Saznou nemoc kůry javorů způsobuje houba Cryptostroma corticale. Náchylný je především javor klen. Do Evropy byla houba zřejmě zavlečena po druhé světové válce z oblasti Velkých jezer v Severní Americe. Dlouhá desetiletí o ní fytopatologové víceméně nevěděli. Za posledních 20 let se ale rozšířila po téměř celé Evropě. Předpokládá se, že na vině je změna klimatu, neboť onemocnění se daří zvláště v horkých a suchých létech. Vědci z Ústavu ochrany lesů a myslivosti LDF MENDELU společně s evropskými kolegy využili vzorky pylového monitoringu a detekovali pohyb spor tohoto patogenu napříč Evropou. Spory jsou totiž schopny šířit se vzduchem i stovky kilometrů.
Houbě Cryptostroma corticale způsobující saznou nemoc kůry javorů se nejlépe daří v suchých měsících s nedostatkem srážek a při průměrných teplotách okolo 25 °C. Stromy jsou v takové situaci stresované, oslabené a pro houbu nastávají ideální podmínky: „Houba začne plodit a také být vidět. Ve stromě ale žije třeba i dlouhé roky před tím, než jí můžeme spatřit. Prorůstá střední částí kmene, a když pro ni nastane příhodná doba, proroste až k jeho okraji, do vrstev kůry. Uvnitř kůry houba vytvoří plodnici, černou, několik decimetrů až metrů rozsáhlou masu zvanou stroma, která se odhalí po odtržení vnější kůry díky růstu samotného stromatu. A v tu chvíli můžeme pozorovat nejtypičtější příznak přítomnosti této houby, vrstvu černohnědých sazí – výtrusů, nepohlavních spor, které, jak jsme zjistili, překonávají díky vzdušným proudům i stovky kilometrů,“ popisuje šíření houby Miloň Dvořák z Ústavu ochrany lesů a myslivosti.
Spory nesené vzduchem mohou lehce napadnout další stromy, mají-li jakkoli obnažené dřevo. Jejich vdechnutí ale může být nebezpečné i pro člověka: „Zdravému člověku zřejmě neublíží, ale citlivým osobám může způsobit hypersenzitivní pneumonitidu. Pokud není léčena, může způsobit i smrt. Tyto případy byly zaznamenány už ve 40. letech v Severní Americe, kde byla houba poprvé popsaná. Dodnes je tato nemoc nazývaná „plíce loupačů javorové kůry“ a najdeme ji zanesenou i v Mezinárodní klasifikaci nemocí,“ říká k zdravotním rizikům Dvořák.
Vědci z LDF MENDELU společně s kolegy z Francie, Švýcarska, Itálie, Portugalska a Švédska navázali v mateřských zemích spolupráci se státními pylovými službami sdruženými pod hlavičkou European Aeroallergen Network (EAN), aby zjistili, zda je možné monitorovat šíření spor houby C. corticale analýzou běžně odebíraných vzorků pylu. „Díky ochotě pracovníků z těchto institucí se nám podařilo získat vzorky denních odchytů pylu od června do září 2018. Rozhodli jsme se spory nehledat mikroskopem, jako EAN, ale izolací veškeré DNA a následně metodou real-time PCR, kterou už po covidové éře není třeba představovat. Izolovat dostatek DNA ale nebylo jednoduché, vzorky byly několik let staré, skladované kdesi ve skříních, navíc jsou zafixované speciálním roztokem mezi mikroskopickými sklíčky, a ještě k tomu obarvené chemikáliemi, které mohou průběh reakce PCR narušovat,“ vysvětluje úskalí zpracování vzorků výzkumník.
Navzdory těmto problémům laboratorní diagnostika potvrdila výskyt C. corticale napříč evropským kontinentem, konkrétně v zemích, kde je v současnosti sazná nemoc kůry javorů pozorovaná, tedy v Česku, ve Francii, Švýcarsku a Itálii.
Řada otázek ale zůstává prozatím nezodpovězená a bude předmětem dalšího výzkumu. „Rozeznat tento patogen je o to složitější, že podobnou černou masu výtrusů, kterou nalézáme pod kůrou javorů, produkují i některé další houby, které ale kolonizují čistě odumřelé javory. Možná i to je důvod, proč vědecká komunita tuto houbu nějaký čas přehlížela. Mysleli jsme si, že ta černá masa je něco, co už dávno známe a že se jedná o tzv. saprofyt, který nastupuje, až javor odumře. I když jeden rozdíl tu přece jenom je, masa výtrusů u sazné nemoci kůry javorů není čistě černá, ale černo-hnědá, vytváří silnější vrstvy stromat než jiné houby a po kontaktu se masa uvolňuje do vzduchu. Stačí závan větru a ze stromu se vznáší tmavý mrak,“ doplňuje Dvořák.
Ukazuje se ale, že sazná nemoc kůry javorů není pouze evropským problémem. Studijní cesta na západní pobřeží USA potvrdila výskyt houby, kromě čerstvě hlášených výskytů ve státech Washington a Kalifornie, i v Oregonu. Momentálně pracuje na vývoji lapače spor: „S kolegy v Oregonu jsme se dohodli, že se pokusím sestrojit levný, malý, ale na míru této houbě přizpůsobený lapač spor, díky kterému bychom šíření houby mohli monitorovat. Aby měl monitoring smysl, lapače musí být umístěny na velkém území, a protože jeden standardní volumetrický lapač, který používá EAN, stojí přes sto tisíc korun, domluvili jsme se na tomto postupu,“ přibližuje plány dalšího mapování houby Dvořák, odborník na detekci hub ve vzduchu.
