České lesnictví prochází velkými strukturálními změnami. Lesy se mění a namísto stejnověkých monokultur budeme za pár desítek let procházet především smíšenými lesy s větší věkovou a prostorovou rozrůzněností. Důležitým pomocníkem pro jejich správné obhospodařování, ale i pro ekologickou a produkční stabilitu a vyrovnanost je hospodářská úprava lesů – tedy disciplína, která zpravidla v desetiletém intervalu analyzuje stav lesa a odvozuje pro lesního hospodáře důležité parametry pro jeho budoucí hospodaření, např. tloušťkovou strukturu jeho porostů, maximální možnou výši těžeb a podobně, říká ředitel Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny Tomáš Vrška.
Univerzitní lesy Mendelovy univerzity v Brně jsou už několik desítek let laboratoří různých metod hospodaření, které se ověřují pro běžnou provozní praxe. Potřeba různých přístupů se nyní jasně ukazuje poté, co se české lesy vyrovnávají se zatím poslední kůrovcovou kalamitou.
„Kromě časové úpravy lesa, která se používá přes dvě stě roků celoplošně a je kodifikována ve všech právních předpisech, potřebujeme také pracovat s kontrolními metodami hospodářské úpravy lesů,“ uvedl Vrška. Jde o jiné způsoby zjišťování stavu lesa a odvozování následných těžebních možností a výchovu porostů způsobem, který vyhovuje strukturně diferencovaným porostům oproti klasickým monokulturám. Tento postup je pro lesníky náročnější, ale více odpovídá současnému zadání, kdy bude stále složitější zakládat lesy odolné klimatické změně. „V podstatě jde o smíšené lesy, ve kterých ale sousední stromy nejsou stejně silné a vysoké, ale les je různorodý,“ uvedl Vrška.
Obnova lesů podle něj může zjednodušeně probíhat třemi způsoby a velice záleží na tom, jak velký majetek vlastník obhospodařuje a jak je postižen kalamitou. V případě velkého rozsahu kalamity, kdy vznikají plochy v řádu desítek hektarů, se řada ploch obnovuje přirozeně pomocí pionýrských dřevin. Jde o stromy, které snášejí extremitu přírodních podmínek, tedy velké výkyvy teplot mezi dnem a nocí, velké výkyvy vlhkosti v půdě apod. Zároveň se jejich listy rychle rozkládají, takže dovedou znovu rozběhnout přirozený koloběh živin, důležitých pro růst stromů. Tyto dřeviny brzy plodí a šíří se na veliké vzdálenosti, protože mají lehká semena, jde typicky o břízy, topoly, vrby atd. Pionýrské dřeviny vytvoří tzv. náhradní porosty. Lesníci pak pod nimi mohou do deseti let provést podsadbu cílových druhů dřevin, tedy buku, jedle, smrku, javoru. „Podsazené pionýrské porosty postupně rozvolňujeme v horní etáži, tedy v patře pionýrských dřevin a dáváme čím dál větší prostor cílovým hospodářským dřevinám, přitom částečný výnos mohou zajistit i pionýrské dřeviny,“ uvedl Vrška.
Druhým způsobem, který se už používá v univerzitních lesích, je kombinovaná obnova, tedy přímá kombinace síje pionýrských dřevin, jejich náletu a přímé výsadby sazenic cílových dřevin. Na větších plochách ve středních polohách je typická například kombinace pruhů smrku, které se střídají s pruhy přirozené obnovy pionýrských dřevin nebo pruhy síjí kombinovaných s výsadbou cílových (převážně listnatých) druhů dřevin. „Smrk je dřevina, která byla kalamitou postižena nejvíce. My ještě chystáme její razantnější omezení, a to více, než je běžné v normálních modelech hospodaření. Pokud na věších kalamitních holinách uděláte pruhy smrku a budete ho intenzivně uvolňovat, tak bude více akcelerovat tloušťkový přírůst než výškový a již cca ve 40 letech bude dosahovat ve spodní polovině kmene kulatinových sortimentů a půjde do předčasné obnovy,“ uvedl Vrška s tím, že dalším důležitým prvkem budoucnosti kalamitních holin je prostorová úprava. „Nechceme přece, aby nám vznikaly nové velké souvislé plochy stejnorodých porostů. Právě rozčleňovacími pásy smrku, který ve 40 letech vytěžíme, si můžeme již od počátku budovat jemnější prostorové uspořádání, na které navazuje i budoucí těžební úprava, která by opět neměla být celoplošná. Problém tedy není o tom, jestli smrk ano nebo ne, ale o tom, jak ho chytře využít,“ uvedl Vrška.
Třetí způsob obnovy cílí na menší kalamitní plochy, kde lze aplikovat nejenom předchozí dva způsoby, ale také napřímo provést umělou obnovu lesa cílovými dřevinami. Cílem je nesázet nové monokultury, ale rozvrhnout si plochu na menší části a kombinovat dřeviny podle toho, jak podmínky každé lokality vyhovují té či oné dřevině. „V našich univerzitních lesích nikde nezalesňujeme jednou dřevinou plochu větší než 0,20 ha. Naším cílem je tvorba druhově a prostorově pestrých smíšených porostů, které budou mít největší šanci přežít i budoucí nástrahy změn klimatu,“ míní Vrška.
