České lesnictví prochází velkými strukturálními změnami. Lesy se mění a namísto stejnověkých monokultur budeme za pár desítek let procházet především smíšenými lesy s větší věkovou a prostorovou rozrůzněností. Důležitým pomocníkem pro jejich správné obhospodařování, ale i pro ekologickou a produkční stabilitu a vyrovnanost je hospodářská úprava lesů – tedy disciplína, která zpravidla v desetiletém intervalu analyzuje stav lesa a odvozuje pro lesního hospodáře důležité parametry pro jeho budoucí hospodaření, např. tloušťkovou strukturu jeho porostů, maximální možnou výši těžeb a podobně, říká ředitel Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny Tomáš Vrška.
Univerzitní lesy Mendelovy univerzity v Brně jsou už několik desítek let laboratoří různých metod hospodaření, které se ověřují pro běžnou provozní praxe. Potřeba různých přístupů se nyní jasně ukazuje poté, co se české lesy vyrovnávají se zatím poslední kůrovcovou kalamitou.
„Kromě časové úpravy lesa, která se používá přes dvě stě roků celoplošně a je kodifikována ve všech právních předpisech, potřebujeme také pracovat s kontrolními metodami hospodářské úpravy lesů,“ uvedl Vrška. Jde o jiné způsoby zjišťování stavu lesa a odvozování následných těžebních možností a výchovu porostů způsobem, který vyhovuje strukturně diferencovaným porostům oproti klasickým monokulturám. Tento postup je pro lesníky náročnější, ale více odpovídá současnému zadání, kdy bude stále složitější zakládat lesy odolné klimatické změně. „V podstatě jde o smíšené lesy, ve kterých ale sousední stromy nejsou stejně silné a vysoké, ale les je různorodý,“ uvedl Vrška.
Obnova lesů podle něj může zjednodušeně probíhat třemi způsoby a velice záleží na tom, jak velký majetek vlastník obhospodařuje a jak je postižen kalamitou. V případě velkého rozsahu kalamity, kdy vznikají plochy v řádu desítek hektarů, se řada ploch obnovuje přirozeně pomocí pionýrských dřevin. Jde o stromy, které snášejí extremitu přírodních podmínek, tedy velké výkyvy teplot mezi dnem a nocí, velké výkyvy vlhkosti v půdě apod. Zároveň se jejich listy rychle rozkládají, takže dovedou znovu rozběhnout přirozený koloběh živin, důležitých pro růst stromů. Tyto dřeviny brzy plodí a šíří se na veliké vzdálenosti, protože mají lehká semena, jde typicky o břízy, topoly, vrby atd. Pionýrské dřeviny vytvoří tzv. náhradní porosty. Lesníci pak pod nimi mohou do deseti let provést podsadbu cílových druhů dřevin, tedy buku, jedle, smrku, javoru. „Podsazené pionýrské porosty postupně rozvolňujeme v horní etáži, tedy v patře pionýrských dřevin a dáváme čím dál větší prostor cílovým hospodářským dřevinám, přitom částečný výnos mohou zajistit i pionýrské dřeviny,“ uvedl Vrška.
Druhým způsobem, který se už používá v univerzitních lesích, je kombinovaná obnova, tedy přímá kombinace síje pionýrských dřevin, jejich náletu a přímé výsadby sazenic cílových dřevin. Na větších plochách ve středních polohách je typická například kombinace pruhů smrku, které se střídají s pruhy přirozené obnovy pionýrských dřevin nebo pruhy síjí kombinovaných s výsadbou cílových (převážně listnatých) druhů dřevin. „Smrk je dřevina, která byla kalamitou postižena nejvíce. My ještě chystáme její razantnější omezení, a to více, než je běžné v normálních modelech hospodaření. Pokud na věších kalamitních holinách uděláte pruhy smrku a budete ho intenzivně uvolňovat, tak bude více akcelerovat tloušťkový přírůst než výškový a již cca ve 40 letech bude dosahovat ve spodní polovině kmene kulatinových sortimentů a půjde do předčasné obnovy,“ uvedl Vrška s tím, že dalším důležitým prvkem budoucnosti kalamitních holin je prostorová úprava. „Nechceme přece, aby nám vznikaly nové velké souvislé plochy stejnorodých porostů. Právě rozčleňovacími pásy smrku, který ve 40 letech vytěžíme, si můžeme již od počátku budovat jemnější prostorové uspořádání, na které navazuje i budoucí těžební úprava, která by opět neměla být celoplošná. Problém tedy není o tom, jestli smrk ano nebo ne, ale o tom, jak ho chytře využít,“ uvedl Vrška.
Třetí způsob obnovy cílí na menší kalamitní plochy, kde lze aplikovat nejenom předchozí dva způsoby, ale také napřímo provést umělou obnovu lesa cílovými dřevinami. Cílem je nesázet nové monokultury, ale rozvrhnout si plochu na menší části a kombinovat dřeviny podle toho, jak podmínky každé lokality vyhovují té či oné dřevině. „V našich univerzitních lesích nikde nezalesňujeme jednou dřevinou plochu větší než 0,20 ha. Naším cílem je tvorba druhově a prostorově pestrých smíšených porostů, které budou mít největší šanci přežít i budoucí nástrahy změn klimatu,“ míní Vrška.
