Saznou nemoc kůry javorů způsobuje houba Cryptostroma corticale. Náchylný je především javor klen. Do Evropy byla houba zřejmě zavlečena po druhé světové válce z oblasti Velkých jezer v Severní Americe. Dlouhá desetiletí o ní fytopatologové víceméně nevěděli. Za posledních 20 let se ale rozšířila po téměř celé Evropě. Předpokládá se, že na vině je změna klimatu, neboť onemocnění se daří zvláště v horkých a suchých létech. Vědci z Ústavu ochrany lesů a myslivosti LDF MENDELU společně s evropskými kolegy využili vzorky pylového monitoringu a detekovali pohyb spor tohoto patogenu napříč Evropou. Spory jsou totiž schopny šířit se vzduchem i stovky kilometrů.
Houbě Cryptostroma corticale způsobující saznou nemoc kůry javorů se nejlépe daří v suchých měsících s nedostatkem srážek a při průměrných teplotách okolo 25 °C. Stromy jsou v takové situaci stresované, oslabené a pro houbu nastávají ideální podmínky: „Houba začne plodit a také být vidět. Ve stromě ale žije třeba i dlouhé roky před tím, než jí můžeme spatřit. Prorůstá střední částí kmene, a když pro ni nastane příhodná doba, proroste až k jeho okraji, do vrstev kůry. Uvnitř kůry houba vytvoří plodnici, černou, několik decimetrů až metrů rozsáhlou masu zvanou stroma, která se odhalí po odtržení vnější kůry díky růstu samotného stromatu. A v tu chvíli můžeme pozorovat nejtypičtější příznak přítomnosti této houby, vrstvu černohnědých sazí – výtrusů, nepohlavních spor, které, jak jsme zjistili, překonávají díky vzdušným proudům i stovky kilometrů,“ popisuje šíření houby Miloň Dvořák z Ústavu ochrany lesů a myslivosti.
Spory nesené vzduchem mohou lehce napadnout další stromy, mají-li jakkoli obnažené dřevo. Jejich vdechnutí ale může být nebezpečné i pro člověka: „Zdravému člověku zřejmě neublíží, ale citlivým osobám může způsobit hypersenzitivní pneumonitidu. Pokud není léčena, může způsobit i smrt. Tyto případy byly zaznamenány už ve 40. letech v Severní Americe, kde byla houba poprvé popsaná. Dodnes je tato nemoc nazývaná „plíce loupačů javorové kůry“ a najdeme ji zanesenou i v Mezinárodní klasifikaci nemocí,“ říká k zdravotním rizikům Dvořák.
Vědci z LDF MENDELU společně s kolegy z Francie, Švýcarska, Itálie, Portugalska a Švédska navázali v mateřských zemích spolupráci se státními pylovými službami sdruženými pod hlavičkou European Aeroallergen Network (EAN), aby zjistili, zda je možné monitorovat šíření spor houby C. corticale analýzou běžně odebíraných vzorků pylu. „Díky ochotě pracovníků z těchto institucí se nám podařilo získat vzorky denních odchytů pylu od června do září 2018. Rozhodli jsme se spory nehledat mikroskopem, jako EAN, ale izolací veškeré DNA a následně metodou real-time PCR, kterou už po covidové éře není třeba představovat. Izolovat dostatek DNA ale nebylo jednoduché, vzorky byly několik let staré, skladované kdesi ve skříních, navíc jsou zafixované speciálním roztokem mezi mikroskopickými sklíčky, a ještě k tomu obarvené chemikáliemi, které mohou průběh reakce PCR narušovat,“ vysvětluje úskalí zpracování vzorků výzkumník.
Navzdory těmto problémům laboratorní diagnostika potvrdila výskyt C. corticale napříč evropským kontinentem, konkrétně v zemích, kde je v současnosti sazná nemoc kůry javorů pozorovaná, tedy v Česku, ve Francii, Švýcarsku a Itálii.
Řada otázek ale zůstává prozatím nezodpovězená a bude předmětem dalšího výzkumu. „Rozeznat tento patogen je o to složitější, že podobnou černou masu výtrusů, kterou nalézáme pod kůrou javorů, produkují i některé další houby, které ale kolonizují čistě odumřelé javory. Možná i to je důvod, proč vědecká komunita tuto houbu nějaký čas přehlížela. Mysleli jsme si, že ta černá masa je něco, co už dávno známe a že se jedná o tzv. saprofyt, který nastupuje, až javor odumře. I když jeden rozdíl tu přece jenom je, masa výtrusů u sazné nemoci kůry javorů není čistě černá, ale černo-hnědá, vytváří silnější vrstvy stromat než jiné houby a po kontaktu se masa uvolňuje do vzduchu. Stačí závan větru a ze stromu se vznáší tmavý mrak,“ doplňuje Dvořák.
Ukazuje se ale, že sazná nemoc kůry javorů není pouze evropským problémem. Studijní cesta na západní pobřeží USA potvrdila výskyt houby, kromě čerstvě hlášených výskytů ve státech Washington a Kalifornie, i v Oregonu. Momentálně pracuje na vývoji lapače spor: „S kolegy v Oregonu jsme se dohodli, že se pokusím sestrojit levný, malý, ale na míru této houbě přizpůsobený lapač spor, díky kterému bychom šíření houby mohli monitorovat. Aby měl monitoring smysl, lapače musí být umístěny na velkém území, a protože jeden standardní volumetrický lapač, který používá EAN, stojí přes sto tisíc korun, domluvili jsme se na tomto postupu,“ přibližuje plány dalšího mapování houby Dvořák, odborník na detekci hub ve vzduchu.
Směrem k praxi se nabízí otázka, zda je možno javory před houbovým patogenem C. corticale nějakým způsobem ochránit: „Jediné, co můžeme udělat, je šířit informace. Poučit ty, kdo jsou se stromy v každodenním kontaktu, lesníky, správce zeleně ve městech, aby předcházeli poškozování kmenů javorů, protože tato houba se do stromu dostává skrze mechanická poškození kůry. Nemoc je detekovaná především u javorů rostoucích ve městech. Tam jsou stromy totiž poškozovány nejvíc, například následky necitlivých arboristických zásahů, anebo naopak na zcela opuštěných rumištích, kde se javory živelně zmlazují a v přehoustlých porostech těžce soupeří o dostupnou vláhu,“ uzavírá téma výzkumník.
Kontakt pro více informací: doc. Ing. Miloň Dvořák, Ph.D., Ústav ochrany lesů a myslivosti LDF MENDELU +420 775 680 314,
e-mail: milon.dvorak@mendelu.cz
Výzkum byl podpořen v rámci programu HORIZON 2020, grantem č. 771271 “HOlistic Management of Emergent forest pests and Diseases” (HOMED).
