Míra degradace životního prostředí v Etiopii je zejména ve venkovských oblastech závažnou překážkou ekonomického a sociálního rozvoje. K současnému stavu přispívají opakující se sucha, extrémní klimatické události, populační tlak a nešetrné hospodaření. Mezi hlavní problémy patří neudržitelné hospodaření s půdou, její následná eroze a nebezpečí desertifikace. K erozi dochází zejména kvůli přílišnému zatížení krajiny odlesněním, pastvou a nevhodnými způsoby obdělávání půdy. V Arba Minch Zuria Woreda a Chencha Woreda vede půdní eroze k obnažení svahů, které bez vegetačního pokryvu nejsou schopny pojmout dešťovou vodu. Následný povrchový odtok poškozuje zavlažovací systémy a zaplavuje půdu v zemědělské oblasti na úpatí svahů. Zároveň má za následek vysychání pastvin, erozi půdy a následné lokální povodně způsobené přívalovými dešti. Tyto povodně pravidelně ničí pěstební plochy využívané k produkci banánů, manga a dalších plodin, i samotné konstrukční systémy sloužící k jejich zavlažování.
„S tím samozřejmě souvisí nízká produktivita zemědělské produkce závislé téměř výhradně na srážkách, které při očekávaných výkyvech klimatu mohou být nestálé. Umístění projektu jsme naplánovali do centrální příkopové propadliny, která je nejvíce degradovanou oblastí. Těsná blízkost velmi hustě obydlených měst má za následek vysokou úroveň odlesňování a související erozi půdy, a tím i hrozící vyčerpání podzemní vody během následujících desetiletí. V oblasti navíc dochází k rozšiřování velkých zemědělských podniků využívajících zavlažování, což vede k ohrožení vodních zdrojů,“ přibližuje Petr Němec z Mendelovy univerzity v Brně.
Výše zmíněná oblast povodí řek Hare, Kurpayo a Baso byla jako území s nevhodným managementem přírodních zdrojů náchylné k erozi půdy identifikována regionálním zemědělským úřadem v Awasse už v roce 2015. O rok později se pak experti z Mendelovy univerzity v Brně pustili do realizace pilotního projektu holistického územního managementu.
Farmáři začali přijímat inovativní metody za své
V rámci tohoto pilotního projektu vytvořili vědci z MENDELU společně s místními experty inovativní plán managementu krajiny, jehož cílem je udávat rámcové směrnice hospodaření s přírodními zdroji. V průběhu projektu byli vyškoleni zástupci lokálních úřadů, kteří spolu s místními experty povedou zemědělské komunity k trvale udržitelnému hospodaření v oblasti. Farmáři v průběhu projektu absolvovali sérii školení a workshopů a tyto inovativní metody začali přijímat za své. Pomocí protierozních opatření a vodohospodářských objektů realizovaných v terénu byla rehabilitována vzorová oblast na území dvou komunit v sub-povodí řeky Kurpayo (kebele Chano Mile a Chano Dorga). V roce 2018 v prostorách univerzity Arba Minch proběhla v souvislosti s projektem konference o inovativních trendech v hospodaření s přírodními zdroji.
„Bylo také založeno permakulturní školící centrum, kde jsou místní farmáři vedeni k hospodaření podle principů „climate smart agriculture“. Vyškolením místních obyvatel, přijetím a aplikací plánu došlo k pozměnění systému hospodaření, byla zmírněna eroze na svazích a zastavena degradace zemědělské půdy a ničení zavlažovacích kanálů pod nimi. To má pozitivní vliv jak na farmáře hospodařící na erodovaných svazích, tak na asociaci zemědělců pěstujících ovoce v dolní části povodí. Ve vybudovaném školícím centru se navíc farmáři učí pěstovat a zpracovávat potravinové plodiny, které v místě zatím pěstovány nebyly. Diverzifikací jejich zemědělské produkce je podpořena potravinová bezpečnost, obzvláště nezaprší-li v období dešťů tolik, kolik by mělo,“ doplňuje Němec.
Na základě úspěchu pilotní části projektu a spokojenosti s odvedenou prací českého realizátora byl podán místními partnery návrh na jeho pokračování. Identifikace potřeb vzešla ze znalostí a zkušenostní místních zemědělských a vodních úřadů. Mimo pokračování intervencí v již zapojených oblastech (Chano Mile a Chano Dorga), identifikoval místní úřad potřeby podobných zásahů v dalších dvou sousedních kebelí Chano Chelleba a Kolla Shara. Rehabilitace krajiny tak bude přínosná pro celou oblast a nabízí možnost sdílení zkušeností mezi již zapojenými a novými komunitami.
„Z úspěšné realizace pilotní fáze projektu a jeho současného pokračování máme velkou radost. Během monitoringu projektu na konci listopadu loňského roku bylo zjištěno, že na 80% rehabilitovaného území o ploše 30 ha již nedochází k rozvoji eroze. Místní komunita také přijala za své principy hospodaření s územím a dodržuje nastavené dohody. Během loňského srpna proběhl i praktický workshop o realizaci protierozních a vodohospodářských prací. Projekt nad rámec navázal dobrou spolupráci s místními školami, které si vybudovaly komposty a jezírko pro chov ryb a učí mladé lidi ochraně přírody a práci s půdou, což považuji do budoucna za velmi důležité,“ říká Tomáš Daníček, který má v ČRA projekty v Etiopii na starosti.