Lesníci Mendelovy univerzity v Brně letos díky vhodným podmínkám mohou omezit umělou výsadbu ve prospěch té přirozené a zabývat se zejména výchovnými zásahy, tzv. probírkami, které v potřebné míře díky kalamitě dělat nemohli. Podle Vršky už neplatí stále opakovaná mantra, že je Česko velkým vývozcem surového kulatého dříví v rámci Evropy. V současnosti jsou v zemi zpracovatelské kapacity na mnohem větší objemy dříví, než byly v devadesátých letech To zvedá ceny kulatiny, protože po kalamitě se těží méně a zpracovatelé – tedy hlavně velké pily – se snaží si udržet dostatečné zásoby na svých skladech.
Lesníci nyní doufají, že od další kalamity si na pár let vydechnou. Vzhledem ke klimatické změně a suchu se ale budou patrně vracet. Podle Vršky se málo mluví například o problémech bukových lesů v polohách do 400 metrů nadmořské výšky, zejména na jižních a jihozápadních expozicích. To jsou polohy, kde dochází k dlouhodobě silnějšímu vysychání půdy. Půdy jsou v létě i večer prohřáté a při dlouhodobém nedostatku srážek buk, který je často pěstován v poměrně velkých hektarových počtech a má malou korunu, postupně chřadne. „Tím se rychle snižuje kvalita dřeva v kmeni a místo toho, abychom z něj následně vyrobili např. nábytek nebo parkety a vázali tak dlouhodobě ve dřevě uhlík, skončí v palivářském programu a proženeme ho komínem. Na tomto příkladu je vidět, jak je důležité uvažovat o lese a změně klimatu v širších souvislostech,“ dodal Vrška.
Kontaktní osoba pro více informací: doc. Ing. Tomáš Vrška, Dr., tel.: 602 794 216, e-mail: tomas.vrska@slpkrtiny.cz
Více aktualit
-
Vědci z LDF MENDELU absolvovali v pořadí již druhou cestu za naplaveným dřevem na severní pobřeží Norska. Podobně jako v roce 2022 odebírali z naplaveného dřeva vzorky, které podrobí analýze v dendrochronologické a anatomické laboratoři MENDELU.…26. 9. 2023
-
Ceny rektora MENDELU dostalo sedm laureátek a laureátů
Sedm zaměstnanců a studentů Mendelovy univerzity v Brně dnes obdrželo Ceny rektora MENDELU za mimořádné výsledky své práce. Ocenění od rektora převzal například Radek Pokorný, který se významně podílí na popularizaci vědy a lesnictví, nebo Petr…21. 9. 2023 -
V Adamově mají nový lesopark, vznikl ve spolupráci se Školním lesním podnikem
Město Adamov veřejnosti představilo po třech letech prací nové relaxační místo s hracími i vzdělávacími prvky – Pohádkový lesopark. Vznikl na území bývalé skládky, v sousedství adamovského sídliště Ptačina. Pozemky Mendelovy univerzity (MENDELU),…20. 9. 2023 -
Na MENDELU se sjeli světoví odborníci, začala prestižní konference – Pěstování…
Konferenci Pěstování nestejnověkých lesů: pohled na adaptaci lesů v době globálních změn (18.–20. 9. 2023) pořádá Lesnická a dřevařská fakulta MENDELU a Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny (ŠLP Křtiny) pod záštitou Mezinárodní unie…18. 9. 2023 -
Javory sužuje sazná nemoc kůry, nebezpečná je i pro člověka
Saznou nemoc kůry javorů způsobuje houba Cryptostroma corticale. Náchylný je především javor klen. Do Evropy byla houba zřejmě zavlečena po druhé světové válce z oblasti Velkých jezer v Severní Americe. Dlouhá desetiletí o ní fytopatologové…29. 8. 2023 -
Výzkumníci LDF pomáhají nastartovat lesnictví v gruzínském Aragvi
Horský region Aragvi se potýká s nedostatkem pracovních příležitostí a vylidňováním. K vyřešení problémů může přispět trvale udržitelné lesnictví. Položit jeho základy pomáhají v rámci čtyřletého projektu výzkumníci čtyř odborných…22. 8. 2023 -
Stezka Chvála stromů turisty zavede ze Křtin až k nedalekému arboretu
Naučná stezka Chvála stromů osázená nejen tuzemskými, ale i exotickými dřevinami začíná na náměstí ve Křtinách a končí v nedalekém křtinském arboretu. Trasa dlouhá přibližně dva kilometry je lemována lavičkami a naučnými tabulemi, stromy jsou…17. 8. 2023 -
Vědecký tým se zaměřil na úbytek mořských trav, významných ekosystémů oceánu
Porosty mořských trav jsou považovány za deštné pralesy oceánu. Jsou to jedny z nejbohatších mořských ekosystémů, které hrají ve světě moří a oceánů důležitou ekologickou roli. Globálně ale ubývá mořských luk, v nichž se objevuje druh mořské trávy…1. 8. 2023 -
Lesnická a dřevařská fakulta podepsala Manifest Evropské unie Mission Soil
Podepsáním manifestu Mission Soil se Lesnická a dřevařská fakulta (LDF) zavázala k ochraně a obnově půdy, a to v době, kdy 60 % půdy na území států Evropské unie je považováno za “nezdravou”. Přistoupení k dohodě dává LDF možnost podílet se aktivně…27. 7. 2023 -
Vědci LDF MENDELU našli novou možnost využití čistírenských kalů
Vědci LDF MENDELU našli využití pro čistírenský kal, vedlejší nevyhnutelný produkt vznikající při procesu čištění odpadních vod. Smícháním stabilizovaného kalu spolu s dalšími odpadními surovinami, glaukonitem a biouhlem, získali substrát…25. 7. 2023