Městské části Brna navazující na okolní lesy se v předjaří potýkají s výskytem divokých prasat, která se zde v důsledku nedostatku potravních příležitostí dočasně koncentrují. Městská zástavba či zahrady jim poskytují jak potravu, tak kryt. Podle odborníků LDF MENDELU se nejedná o nestandardní situaci, ale v době končící zimy o běžný jev. Zvýšenou potřebu příjmu kvalitní potravy mají především kvůli rození a výchově nově narozených selat bachyně. Bezprostřední nebezpečí střetu divočáka s člověkem považují myslivci za vysoce nepravděpodobné.
Situace, kdy se v brzkém či pozdním předjaří divoká prasata přibližují k městu, se opakuje a rok 2025 není v tomto směru výjimkou. V Brně se to týká víceméně všech městských částí, které bezprostředně přiléhají k lesu: „Zasahuje-li město do lesních komplexů, musíme počítat s tím, že se některé druhy zvěře mezi zástavbou občas objeví, může se jednat například jen o náhodné zabloudění. Stačí nenechat psy při venčení volně pobíhat po okolí. A pokud se člověku stane, že na divočáky narazí, třeba v noci, tak doporučuji dané místo obejít. Oni za člověkem určitě nepůjdou,“ ujistil Jakub Drimaj zabývající se volně žijícími živočichy ve městech.
Výzkumník popsal nestandardní situaci, kdy divoké prase může pro člověka představovat nebezpečí: „Nebezpečí v podobě přímého útoku na člověka může potenciálně nastat například v blízkosti zálehu bachyně se selaty v hustém křoví, kam vběhne volně pobíhající pes, a na divočáky začne dorážet. Tuto situaci by bachyně mohla vyhodnotit jako vysoce rizikovou a místo standardního útěku by svoje selata mohla aktivně bránit před psem. Pokud by se do tohoto konfliktu připletl člověk, například majitel psa, mohlo by dojít k jeho poranění. Divoké prase se ale v naprosté většině takových případů brání útěkem.“
Problémy s výskytem divokých prasat v době nedostatečného množství potravy v lese se netýkají pouze městské zástavby, ale i zahrádkářských kolonií, kde je řada zahrádek opuštěných, ploty mohou být poškozené, a naopak potravní nabídka bohatá.
Městská samospráva tyto situace monitoruje a vyhodnocuje. Odstřel divokých prasat v těchto lokalitách je možný pouze na základě povolení příslušného orgánu. V případě Brna spolupráce mezi Magistrátem města Brna a pověřenými myslivci probíhá již řadu let:
„Intravilán města je nehonebním pozemkem, takže na něm není možné lovit zvěř bez povolení příslušných orgánů. Orgán státní správy myslivosti tedy povoluje lov na nehonebních pozemcích a zplnomocňuje k tomu myslivce z honiteb, které s nehonebními pozemky sousedí. Tito lovci se pak podílí na řešení aktuálních problémů, tak jak je tomu nyní třeba v Kohoutovicích. Pokud by lov na těchto pozemcích alespoň sporadicky neprobíhal, výskyt prasat v blízkosti města by se enormně zvýšil a prasata by postupně ztratila plachost, což by mohlo způsobit mnohem větší problémy než dnes. Díky aktivní prevenci veřejné správy není ale na místě obava,“ přiblížil proces Drimaj.
Podle odborníků nelze počítat s tím, že s nástupem jara divoká prasata v těchto aktivitách ustanou. Jaro souvisí se zakládáním záhonů a nových výsadeb, což jsou pro prasata přitažlivá místa, kam se vydat za potravou. Na místě je proto nepodceňovat kvalitní oplocení pozemků. S přibližováním prasat k lidským sídlům, kde se jim dostává potravy, je nutné počítat do doby, než začne růst nová vegetace.
Kontakt pro více informací: Ing. Jakub Drimaj, Ph.D., Ústav ochrany lesů a myslivosti LDF MENDELU, jakub.drimaj@mendelu.cz, +420 774 683 672