LDF MENDELU v Izraeli: nové partnerství, terénní výzkum i návštěva Masarykova lesa

12. 12. 2025

Dvě izraelské univerzity, stávající partnerskou Bar-Ilan University v Tel Avivu a University of Haifa, navštívili pracovníci Ústavu geologie a pedologie a Ústavu nauky o dřevě a dřevařských technologií Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU (LDF MENDELU). Absolvovali zde intenzivní networking v oblasti geoarcheologie, sedimentologie a dendrochronologie.

Součástí programu na University of Haifa byla návštěva bioarcheologických laboratoří, v nichž je zkoumáno dřevo z vraků potopených lodí či textilie z archeologických vykopávek a kde se vědci zabývají archeozoologií. Během návštěvy proběhlo také jednání se zástupci International School o budoucí spolupráci a výměně studentů.

Návštěva bioarcheologických laboratoří

V rámci týdenního pobytu odborníci LDF absolvovali i terénní exkurze. Pod vedením profesora Guy Bar-Oze zamířili na pouštní archeologickou lokalitu Shivta, památku UNESCO, se zbytky osídlení z doby Byzantské říše, a na nově založenou vinici v Avdatu, s odrůdami pocházejícími z dávného byzantského období, kde výsadba i obdělávání probíhá prastarým tradičním způsobem: „V té době se hlavy révy podepíraly například „nohami“ z navršeného kamení, pěstovalo se společně více odrůd a vinice bývaly doplněny dalšími dřevinami. Důmyslný byl také systém zavlažování révy. Ochutnávka vůbec první láhve vína z této vinice byla pro nás opravdovou poctou,“ popsala Valerie Vranová z Ústavu geologie a pedologie.

Pouštní archeologická lokalita Shivta
Prastarý tradiční způsob pěstování, hlavy révy podepírají „nohy“ z navršeného kamení

Terénní exkurze pokračovala dvěma dny v poušti Negev, v povodí řeky Nahal Hatsava. Kamenitá vádí zdejších toků se zalévají vodou jen na několik dní v roce po vydatnějších deštích: „Do pouště jsme zamířili přesně v ten vzácný okamžik, očividně vzácný i pro kolegy z haifské univerzity. Našim cílem byly lokality s výskytem několik set let starých pistácií druhu Pistacia atlantica. Tento druh pistácie se používal jako podnož pro druh Pistacia vera, plodící nám známé pistáciové oříšky. Našim příspěvkem do výzkumu těchto prastarých stromů byl odběr vzorků pro dendrochronologické datování jejich věku. Díky významnému stáří zdejších jedinců je studium přírůstů jednotlivých letokruhů příslibem pro hlubší poznání vývoje zdejšího pouštního klimatu, především delších period výrazného sucha a jejich konsekvencí, kterým zdejší krajina čelí i v současnosti,“ uvedla Irena Sochová z Ústavu nauky o dřevě a dřevařských technologií.

Kamenitá vádí zdejších toků se zalévají vodou jen na několik dní v roce
Lokality s výskytem několik set let starých pistácií druhu Pistacia atlantica

Pistacia atlantica v ten samý den dvojím pohledem. Černobílý snímek je dílem Drora Maayana, uměleckého fotografa, který používá analogové fotoaparáty s dlouhou expozicí vynalezené v polovině 19. století. Podobnými zařízeními zachycoval zdejší krajinu také český cestovatel, etnolog, objevitel pouštního paláce Kusejr Amra (památka UNESCO), spisovatel, fotograf, orientalista a teolog Alois Musil, rodák z Rychtářova na Vyškovsku a také zakladatel Orientálního ústavu Akademie věd ČR. Alois Musil zanechal nejen v Izraeli, ale na celém Blízkém Východě, výrazný odkaz, který je ve vědecké izraelské komunitě stále živý.

Autorem černobílého snímku je umělecký fotograf Dror Maayan

Odběr vzorků pistácie atlantské pro dendrochronologické účely pokračoval na severu země v Byriya Forest v oblasti Horní Galileje. Měření šířky letokruhů u těchto stromů by mělo pomoci odborníkům v objasnění reakce tohoto druhu na klima a stát se tak základem pro budoucí zkoumání pistácií v Negevské poušti na jihu Izraele.

Odběr vzorků pistácie atlantské pro dendrochronologické účely

Závěrem vědecká výprava z Mendelovy univerzity navštívila Masarykův les na severu země v údolí Jezreel, kde v minulých letech v rámci opakovaných měsíčních pobytů studenti LDF prováděli intenzivní péči a revitalizaci stromů pod vedením Jiřího Volánka z Ústavu geologie a pedologie. Masarykův les v Izraeli založili v roce 1930 Židé z bývalého Československa, usazení v kibucu Sarid, na počest prezidenta T. G. Masaryka u příležitosti jeho 80. narozenin. Jednalo se o symbol poděkování za postoje v boji proti antisemitismu. Les je dnes spravován Židovským národním fondem. Akademici se v Saridu setkali i s několika místními obyvateli, potomky zakládající generace.

Masarykův les na severu země v údolí Jezreel
Masarykův les v Izraeli založili v roce 1930 Židé z bývalého Československa

Kontaktní osoby: doc. Ing. Valerie Vranová, Ph.D., Ústav geologie a pedologie LDF MENDELU, +420 545 134 039, valerie.vranova@mendelu.cz Ing. Irena Sochová, Ústav nauky o dřevě a dřevařských technologií LDF MENDELU, +420 545 134 546, irena.sochova@mendelu.cz

Více aktualit

Všechny aktuality