Odborníci analyzovali celkem 6 514 vzorků dřeva (smrk, jedle, borovice, dub), u kterých je jasné datum pokácení v lese. Tato unikátní databáze odhalila ve stavební činnosti v letech 1450-1950 značené rozdíly. „Stavební činnost byla jasně ovlivněna socioekonomickými a politickými změnami v zemi,“ uvedl Tomáš Kolář z Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU.
Vědci analyzovaná data dávali do souvislosti s válečnými konflikty, obdobími hladomoru, morových ran a dalšími epidemiemi. Zajímal je také vliv klimatických změn nebo sezónních jevů, jako jsou vichřice. V období třicetileté války, kdy byly české země pustošeny častými vpády vojsk včetně těch švédských, došlo k poklesu stavební činnosti o 34 procent. V tomto poměrně krátkém období navíc zaznamenaly české země několik morových ran. V součtu pokles stavební činnosti koreluje s poklesem populace. „Během tří desetiletí po válce se stavební činnost vyjádřená kácením stavebního dřeva více než zdvojnásobila. Týká se to zejména církevních staveb,“ uvedl Michal Rybníček z MENDELU.
Druhé období nízkých hodnot pokrýval poměrně dlouhý interval od 30. do 80. let 18. století, což má souvislost opět s válečnými konflikty, ale také tyfem, úplavicí a hladomorem. Právě období války o rakouské dědictví ve 40. letech 18. století po nástupu Marie Terezie na trůn koreluje s nejvýznamnějším stavebním poklesem, konkrétně o 45 procent. „Znatelný pokles jsme zaznamenali i v souvislosti s hladovými roky let 1770-1772. Oproti tomu zvýšená stavební aktivita spadá do 20tých a 90tých let 18. století,“ uvedl Kolář.
Další pokles stavební činnosti prokázali vědci za napoleonských válek, týkal se především venkovské zástavby. Také v tomto případě jde o období, kdy se na českém území bezprostředně válčilo. Válečné konflikty doprovázely také epidemie tyfu či úplavice. Od středověku do roku 1715 obyvatelstvo postihoval v pravidelných intervalech také mor. Vědci v souvislosti s epidemiemi nezaznamenali podobně významné poklesy stavební činnosti jako u válek, přesto byl mírný pokles zřejmý a týkal se zejména venkovské zástavby.
Odborníci analyzovali také klimatické změny jako jsou vlhké a sušší periody. Ty na stavební činnost prakticky vliv neměly. Opakem jsou z logických důvodů vichřice, kdy je stavební dřevo lehce dostupné. „Zcela zřejmá je souvislost s vyšší frekvencí silných větrů mezi 20. a 40. lety 19. století s maximálním počtem pokácených stromů v roce 1833,“ dodal Rybníček, podle kterého studie jasně prokázala, že dendrochronologické databáze mají velký potenciál pro studium lidské činnosti v minulosti.
Kontaktní osoby pro více informací: Ing. Tomáš Kolář, Ph.D., tel.: 721 208 883, tomas.kolar.und@mendelu.cz, doc. Ing. Michal Rybníček, Ph.D., tel. 604 279 870, michal.rybnicek@mendelu.cz, Ústav nauky o dřevě a dřevařských technologií Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
Více aktualit
-
Vědci z LDF MENDELU absolvovali v pořadí již druhou cestu za naplaveným dřevem na severní pobřeží Norska. Podobně jako v roce 2022 odebírali z naplaveného dřeva vzorky, které podrobí analýze v dendrochronologické a anatomické laboratoři MENDELU.…26. 9. 2023
-
Ceny rektora MENDELU dostalo sedm laureátek a laureátů
Sedm zaměstnanců a studentů Mendelovy univerzity v Brně dnes obdrželo Ceny rektora MENDELU za mimořádné výsledky své práce. Ocenění od rektora převzal například Radek Pokorný, který se významně podílí na popularizaci vědy a lesnictví, nebo Petr…21. 9. 2023 -
V Adamově mají nový lesopark, vznikl ve spolupráci se Školním lesním podnikem
Město Adamov veřejnosti představilo po třech letech prací nové relaxační místo s hracími i vzdělávacími prvky – Pohádkový lesopark. Vznikl na území bývalé skládky, v sousedství adamovského sídliště Ptačina. Pozemky Mendelovy univerzity (MENDELU),…20. 9. 2023 -
Na MENDELU se sjeli světoví odborníci, začala prestižní konference – Pěstování…
Konferenci Pěstování nestejnověkých lesů: pohled na adaptaci lesů v době globálních změn (18.–20. 9. 2023) pořádá Lesnická a dřevařská fakulta MENDELU a Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny (ŠLP Křtiny) pod záštitou Mezinárodní unie…18. 9. 2023 -
Javory sužuje sazná nemoc kůry, nebezpečná je i pro člověka
Saznou nemoc kůry javorů způsobuje houba Cryptostroma corticale. Náchylný je především javor klen. Do Evropy byla houba zřejmě zavlečena po druhé světové válce z oblasti Velkých jezer v Severní Americe. Dlouhá desetiletí o ní fytopatologové…29. 8. 2023 -
Výzkumníci LDF pomáhají nastartovat lesnictví v gruzínském Aragvi
Horský region Aragvi se potýká s nedostatkem pracovních příležitostí a vylidňováním. K vyřešení problémů může přispět trvale udržitelné lesnictví. Položit jeho základy pomáhají v rámci čtyřletého projektu výzkumníci čtyř odborných…22. 8. 2023 -
Stezka Chvála stromů turisty zavede ze Křtin až k nedalekému arboretu
Naučná stezka Chvála stromů osázená nejen tuzemskými, ale i exotickými dřevinami začíná na náměstí ve Křtinách a končí v nedalekém křtinském arboretu. Trasa dlouhá přibližně dva kilometry je lemována lavičkami a naučnými tabulemi, stromy jsou…17. 8. 2023 -
Vědecký tým se zaměřil na úbytek mořských trav, významných ekosystémů oceánu
Porosty mořských trav jsou považovány za deštné pralesy oceánu. Jsou to jedny z nejbohatších mořských ekosystémů, které hrají ve světě moří a oceánů důležitou ekologickou roli. Globálně ale ubývá mořských luk, v nichž se objevuje druh mořské trávy…1. 8. 2023 -
Lesnická a dřevařská fakulta podepsala Manifest Evropské unie Mission Soil
Podepsáním manifestu Mission Soil se Lesnická a dřevařská fakulta (LDF) zavázala k ochraně a obnově půdy, a to v době, kdy 60 % půdy na území států Evropské unie je považováno za “nezdravou”. Přistoupení k dohodě dává LDF možnost podílet se aktivně…27. 7. 2023 -
Vědci LDF MENDELU našli novou možnost využití čistírenských kalů
Vědci LDF MENDELU našli využití pro čistírenský kal, vedlejší nevyhnutelný produkt vznikající při procesu čištění odpadních vod. Smícháním stabilizovaného kalu spolu s dalšími odpadními surovinami, glaukonitem a biouhlem, získali substrát…25. 7. 2023