Odborníci Ústavu zakládání a pěstění lesů Lesnické a dřevařské fakulty (LDF MENDELU) ve spolupráci s Útvarem pěstování lesa Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti v Opočně vyhodnocují dvouletý projekt zaměřený na zkoumání bohatě strukturovaných smíšených lesních porostů borovice, buku, dubu a smrku se stejně starými monokulturami i stejnověkými smíšenými porosty zastoupenými těmito dřevinami. Porosty se nachází na pěti lokalitách v různých nadmořských výškách. Jedná se o vyšší polohy Beskyd a Šumavy, střední polohy Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny, nižší polohy v okolí obce Polánky a majetek Městských lesů Hradce Králové. Sledována je struktura lesa, potažmo jak smísení dřevin ovlivňuje zdravotní stav lesa, přírůst stromů, stabilitu porostu jako celku i budoucí ekonomický přínos.
Výzkumníci posuzovali porost i z historického hlediska. Za tímto účelem u některých stromů odebrali vývrty: „Vývrty a následné měření letokruhů v jednotlivých letech nám ukázalo, že už naši předchůdci při pěstování výběrného lesa, který má asi nejblíže k přirozeným lesům, cílenými zásahy porost uvolnili, a tím umožnili cílovým stromům zvýšenou dynamiku v přírůstu, přičemž vrchol přírůstu například na majetku Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny spadá do devadesátých až nultých let, tedy krátce poté, kdy byly tyto zásahy provedeny. Tato dynamika se odrazila i ve fázi obnovy, kdy došlo k dynamičtějšímu strukturování porostu a vytváření spodního a středního lesního patra, tedy přesně toho, co v tom výběrném lese chceme mít,“ popsal Martin Kománek řešitel výzkumu za LDF MENDELU.
Výzkumníci mají za dva roky měření k dispozici velkou sumu dat, jejichž zpracování mají ještě před sebou. Získané informace budou postupně poskytnuty jak veřejnosti v připravovaných publikacích, tak například studentům, kteří tak mohou realizovat své závěrečné práce s vyšší přidanou hodnotou.
Odborníci se rovněž zabývali otázkou, v jakém stáří porostu je optimální zahájení přestavby na strukturně bohatý les: „Dosud zpracovaná data ukázala, že nejvíce flexibilní jsou porosty zhruba ve věku 40 až 50 let. Porost tohoto stáří dokáže reagovat na intenzivnější probírku, která ho stabilizuje a prosvětlí. V padesátiletém porostu je pak možné se pustit do částečné obnovy nebo připravovat porost na diferencovanost a variabilitu jednotlivých výškových pater. Navíc stromy s uvolněnými korunami, které jsou více osluněny, jsou schopny efektivněji využívat vodu a živiny v půdě,“ vysvětlil výzkumník a dodal:
„Není bez zajímavosti, že míra konkurence v lesním porostu je přibližně stejná bez ohledu na jeho strukturu. Vyšší hustota porostu strukturně bohatých lesů vytváří téměř totožnou úroveň konkurence mezi stromy jak v prostoru pro kmeny, tak v prostoru pro kořenové systémy.“
Projekt Technologické agentury ČR Bohatě strukturované smíšené porosty jako klíčová forma adaptace lesního hospodářství na probíhající změny klimatu volně navazuje na ukončený meziuniverzitní projekt Horizon 2020 – Adaption strategies in forestry under global climate change impact (ASFORCLIC), během nějž odborníci mimo jiné srovnávali vzájemně porosty monokulturní, tedy porosty stejného stáří a jedné dřeviny, porosty stejnověké, ale druhově smíšené a porosty strukturně bohaté, diferencované tloušťkově, výškově i věkově i různorodě prostorově uspořádané.
Kontakt pro více informací: Ing. Martin Kománek, Ústav zakládání a pěstění lesů LDF MENDELU, +420 731 861 970, martin.komanek@mendelu.cz
foto: Eliška Žižková, přirozená obnova jedle pod mateřským porostem ve výběrném lese. Struktura výběrného lesa je velice diferencovaná, střídají se různá vývojová stádia, od náletu a nárostu až po mýtní stromy.