Konečnými příjemci projektu jsou zemědělci hospodařící v dotčených částech přímo ohrožených erozí. Dlouhodobé změny na farmách jednotlivých zemědělců tak již nyní přináší především zvýšení příjmu pro rodinu znamenající např. lepší zdravotní péči či možnost poslat děti do škol. Konečnou skupinu příjemců tvoří přibližně 2500 domácností, což je přibližně 12 500 obyvatel včetně dětí. Mezi příjemce projektu je nutno započíst také místní úředníky, kteří díky zvýšení znalostí a praktických zkušeností budou moci pozitivně ovlivňovat celé oblasti a další generace drobných zemědělců. Zmíněné permakulturní zemědělské školící centrum pak bude využíváno ke vzdělávacím a tréninkovým účelům, čímž pomůže rozšířit znalosti konceptu mezi širokou veřejnost.
Kontakt pro bližší informace za MENDELU:
Ing. Petr Němec, PhD.
Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie (LDF)
petr.nemec@mendelu.cz tel.: 545 134 064
Zpráva byla převzata z webu České rozvojové agentury.
Video ke stejnému tématu najdete ZDE.
Více aktualit
-
Aktuální diskuse spojená s novelou zákona o myslivosti odkrývá řadu složitých otázek, které s péčí o volně žijící živočichy označované jako zvěř souvisejí. Populace zvěře nejsou neměnné, nezajímají je hranice našich pozemků a péče o ně je…24. 3. 2023
-
Školní lesní podnik Křtiny slaví stovku výstavou Pestrý život v pestrém lese
Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny si letos připomíná 100 let od svého založení - 100 let kontinuální péče o lesy Mendelovy univerzity v Brně. Jedním z bodů letošních oslav je i výstava pod širým nebem, kterou autoři pojmenovali Pestrý…20. 3. 2023 -
Rovnováhu mezi vlky a lidmi v kulturní evropské krajině hledá projekt LIFE WILD…
Porozumět interakcím lidí a vlků v kulturní evropské krajině a předcházet potenciálním kritickým situacím, to si klade za cíl unikátní mezinárodní projekt, který zahájila Mendelova univerzita v Brně. Na řešení se podílí rozsáhlý multidisciplinární…14. 3. 2023 -
Navazující magisterské studium na LDF MENDELU pro rok 2023/2024
Pro akademický rok 2023/2024 Lesnická a dřevařská fakulta MENDELU (LDF MENDELU) nabízí devět navazujících magisterských studijních programů: Krajinné inženýrství, Lesní inženýrství ve dvou specializacích – Lesní inženýrství a Lesní inženýrství…13. 3. 2023 -
Hospodaření ve výmladkových lesích: zkáza pro les, či nikoli? Odpovědi hledají…
Výzkumem pařeziny, nebo také výmladkového nebo nízkého lesa, se zabývají už pátým rokem botanici, pedologové a další vědci Lesnické a dřevařské fakulty. Výmladkový les vzniká zpravidla po těžbě stromu tak, že z místa jeho pařezu nebo kořenu…8. 3. 2023 -
Na LDF MENDELU putují tři ceny udělené na GRAND PRIX MOBITEX 2023 pro mladé…
Ceny jsou udělovány v rámci veletrhu Mobitex od roku 2006 studentům středních a vysokých škol z Česka i Slovenska. Letos se do soutěže zapojily čtyři střední a osm vysokých škol. Odborná porota posuzovala celkem 129 přihlášených prací a pro…3. 3. 2023 -
V řícmanickém arboretu po kůrovcové kalamitě zvyšují druhovou pestrost
Počty druhů jehličnanů v arboretu v Řícmanicích na Brněnsku se v posledních čtyřech letech díky intenzivní výsadbě zvyšují. Po kůrovcové kalamitě zbyla v arboretu o rozloze zhruba čtyři hektary výrazně velká uvolněná plocha. Školní lesní…28. 2. 2023 -
Zrestaurovaný Památník Stromů, komentované prohlídky a zvěřina na několik…
V sobotu 25. února má veřejnost první možnost prohlédnout si zblízka zrestaurovaný Památník Stromů v řícmanickém arboretu, unikátní hold univerzitním lesům, který se v loňském roce, po téměř 85 letech, dočkal nového „kabátu“. Den otevřených dveří v…19. 2. 2023 -
Kampus MENDELU má nové místo pro setkávání i výuku: design lab MENDELU
Kampus Mendelovy univerzity v Černých Polích se rozrostl o novou budovu, design lab MENDELU. Přízemí včetně venkovní terasy je prostorem pro setkávání, tvůrčí činnost a výstavy, v patře se nachází zóna pro výuku, workshopy nebo konference. To vše…14. 2. 2023 -
Druhý únorový den otevřených dveří na LDF MENDELU
V pátek 24. února 2023 se na všech ústavech Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU koná den otevřených dveří s bohatým, převážně interaktivním programem. Den otevřených dveří začíná v 9.00 a trvá do 14.00 hod. Speciální bod programu!…13. 2. 2023