Seminář „Pestré lesy pro klimatickou změnu“ pořádal spolek Pro Silva Bohemica ve spolupráci se Školním lesním podnikem Masarykův les Křtiny (ŠLP Křtiny).
Teoretická část dvoudenního dubnového semináře se konala ve vnitřních prostorách křtinského zámku, ta praktická pak v lesích ŠLP, v demonstračních porostech, ve kterých jsou různou měrou místními lesníky realizována adaptační opatření pro zvyšování odolnosti lesů na měnící se přírodní podmínky vlivem klimatické změny.
Coby studentku lesního inženýrství a současně také členku spolku Pro Silva Bohemica pro mě byla účast na semináři jasnou volbou. Mile mě překvapilo, když jsem pak mezi účastníky potkala spolužáky z jiných ročníků, kteří něco málo zaslechli o obhospodařování lesů přírodě blízkým způsobem a chtěli se o této koncepci dozvědět víc. Tak to jsme my, nejmladší generace. Jak to vidí letití přátelé Pro Silvy?
Jaké jsou lesy ŠLP?
Univerzitní lesy se rozprostírají v souvislém komplexu severovýchodně od Brna podél řeky Svitavy a mají rozlohu ca 10 200 ha. Jedná se tak o jeden z největších nestátních lesních majetků. Lesy jsou zařazeny do kategorie lesů zvláštního určení pro výuku a výzkum. V rámci koncepce lesnického hospodaření „Pestré lesy pro klimatickou změnu“ a účelového poslání ŠLP se uplatňuje 15 modelů hospodaření.
Jsou modely hospodaření na ŠLP univerzální? Je možné je aplikovat jak na malých, soukromých majetcích, tak na velkých lesních celcích?
V základních principech jsou naše modely použitelné i na jiných lesních majetcích v obdobných přírodních podmínkách. Jinak by je nemělo smysl studentům ani odborné veřejnosti prezentovat. Konkrétní formy a postupy hospodaření si však každý vlastník či správce lesa musí přizpůsobit vlastním podmínkám.
Na ŠLP hospodaříte dle zásad Pro Silvy, v ČR je stále dost lesních majetků, kde tyto zásady nepřijali za své. Co myslíte, že nejvíce brání jejich plošnějšímu využití?
Příčin je mnoho, ta zásadní je ale v našich hlavách. Vše začíná v ustrnulých učebních osnovách hlavně na středních lesnických školách a ani vysokoškoláci s inovativními myšlenkami to nezmění, protože konzervativní praxe je záhy „semele“. Kromě té konzervativnosti je zejména u státních lesů také problém s nastaveným systémem najímání cizích firem na práce v lese prostřednictvím výběrových řízení, příliš velké revíry, pronajímání honiteb atd. Také lesnická legislativa i dotační systém jsou do současnosti stále založeny výhradně na překonaném modelu lesa věkových tříd. Nedávná kůrovcová kalamita ale ukázala všem trhliny tohoto způsobu hospodaření a přinutila mnohé k zamyšlení nad změnami, které se také pomalu začínají dít. Smutné na tom vše je to, že nejdřív musela přijít katastrofa.
Plánujete v budoucnu další propojení a spolupráci ŠLP, LDF a spolku Pro Silva Bohemica?
Český spolek Pro Silva byl založen v roce 1995 právě na univerzitní půdě MENDELU, resp. na ŠLP Křtiny, protože zde bylo díky dlouhodobé kontinuitě příkladného lesnického hospodaření také co ukazovat. Není tedy náhoda, že při výročích či jiných významných událostech Pro Silvy se do našich univerzitních lesů vždy vrací. Propojení je tedy historicky dáno a bude pokračovat i v budoucnu.
Kdy a z jakého důvodu jste se rozhodl vstoupit do spolku Pro Silva Bohemica?
Jsem dlouholetým členem a profesně se zabývám převody a přestavbami lesa a lesních porostů (převod na les výběrný, výběrné principy), které mám v NP možnost dlouhodobě uplatňovat, stejně jako zkušenosti nabyté členstvím a aktivitami v Pro Silva Bohemica (PSB). Již od studií se zajímám o nepasečné lesy a jejich přestavby a převody. PSB je platformou, která tyto myšlenky formuluje, rozvíjí, propaguje. S tím se plně ztotožňuji. Máme demonstrační objekty PSB, pořádáme a spolupodílíme se na seminářích a exkurzích PSB.
Který z modelů / způsobů hospodaření je Vám nejbližší?
Modely, které se ve Křtinách provozují znám z různých míst Evropy, která jsme s PSB navštívili, a měli možnost se seznámit s jejich principy, důvody jejich použití apod. Nejbližší je pro mě „free style a jehličnatý dauerwald“, protože prvky péče o les, které jsou součástí těchto modelů v NPŠ uplatňujeme s různými obměnami již více než 30 let.
Čím pro Vás byla dále konference přínosná?
Měl jsem se možnost setkat s dlouhodobými přáteli a profesně spřízněnými odborníky v prostředí, které má možnost poznatky PSB účinně aplikovat v praxi a v celé šíři variant je může s vědeckou podporou a odbornou erudicí demonstrovat studentům i lesnické a laické veřejnosti. To, že se tak děje, je výborná zpráva a naděje, že lesy v ČR se budou spravovat na základě aktuálních a ověřených podkladů a adaptace lesů na klimatickou změnu bude co nejefektivnější.
Kdy a z jakého důvodu jste se rozhodl stát členem sdružení Pro Silva Bohemica?
Členem spolku Pro Silva Bohemica jsem od roku 2015. V té době jsem byl dva roky revírníkem, o principech hospodaření Pro Silva jsem nevěděl téměř nic, ale měl jsem možnost zúčastnit se jedné exkurze a hned jsem věděl, že „přesně tohle chci dělat“ – hned druhý den jsem odeslal přihlášku.
Zaujal vás nějaký způsob alternativního hospodaření, který byl na konferenci prezentován a který byste chtěl zkusit na svém úseku?
Konference byla zaměřena na pěstování bukových a dubových porostů. I když jsou tyto dřeviny na mém revíru zastoupeny jen vzácně, považuji získané informace za velice přínosné. Za daným výzkumem byla vidět spousta odvedené práce, smekám klobouk před všemi zainteresovanými. Získané informace ve své další praxi rozhodně uplatním. A těším se na to!
Vidíte v konferenci přínos pro praktické lesníky a doporučil byste příště účast svým kolegům?
Za sebe rozhodně hodnotím konferenci jako velice přínosnou, zejména pak terénní exkurzi. Domnívám se, že praktičtí lesníci by měli mít možnost (možná dokonce povinnost) se čas od času podívat, jak to dělají jinde – člověk se ledasčemu přiučí. Často se také setkávám se stavem, kdy lesník, který se přestane vzdělávat, nabyde dojmu, že hospodaří nejlepším možným způsobem a cokoliv jiného je špatně, což ale bohužel často nebývá pravda…
Pro Silva Bohemica sdružuje lesníky, vlastníky lesa a přátele lesa, kteří podporují či praktikují přírodě blízké obhospodařování lesů. Sdružení bylo založeno v roce 1995. Pro Silva Bohemica jako pobočný spolek České lesnické společnosti, o.s měla k 31. 12. 2021 celkem 239 členů z celé ČR.
Text: Eliška Skuhrová, studentka 1. roč. Lesního inženýrství