Charakteristika ústavu – čím se zabýváme

Primární produkce lesních ekosystému
  • Alometrie
  •  Anatomie dřeva
  •  Dendrochronologie
  •  Fenologie
  •  Růst dřevin a tvorba biomasy
  •  Sekvestrace uhlíku
  •  Dopady změny klimatu na dřeviny
Biodiverzita
  • Modely hospodaření v lesích a jejich vliv na biodiverzitu živočichů
  • Studium bezobratlých predátorů
  • Taxonomie bezobratlých
  • Vliv struktury krajiny na biodiverzitu
Sekundární produkce
  • Využití molekulárně-genetických metod v potravních řetězcích
  • Potravní a populační ekologie drobných savců
  • Vliv drobných savců na výsadby lesních dřevin
  • Návrat velkých šelem do kulturní krajiny Evropy
  • Dynamika potravních sítí
Ekologická stabilita
  • Cizorodé látky a prvky v životním prostředí
  • Definice a význam indikátorů fungování lesních ekosystémů
  • Stabilizace rizikových prvků v kontaminovaných půdách
  • Toxikologická rizika agrochemikálií na užitečné bezobratlé

Zázemí – kde pracujeme

  • Budova T v areálu univerzity – poskytuje hlavní zázemí pro vědeckou práci, kanceláře ústavu se nacházejí v přízemí a 2. podlaží budovy.
  • Laboratoř primární produkce v budově T je určena pro zpracování vzorků rostlinné biomasy.
  • Laboratoř sekundární produkce a na ni navazující pitevna v budově T je využívána ke zpracování živočišných vzorků a je na ně navázáno oprávnění univerzity k používání volně žijících pokusných zvířat.
  • Ekosystémová stanice Rájec je součástí národní vědecko-výzkumné infrastruktury pro sledování uhlíku v ČR – CzeCOS a monitorovací sítě DendroNetwork. Poskytuje zázemí ke zkoumání vlivu klimatu na fungování smrkového ekosystému.  Provádí se tu fenologická a dendrochronologická pozorování. Současně probíhá i dlouhodobý monitoring toků energie a látek.
  • Ekosystémová stanice Lednice monitoruje biom středoevropského lužního lesa.

Spolupráce – nejsme sami

  • Naše pracoviště klade velký důraz na spolupráci s výzkumnými ústavy, univerzitami, ochranářskými organizacemi a praxí. Taková spolupráce je nezbytná pro úspěšný výzkum, realizaci projektů a transfer aktuálních poznatků do výuky a odborné praxe. Rovněž se aktivně zapojujeme do mezinárodních sítí, protože vědu nelze dělat izolovaně. Díky těmto partnerstvím můžeme sdílet znalosti, zdroje a inovace, což nám umožňuje posouvat hranice našich možností a přispívat k rozvoji vědeckého poznání.
Seznam zahraničních partnerů
  • Atlantic Technological University  
  • Babeș-Bolyai University
  • European University Foundation
  • Friedrich-Loeffler-Institut
  • German-Mongolian Institute for Resource and Technology
  • HUN-REN Centre for Ecological Research
  • Icelandic Forest Service
  • Ilia State University  
  • Kasetsart University  
  • Khon Kaen University
  • Microhumus, Francie
  • Mongolian University of Life Sciences
  • National University of Mongolia
  • Nature Research Centre, Vilnius  
  • Norwegian Institute of Bioeconomy Research
  • Technická univerzita vo Zvolene
  • Transilvania University of Brașov
  • University of Copenhagen  
  • University of Iceland
  • University of Natural Resources and Life Sciences, Vienna [
  • University of Oviedo
  • University of Oxford
  • Université de Rennes
  • University of Reims Champagne-Ardenne
  • Univerzita Komenského v Bratislave 
  • Utah State University
  • Vienna University of Technology (TU Wien) 
Seznam univerzitních, vědeckých a výzkumných pracovišť
  • Biologické centrum AV ČR, v. v. i.
  • Botanický ústav AV ČR, v. v. i.
  • Czechglobe – Ústav výzkumu globálni změny, AV ČR v. v. i.
  • Ústav biologie obratlovců Akademie věd ČR, v. v. i.
  • Centrum dopravního výzkumu, v. v. i.
  • Česká lesnická akademie Trutnov
  • Česká zemědělská univerzita v Praze
  • Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
  • Masarykova univerzita
  • Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
  • Univerzita Karlova
  • Univerzita Palackého v Olomouci
  • Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava
  • Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
  • Vysoké učení technické v Brně
  • Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy, s. r. o.
  • Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.
  • Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví
Spolupráce s praxí
  • Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
  • Biskupské lesy
  • Český svaz ochránců přirody
  • Deutsche Gesellschaft für Internationale Zusammenarbeit
  • Diecézní lesy Hradec Králové s. r. o.
  • Environmental Measuring Systems s. r. o.
  • HBH Projekt spol. s. r. o.
  • Hnutí DUHA
  • Hnutí DUHA Šelmy
  • Klub českých turistů
  • Krajský úřad Jihomoravského kraje
  • Lesní svět
  • Lesy České republiky, s. p.
  • Lesy Colloredo Mansfeld s. r. o.
  • Lesy města Brna
  • MERCATA LES, s. r. o.
  • Ministerstvo životního prostředí
  • Mongolian walking association
  • Národné lesnícke centrum
  • Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR
  • Správa CHKO Pálava
  • Správa Národního parku Podyjí
  • Štátna ochrana prírody
  • Tatrzański Park Narodowy
  • Ústav pro hospodářskou úpravu lesů
  • Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
  • Vojenské lesy a statky ČR, s. p.
  • Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy s.r.o.