Směrem k praxi se nabízí otázka, zda je možno javory před houbovým patogenem C. corticale nějakým způsobem ochránit: „Jediné, co můžeme udělat, je šířit informace. Poučit ty, kdo jsou se stromy v každodenním kontaktu, lesníky, správce zeleně ve městech, aby předcházeli poškozování kmenů javorů, protože tato houba se do stromu dostává skrze mechanická poškození kůry. Nemoc je detekovaná především u javorů rostoucích ve městech. Tam jsou stromy totiž poškozovány nejvíc, například následky necitlivých arboristických zásahů, anebo naopak na zcela opuštěných rumištích, kde se javory živelně zmlazují a v přehoustlých porostech těžce soupeří o dostupnou vláhu,“ uzavírá téma výzkumník.
Kontakt pro více informací: doc. Ing. Miloň Dvořák, Ph.D., Ústav ochrany lesů a myslivosti LDF MENDELU +420 775 680 314,
e-mail: milon.dvorak@mendelu.cz
Výzkum byl podpořen v rámci programu HORIZON 2020, grantem č. 771271 “HOlistic Management of Emergent forest pests and Diseases” (HOMED).
Více aktualit
-
Akademický senát Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity (AS LDF MENDELU) na základě usnesení ze dne 29. 4. 2024 schválil složení volební komise, harmonogram a formu voleb do AS LDF MENDELU. Návrhové kolo od: 14. 5. do 15. 5. …2. 5. 2024
-
Rok spolupráce Mendelovy univerzity s Lesy ČR
Memorandum o pětileté spolupráci podepsal Školní lesní podnik Masaryků les Křtiny (ŠLP Křtiny) se státním podnikem Lesy České republiky (Lesy ČR) loni v červnu. ŠLP Křtiny v lesích Mendelovy univerzity (MENDELU) dlouhodobě hospodaří v souladu s…30. 4. 2024 -
Osika může sehrát významnou roli v otázce adaptace lesů na klimatickou změnu
Mezinárodní tým lesnických vědců v čele s odborníky LDF MENDELU provedl studii, v níž se zabýval osikou obecnou (Populus tremula), dřevinou kdysi hojně zastoupenou v lesích střední Evropy, dnes ale opomíjenou. Tam, kde se na severní polokouli…23. 4. 2024 -
Vědecký tým v čele s odborníky LDF MENDELU popsal 43 nových druhů patogenů…
Více než čtyři desítky dosud neznámých druhů patogenů rodu Phytophthora parazitujících na kořenovém systému dřevin objevil a popsal mezinárodní vědecký tým pod vedením Thomase Junga. Jedná se o výsledky šestiletého projektu Phytophthora Research…11. 4. 2024 -
V zemědělské krajině se šíří široká škála reziduí pesticidů, zjistili vědci LDF…
Dvouletou studii zaměřenou na problematiku rozšíření pesticidů v potravních sítích různých typů zemědělských plodin pěstovaných na jižní Moravě a ve středních Čechách provedl výzkumný tým v čele s Radkem Michalkem z Ústavu ekologie lesa a Ondřejem…8. 4. 2024 -
Projekt STREAM řešený na LDF MENDELU vyhrál Cenu Domu zahraniční spolupráce v…
Do finále Cen Domu zahraniční spolupráce za nejlepší projekty zaměřené na mezinárodní vzdělávání realizované v roce 2023 se probojovaly tři projekty realizované na MENDELU. Byly nominované v kategoriích Udržitelnost a Flexibilita a inovace. Cenu za…24. 3. 2024 -
Česká ochrana přírody získala užitečný nástroj pro podporu ohrožených živočichů…
Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy univerzity v Brně (LDF MENDELU) vytvořila ve spolupráci s širokým spektrem odborníků významný metodický pokyn s názvem “Péče o stromy jako biotop vzácných druhů organismů“. Metodický dokument byl připraven pro…22. 3. 2024 -
Popularita dřeva ve stavebnictví roste, nejde jen o materiál minulosti
Požadavky na materiály se ve stavebnictví mění, klade se důraz i na udržitelnost a recyklovatelnost. Proto je v současnosti opět v oblibě dřevo a materiály na bázi dřeva, které poskytují nové možnosti použití. V rámci současných evropských trendů…21. 3. 2024 -
Fotopasti odhalily rozdíly v aktivitě zvířat před lockdownem a v jeho průběhu
Lockdowny, které během pandemie COVID-19 v roce 2020 zásadně ovlivnily pohyb lidí v krajině, poskytly mimo jiné unikátní příležitost sledovat, jak se globálně měnila aktivita divokých zvířat. V některých částech světa lockdowny výrazně omezily…19. 3. 2024 -
Studující Designu nábytku navrhli vylepšení brněnského kampusu
Studenti druhého a třetího ročníku oboru Design nábytku navrhovali nebo redesignovali prvky a místa v areálu MENDELU. Výstava jejich návrhů je k vidění po druhou polovinu března v Minigalerii Hrášek v budově O. Mezi řešenými projekty byla třeba…14. 3. 2024