiálů a udržitelnost. Jak se bude experiment vyvíjet dál uvidíme v následujících letech,“ uzavřel Pecina.
Na obnově mongolské krajiny spolupracují vědci z MENDELU s Deutsche Gesellschaft für Internationale Zusammenarbeit (GIZ) v rámci projektu STREAM. Realizaci projektu STREAM finančně podpořila Evropská unie a německé Spolkové ministerstvo pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Mendelova univerzita v Brně vede konsorcium dvanácti institucí, které se podílejí na lesnické části projektu vedené GIZ.
Kontakty pro více informací: Ing. Václav Pecina, Ph.D., Ústav agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin AF MENDELU, vaclav.pecina@mendelu.cz, +420 731 920 599; Ing. David Juřička, Ph.D., Ústav geologie a pedologie LDF MENDELU, david.juricka@mendelu.cz
titulní foto: Vítr zanáší písek na nedalekou osadu. Zdejší ochrannou stěnu už písek téměř překonal.
Více aktualit
-
Letní technickou školu připravila v termínu 11.–12. září Lesnická a dřevařská fakulta MENDELU, Ústav nauky o dřevě a dřevařských technologií, ve spolupráci se sdružením Centrum pasivního domu a dalšími odborníky v oblasti udržitelných dřevostaveb. …25. 7. 2024
-
Výzkumníci LDF MENDELU pokračují ve francouzském Bibracte v půdně-hydrologickém…
Vědci z Ústavu geologie a pedologie Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity (LDF MENDELU) se po roce a půl vrátili na francouzské archeologické naleziště Bibracte, kde pokračují ve spolupráci s tamějšími kolegy. V současné době…18. 7. 2024 -
LDF MENDELU lídrem projektu zaměřeného na aplikaci epoxidových pryskyřic v…
Ústav designu a nábytku ve spolupráci se společností NADOP, a.s. zahajuje spolupráci na výzkumu a vývoji povrchových úprav epoxidových pryskyřic v nábytkářské výrobě se souběžným zvýšením efektivity výrobních procesů a užitných vlastností nábytku a…15. 7. 2024 -
LDF MENDELU je součástí BiodivRestore – nového celoevropského znalostního…
Thomas Jung, odborník zabývající se diverzitou, ekologií a evolucí dřevinných patogenů druhů Phytophthora působící na Ústavu ochrany lesů a myslivosti LDF MENDELU přijal nabídku partnerů programu Biodiversa+ a stal se členem nově vzniklého…11. 7. 2024 -
Myslivecký kurz pod vedením odborníků LDF MENDELU, 2024/2025
Lesnická a dřevařská fakulta MENDELU, Ústav ochrany lesů a myslivosti – nabízí zájemcům o myslivost možnost absolvování přípravného kurzu ke zkoušce z myslivosti pod dohledem zkušených odborníků. Absolvování mysliveckého kurzu a zkoušek je…8. 7. 2024 -
Lesy Mendelovy univerzity zasáhla silná bouře, poničeny jsou tisíce stromů
Lesy Mendelovy univerzity zasáhla v pátek 21. června silná bouře. Ze tří polesí Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny (ŠLP Křtiny), který v lesích MENDELU hospodaří, je nejvíce postiženo polesí Habrůvka. První odhady hovoří o více než 40…25. 6. 2024 -
Studující LDF MENDELU uspěli v eko-designérské výzvě Reborn Design 2024
Studentky a studenti programů Design nábytku a Tvorba a výroba nábytku se již podruhé pod vedením vyučujícího Milana Šimka v rámci Ateliéru nábytku zapojili do eko-designérské výzvy Reborn Design. Soutěžící LDF MENDELU k realizaci svých nápadů…19. 6. 2024 -
Podzimní Dny nábytku propojí Cenu profesora Halabaly, Kariérní dny a…
Studentskou soutěž Cena profesora Halabaly, Kariérní dny zaměřené na propojení firem se studenty designu a nábytkářství a Mezinárodní konferenci věnovanou trendům v nábytkářství a bydlení chystá na podzim letošního roku Ústav designu a nábytku…7. 6. 2024 -
Světoví odborníci a odbornice řeší na MENDELU aktuální výzvy agrolesnictví
Tento týden se na Mendelově univerzitě v Brně setkávají odborníci a odbornice z celého světa na agrolesnictví – pěstování dřevin společně s rostlinnou výrobou nebo chovem hospodářských zvířat. Konference EURAF 2024 se zabývá výzkumem i praxí, v…28. 5. 2024 -
Profesor Radomír Ulrich slaví 90
Prof. Ing. Radomír Ulrich, CSc., slaví 26. května 2024 devadesátiny. Pedagogicky na Lesnické fakultě působil více než 40 let. Vedle pedagogických aktivit na LDF MENDELU byla a je hlavní náplní jeho působení vědecko-výzkumná činnost. Na Ústavu…24. 5. 2024