Zaměstnanci ústavu – kdo jsme

Jsme kolektiv vášnivých vědců, mladých výzkumníků a zkušených pedagogů. Silnou stránkou našich výzkumných týmů je rozmanitost. Ústav je zázemím pro akademiky s řadou zahraničních zkušeností.

Akademický pracovník – odborný asistent – Ústav ekologie lesa
Vedoucí ústavu – Ústav ekologie lesa
image/svg+xmlÚEL LDF, Zemědělská 3, 61300 Brno (Černá Pole)
image/svg+xmlKancelář: T3.04
image/svg+xml+420 545 134 188
Ústav ekologie lesa
Lesnická a dřevařská fakulta MENDELU
image/svg+xmlZemědělská 3, 613 00 Brno
image/svg+xml+420 545 134 180
Seznam zaměstnanců

Ústav ekologie lesa

Zaměstnanci

Kontaktní osoby pro tematické okruhy:

Mgr. Ondřej Nezval, Ph.D.
Primární produkce, fenologie
image/svg+xml+420 545 134 192
Mgr. Pavel Rotter, Ph.D.
Ekologická stabilita, polutanty v ekosystémech, hodnocení indikátorů fungování lesních ekosystémů
image/svg+xml+420 545 134 179
Ing. Václav Pecina, Ph.D.
Cizorodé látky v prostředí, rozvojové projekty v Mongolsku
image/svg+xml+420 545 134 522
Mgr. Radek Michalko, Ph.D.
Dynamika potravních sítí
image/svg+xml+420 545 134 038
Ing. Tomáš Hamřík, Ph.D.
Biodiverzita pavouků
image/svg+xml+420 545 134 183
doc. Ing. Luboš Purchart, Ph.D.
Bezobratlí
image/svg+xml+420 545 134 012
Mgr. Ing. Tamara Wijacki, Ph.D.
Metody molekulární biologie živočichů, správa laboratoří
image/svg+xml+420 545 134 191
Ing. et Ing. Ladislav Čepelka, Ph.D.
Drobní savci
image/svg+xml+420 545 134 501
Mgr. Miroslav Kutal, Ph.D.
Velké šelmy
image/svg+xml+420 545 134 501
Mgr. Martin Duľa, Ph.D.
Velké šelmy
image/svg+xml+420 545 134 501
Ing. Bc. Jana Niedobová, Ph.D.
Studium vlivu agrochemikálií na necílové organismy

