Výzkumem pařeziny, nebo také výmladkového nebo nízkého lesa, se zabývají už pátým rokem botanici, pedologové a další vědci Lesnické a dřevařské fakulty. Výmladkový les vzniká zpravidla po těžbě stromu tak, že z místa jeho pařezu nebo kořenu začnou vyrůstat nové kmínky. Vědci zjišťují, jak různé druhy kdysi tradičního hospodaření působí na stav lesa. Pokusy provádí na experimentálních plochách v lokalitě Hradisko na území Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny.
Na experimentálních plochách rozkládajících se nad Bílovicemi nad Svitavou odborníci simulují v pařezině historicky prováděné činnosti, a to pro výzkumné i výukové účely. „Na jedné části máme tzv. čistou pařezinu s výstavky, což jsou stromy semenného původu, které byly na ploše ponechané bez dalších účinků simulujících takzvané tradiční hospodaření. Na další je pařezina, kde se zároveň hrabe, na další probíhá i lesní pastva ovcemi. Na některých plochách provádíme pouze jednu činnost, ale máme i plochy, kde probíhají všechny činnosti zároveň,“ vysvětluje Jan Kadavý z Ústavu hospodářské úpravy lesů a aplikované geoinformatiky.
Ve výmladkových lesích se po staletí tradičně hospodařilo. „Kromě toho, že se pařezina využívala jako zdroj palivového dříví, tak bylo zcela normální, že se tam pohyboval dobytek, čili tam probíhala pastva, hrabání steliva, travařilo se, tedy vysekávala se tráva pro potravu dobytka,“ vypočítává Kadavý. Tyto činnosti byly prováděny pro lesní ekosystém často až na hranici únosnosti.
Botanici na experimentálních plochách po odtěžení porostů, a tedy výrazném prosvětlení plochy, zaznamenali prudký nárůst počtu druhů rostlin v bylinném patře. Po počátečním průměrném počtu 17 druhů jich napočítali i více než 100. „Experiment ukázal, že ačkoli druhů přibylo, zvýšila se rozmanitost a objevily se některé vzácné rostliny, tak jiné zase vymizely, protože byly vázány na tmavší lesy, které tam byly před těžbou,“ popisuje Michal Friedl z Ústavu lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie.



Po druhé světové válce začala rozloha pařezin prudce klesat, začala být vnímána negativně, až upadla v zapomnění. Teprve před 15 až 20 lety začali toto téma znovu otevírat biologové a především entomologové. „Všimli si, že krajina je ochuzená o nejrůznější druhy hmyzu, především motýly, a začali si klást otázku proč. Došli k závěru, že to má souvislost s úbytkem pařezin. Řada těchto motýlů je vázaná na poloprosvětlené lesy. To byl první impulz, proč se o pařezinách začalo zase mluvit,“ vysvětluje Friedl.
Zda je pařezina rizikovou formou hospodaření zkoumají i pedologové. Za rizikový je podle nich považován především souběh těchto tradičních činností, které člověk v lese neřízeně prováděl, nikoliv pařezina samotná. Devastující pro lesy bylo v historii hrabání steliva. „Zatímco při těžbě dřeva z lesa odvážíme biomasu na živiny de facto chudou, stelivo, tedy opad, který se používal jako podestýlka pod hospodářská zvířata, je na živiny mnohem bohatší,“ srovnává Aleš Kučera z Ústavu geologie a pedologie. S odvozem tohoto opadu les přišel o významnou organickou vrstvu, pro niž je typický tolik důležitý bující mikrobiální život.
„Při zakládání pařeziny vyprodukují výmladky, které vyrostou z pařezů, velké množství biomasy díky stále aktivnímu a rozvinutému kořenovému sytému. Častým argumentem proti pařezinám tak bylo právě výrazné ochuzení lesa o živiny, které se ale s opadem listí každý rok navracejí zpět do půdy,“ doplňuje Kučera. Pro pedology je pět let experimentu příliš krátká doba na vyvození větších závěrů.
Dendrometrická data, kdy je měřen přírůst stromů, jak rychle se dostaví, jak je velký, kdy kulminuje a kdy začne klesat, prozatím potvrzují závěry starších prací týkající se výmladkových lesů prováděných na území ŠLP Křtiny. Výstavky v pařezině po uvolnění do čtvrtého roku přirůstají a následně jejich přírůst klesá. U pařeziny se potvrdil předpoklad, že s narůstající intenzitou experimentálních činností roste i počet nových jedinců – výmladků, což souvisí s podnícením jejich regenerační schopnosti. Sběr dat i v tomto případě pokračuje.
Dosavadní zjištění naznačují, že na hospodaření v pařezině není důvod pohlížet jako na zkázu pro lesní ekosystém. Vědci jsou rozhodnutí ve výzkumu a shromažďování dat pokračovat i nadále. Čím déle budou měření a srovnávání provádět, tím budou jejich závěry průkaznější.