Lesníci Mendelovy univerzity v Brně letos díky vhodným podmínkám mohou omezit umělou výsadbu ve prospěch té přirozené a zabývat se zejména výchovnými zásahy, tzv. probírkami, které v potřebné míře díky kalamitě dělat nemohli. Podle Vršky už neplatí stále opakovaná mantra, že je Česko velkým vývozcem surového kulatého dříví v rámci Evropy. V současnosti jsou v zemi zpracovatelské kapacity na mnohem větší objemy dříví, než byly v devadesátých letech To zvedá ceny kulatiny, protože po kalamitě se těží méně a zpracovatelé – tedy hlavně velké pily – se snaží si udržet dostatečné zásoby na svých skladech.
Lesníci nyní doufají, že od další kalamity si na pár let vydechnou. Vzhledem ke klimatické změně a suchu se ale budou patrně vracet. Podle Vršky se málo mluví například o problémech bukových lesů v polohách do 400 metrů nadmořské výšky, zejména na jižních a jihozápadních expozicích. To jsou polohy, kde dochází k dlouhodobě silnějšímu vysychání půdy. Půdy jsou v létě i večer prohřáté a při dlouhodobém nedostatku srážek buk, který je často pěstován v poměrně velkých hektarových počtech a má malou korunu, postupně chřadne. „Tím se rychle snižuje kvalita dřeva v kmeni a místo toho, abychom z něj následně vyrobili např. nábytek nebo parkety a vázali tak dlouhodobě ve dřevě uhlík, skončí v palivářském programu a proženeme ho komínem. Na tomto příkladu je vidět, jak je důležité uvažovat o lese a změně klimatu v širších souvislostech,“ dodal Vrška.
Kontaktní osoba pro více informací: doc. Ing. Tomáš Vrška, Dr., tel.: 602 794 216, e-mail: tomas.vrska@slpkrtiny.cz
Více aktualit
-
Aktuální diskuse spojená s novelou zákona o myslivosti odkrývá řadu složitých otázek, které s péčí o volně žijící živočichy označované jako zvěř souvisejí. Populace zvěře nejsou neměnné, nezajímají je hranice našich pozemků a péče o ně je…24. 3. 2023
-
Školní lesní podnik Křtiny slaví stovku výstavou Pestrý život v pestrém lese
Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny si letos připomíná 100 let od svého založení - 100 let kontinuální péče o lesy Mendelovy univerzity v Brně. Jedním z bodů letošních oslav je i výstava pod širým nebem, kterou autoři pojmenovali Pestrý…20. 3. 2023 -
Rovnováhu mezi vlky a lidmi v kulturní evropské krajině hledá projekt LIFE WILD…
Porozumět interakcím lidí a vlků v kulturní evropské krajině a předcházet potenciálním kritickým situacím, to si klade za cíl unikátní mezinárodní projekt, který zahájila Mendelova univerzita v Brně. Na řešení se podílí rozsáhlý multidisciplinární…14. 3. 2023 -
Navazující magisterské studium na LDF MENDELU pro rok 2023/2024
Pro akademický rok 2023/2024 Lesnická a dřevařská fakulta MENDELU (LDF MENDELU) nabízí devět navazujících magisterských studijních programů: Krajinné inženýrství, Lesní inženýrství ve dvou specializacích – Lesní inženýrství a Lesní inženýrství…13. 3. 2023 -
Hospodaření ve výmladkových lesích: zkáza pro les, či nikoli? Odpovědi hledají…
Výzkumem pařeziny, nebo také výmladkového nebo nízkého lesa, se zabývají už pátým rokem botanici, pedologové a další vědci Lesnické a dřevařské fakulty. Výmladkový les vzniká zpravidla po těžbě stromu tak, že z místa jeho pařezu nebo kořenu…8. 3. 2023 -
Na LDF MENDELU putují tři ceny udělené na GRAND PRIX MOBITEX 2023 pro mladé…
Ceny jsou udělovány v rámci veletrhu Mobitex od roku 2006 studentům středních a vysokých škol z Česka i Slovenska. Letos se do soutěže zapojily čtyři střední a osm vysokých škol. Odborná porota posuzovala celkem 129 přihlášených prací a pro…3. 3. 2023 -
V řícmanickém arboretu po kůrovcové kalamitě zvyšují druhovou pestrost
Počty druhů jehličnanů v arboretu v Řícmanicích na Brněnsku se v posledních čtyřech letech díky intenzivní výsadbě zvyšují. Po kůrovcové kalamitě zbyla v arboretu o rozloze zhruba čtyři hektary výrazně velká uvolněná plocha. Školní lesní…28. 2. 2023 -
Zrestaurovaný Památník Stromů, komentované prohlídky a zvěřina na několik…
V sobotu 25. února má veřejnost první možnost prohlédnout si zblízka zrestaurovaný Památník Stromů v řícmanickém arboretu, unikátní hold univerzitním lesům, který se v loňském roce, po téměř 85 letech, dočkal nového „kabátu“. Den otevřených dveří v…19. 2. 2023 -
Kampus MENDELU má nové místo pro setkávání i výuku: design lab MENDELU
Kampus Mendelovy univerzity v Černých Polích se rozrostl o novou budovu, design lab MENDELU. Přízemí včetně venkovní terasy je prostorem pro setkávání, tvůrčí činnost a výstavy, v patře se nachází zóna pro výuku, workshopy nebo konference. To vše…14. 2. 2023 -
Druhý únorový den otevřených dveří na LDF MENDELU
V pátek 24. února 2023 se na všech ústavech Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU koná den otevřených dveří s bohatým, převážně interaktivním programem. Den otevřených dveří začíná v 9.00 a trvá do 14.00 hod. Speciální bod programu!…13. 2. 2023