Z historie – na čem stavíme

  • Historie ústavu začíná na přelomu let 1968 a 1969, kdy byla založená Katedra pro mezinárodní biologický program, jakožto odpověď na potřebu studia struktury a produkce přírodních systému v rámci Mezinárodního biologického programu UNESCO – IBP (International Biological Programme). Organizačně bylo pracoviště součástí rektorátu tehdejší Vysoké školy zemědělské v Brně (VŠZ). V této době sídlilo pracoviště v Soběšicích.
  • V roce 1971 bylo pracoviště přejmenováno na Ústav pro mezinárodní biologický program a organizačné přičleněno ke Katedře lesnické botaniky a fytocenologie Lesnické fakulty VŠZ. 
  • Od roku 1976 je pracoviště přejmenováno na Ústav ekologie lesa.
  • V 70. letech minulého století se ústav aktivně zapojil do vědeckých aktivit v rámci mezinárodního programu „Člověk a biosféra“ (MaB) koordinovaného UNESCO. Tento program si kladl za cíl posoudit vliv člověka na stav různých ekosystémů a na jejich možný budoucí vývoj. V rámci tohoto programu se pokračovalo ve vědeckých aktivitách zaměřených na studium vývoje lužního lesa po úpravách vodního režimu a nově se začalo s vědeckými aktivitami zaměřenými na studium struktury a produkce smrkové monokultury a studium procesů probíhajících v tomto typu ekosystému (terénní pracoviště Rájec, Drahanská vrchovina). Výsledkem vědeckých aktivit bylo posouzení vhodnosti holosečné obnovy lesa ve smrkových monokulturách a zhodnocení vlivu lesa na kvalitu vody a funkci půdy v ekosystému.
  •  Vedle výše uvedených aktivit se ústav v 80. letech minulého století zapojil do řešení projektu „Vliv imisí na lesy a lesní hospodářství Beskyd“. V rámci tohoto projektu byl zpracován model pro předvídání vstupu imisí do lesních porostů a byla řešena problematika acidifikace půd, jejich kontaminace těžkými kovy a účinnost melioračních opatření při obnově lesa na imisních holinách v oblasti Moravskoslezských Beskyd. Výsledky studia jehličnatých lesů byly základem pro uspořádání tří významných mezinárodních konferencí pod patronací UNESCO – MAB a ve spolupráci s IUFRO.
  • V 90. letech došlo k rozsáhlé změně financování výzkumu v České republice. Přešlo se od převážně institucionální formy podpory k projektovému financování prostřednictvím grantových agentur a výzkumných programů MŠMT a resortních ministerstev. Výraznou roli plnily nově formulované výzkumné programy EU. Výzkumné programy UNESCO byly utlumeny. Ústav v nové situaci prošel výraznou transformací a získal statut pedagogicko-vědeckého pracoviště. Vědecko-výzkumná činnost se omezila na řešení dílčích aktuálních otázek lesnického výzkumu a scénáře vývoje lesa v měnících se podmínkách prostředí (ochrana lesů, zachování biodiverzity, adaptační mechanismy lesů na klimatickou změnu). Výzkum ekosystému lužního lesa a druhotných smrčin ve vrchovinných a horských oblastech zůstal zachován. V roce 1991 bylo pracoviště přemístněno na dnešní Lesnickou a dřevařskou fakultu Mendelovy univerzity v Brně.
  • Na začátku milénia byl posílen výzkum významu lesních ekosystémů během probíhající klimatické změny. Byla významně posílena a inovována infrastruktura ekosystémové stanice Rájec, která byla zařazena do mezinárodní sítě měřících stanice CzeCOS/ICOS (koordinováno CzechGlobe).
  • V současnosti je problematika klimatické změny úzce propojena s konkrétními managementovými postupy ve vybraných ekosystémech naší krajiny a sledováním smíšených lesů. ES Rájec se zapojila do národní monitorovací sítě DendroNetwork.