První doklady o hospodaření v pařezině, tehdy ještě neuvědomělém, pochází z neolitu, mladší doby kamenné. Lidé v té době využívali dřevo, které měli na dosah, teprve poté zjistili, jak funguje princip obnovy, v případě výmladkových lesů vegetativní obnovy, výmladků z kořenového systému. Plně uvědomělé výmladkové hospodaření spadá do 17.–18. století. Vrchol ve střední Evropě nastává v 18. stol. a naopak zlom, kdy více než po „rychlém“ dřevě, kdy na kvalitě příliš nezáleží, se lidé poohlíží po silných kmenech ke stavebním účelům, nastává v 19. stol. Roli sehrál i objev kamenného černého uhlí. V tu chvíli se může „nadechnout“ i pařezina a les obecně. Nezbytnou se na druhé straně pro zdravé odrůstání lesa stává početní regulace zvěře.
Kontaktní osoby pro více informací: Ing. Michal Friedl Ph.D., Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie, +420 605 746 875, michal.friedl@mendelu.cz; doc. Dr. Ing. Jan Kadavý, Ústav hospodářské úpravy lesů a aplikované geoinformatiky, +420 605 162 258, jan.kadavy@mendelu.cz; Ing. Aleš Kučera Ph.D., Ústav geologie a pedologie, ales.kucera@mendelu.cz
Více aktualit
-
Vědci z LDF MENDELU absolvovali v pořadí již druhou cestu za naplaveným dřevem na severní pobřeží Norska. Podobně jako v roce 2022 odebírali z naplaveného dřeva vzorky, které podrobí analýze v dendrochronologické a anatomické laboratoři MENDELU.…26. 9. 2023
-
Ceny rektora MENDELU dostalo sedm laureátek a laureátů
Sedm zaměstnanců a studentů Mendelovy univerzity v Brně dnes obdrželo Ceny rektora MENDELU za mimořádné výsledky své práce. Ocenění od rektora převzal například Radek Pokorný, který se významně podílí na popularizaci vědy a lesnictví, nebo Petr…21. 9. 2023 -
V Adamově mají nový lesopark, vznikl ve spolupráci se Školním lesním podnikem
Město Adamov veřejnosti představilo po třech letech prací nové relaxační místo s hracími i vzdělávacími prvky – Pohádkový lesopark. Vznikl na území bývalé skládky, v sousedství adamovského sídliště Ptačina. Pozemky Mendelovy univerzity (MENDELU),…20. 9. 2023 -
Na MENDELU se sjeli světoví odborníci, začala prestižní konference – Pěstování…
Konferenci Pěstování nestejnověkých lesů: pohled na adaptaci lesů v době globálních změn (18.–20. 9. 2023) pořádá Lesnická a dřevařská fakulta MENDELU a Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny (ŠLP Křtiny) pod záštitou Mezinárodní unie…18. 9. 2023 -
Javory sužuje sazná nemoc kůry, nebezpečná je i pro člověka
Saznou nemoc kůry javorů způsobuje houba Cryptostroma corticale. Náchylný je především javor klen. Do Evropy byla houba zřejmě zavlečena po druhé světové válce z oblasti Velkých jezer v Severní Americe. Dlouhá desetiletí o ní fytopatologové…29. 8. 2023 -
Výzkumníci LDF pomáhají nastartovat lesnictví v gruzínském Aragvi
Horský region Aragvi se potýká s nedostatkem pracovních příležitostí a vylidňováním. K vyřešení problémů může přispět trvale udržitelné lesnictví. Položit jeho základy pomáhají v rámci čtyřletého projektu výzkumníci čtyř odborných…22. 8. 2023 -
Stezka Chvála stromů turisty zavede ze Křtin až k nedalekému arboretu
Naučná stezka Chvála stromů osázená nejen tuzemskými, ale i exotickými dřevinami začíná na náměstí ve Křtinách a končí v nedalekém křtinském arboretu. Trasa dlouhá přibližně dva kilometry je lemována lavičkami a naučnými tabulemi, stromy jsou…17. 8. 2023 -
Vědecký tým se zaměřil na úbytek mořských trav, významných ekosystémů oceánu
Porosty mořských trav jsou považovány za deštné pralesy oceánu. Jsou to jedny z nejbohatších mořských ekosystémů, které hrají ve světě moří a oceánů důležitou ekologickou roli. Globálně ale ubývá mořských luk, v nichž se objevuje druh mořské trávy…1. 8. 2023 -
Lesnická a dřevařská fakulta podepsala Manifest Evropské unie Mission Soil
Podepsáním manifestu Mission Soil se Lesnická a dřevařská fakulta (LDF) zavázala k ochraně a obnově půdy, a to v době, kdy 60 % půdy na území států Evropské unie je považováno za “nezdravou”. Přistoupení k dohodě dává LDF možnost podílet se aktivně…27. 7. 2023 -
Vědci LDF MENDELU našli novou možnost využití čistírenských kalů
Vědci LDF MENDELU našli využití pro čistírenský kal, vedlejší nevyhnutelný produkt vznikající při procesu čištění odpadních vod. Smícháním stabilizovaného kalu spolu s dalšími odpadními surovinami, glaukonitem a biouhlem, získali substrát…25. 7. 2023