Vědci z Mendelovy univerzity v Brně zkoumali tento jev na dvou lokalitách v Česku. Zjistili, že za letními ohryzy stojí nejenom přemnožení hrabošů, ale také klimatická změna a suché zimy.
Na jižní Moravě pozorovali odborníci první poškození listnatých dřevin v lesních výsadbách už před devíti lety. Cíleně začali problém zkoumat v roce 2018 v návaznosti na výzkum hospodaření v lesích dlouhodobě zasažených suchem. „Sledovali jsme poškození lesních výsadeb na Drahanské vrchovině poblíž Brna a také v oblasti Nízkého Jeseníku. Zajímala nás populační dynamika hlodavců, míra ohryzu kůry stromků a zároveň kvalita potravní nabídky, kterou měli hraboši v lokalitě k dispozici,“ říká vedoucí výzkumu za MENDELU Josef Suchomel z Ústavu zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství Agronomické fakulty.
Vědci ohryzy ve zvolených lokalitách sledovali tři roky. „Poškození bylo nejmasivnější v roce 2019, kdy jsme se setkali s přemnožením hrabošů. Objevovalo se ale také v době, kdy byla jejich početnost nízká a potravy tedy byl dostatek. To nám ukázalo, že hlodavcům něco v potravě chybí a hledají to v kůře stromů,“ vysvětluje Suchomel. Hraboši patří mezi býložravce, živí se nejčastěji zelenou rostlinnou hmotou, lístky a stonky různých trav a bylin. Některé druhy konzumují i semena lesních dřevin. Kolem poškozených stromů bylo ale většinou zeleně dostatek a výzkumníci zaznamenali i úrodu semen. „Člověk by řekl, proč to dělají, když mají k dispozici tolik přirozené potravy? Z toho důvodu jsme udělali chemické analýzy biomasy bylinného patra a zjistili jsme, že jsou průkazné rozdíly v jejím složení napříč jednotlivými roky,“ dodává vědec.
Výsledky výzkumu ukázaly, že v období, kdy bylo letních ohryzů nejvíce, měla vegetace nízký obsah dusíku a zároveň vysoký obsah vlákniny. „Korelovalo to mezi sebou. Čím větší bylo množství vlákniny a čím méně bylo dusíku, tím vyšší byla míra poškození,“ říká Suchomel. Dusík je základem aminokyselin, které jsou stavebními složkami bílkovin, pro organismus je tedy tento prvek klíčový. Naopak vláknina je pro některé druhy hrabošů těžce stravitelná.
Za poklesem kvality rostlinné biomasy stojí podle vědců zejména počasí. „Porovnávali jsme složení rostlinné hmoty s informacemi o množství srážek v letech 2018, 2019 a 2020 a korelovalo nám to. Čím sušší zima, tím horší kvalita biomasy následující jaro a tím větší škody od hlodavců v létě,“ popisuje Suchomel. Jako hlavní důvod poničení stromů ve vegetační sezóně proto odborníci určili hodně suché zimy v kombinaci s přemnožením hrabošů.
Ze dvou sledovaných oblastí dopadla při srovnání hůře Drahanská vrchovina na jižní Moravě. Na některých experimentálních plochách kolem Hostěnic poničili hraboši v lesních výsadbách až 45 % stromků. Průměrné poškození bylo okolo 13 % na jižní Moravě a necelých 10 % v Nízkém Jeseníku.
„Doposud byli lesníci zvyklí, že pokud docházelo k poškozování lesních výsadeb ohryzem kůry, bylo to vesměs jen přes zimu. Pokud by se ale do budoucna opakoval fenomén suchých zim, navíc souběžně s přemnožením hrabošů následující rok, pak může být tato situace častější, a lesníci si budou muset zvyknout na to, že jim hraboši mohou působit škody ne jednou, ale dvakrát do roka,“ říká Suchomel. Otázkou zůstává jak škody eliminovat a zda to vůbec bude možné. Hraboši totiž dokážou lokálně poničit až tisíce stromků. „Jednou z možností je odstraňování vegetace v okolí stromků. Pro hlodavce se tak omezují úkrytové možnosti a jsou lépe dostupní pro predátory,“ dodává Suchomel.
Kontaktní osoby pro více informací: doc. Ing. Josef Suchomel, Ph.D., tel.: +420 778 881 449, josef.suchomel@mendelu.cz, Ústav zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství (AF); doc. RNDr. Marta Heroldová, Ph.D., e-mail: marta.heroldova@mendelu.cz, Ústav ekologie lesa (LDF)