Požadavky na komfort a kvalitu vnitřního prostředí, míru izolace a další parametry mají za následek, že desetiletími prověřené tradiční koncepty konstrukcí přestaly být u nových staveb uplatnitelné. Aby bylo možno navrhovat nové, funkční a spolehlivé konstrukce, je naprosto nezbytné materiálovým vlastnostem a všem procesům v konstrukcích plně porozumět. To se neobejde bez nových experimentálních poznatků v oblasti stavební fyziky, zejména šíření tepla a vlhkosti.
„Zjišťování v laboratoři postrádá dlouhodobé podmínky reálné stavby. Na stavbách naopak není prostor z konstrukcí odebírat vzorky a monitorovat je komplexně a dlouhodobě. Právě proto chceme vytvořit výzkumnou platformu, kde budeme moct zjišťovat nové poznatky o tepelném a vlhkostním chování moderních konstrukcí dřevostaveb a jejich materiálech v podmínkách reálného prostředí,“ uvedl Richard Slávik z Ústavu nauky o dřevě a dřevařských technologií Lesnické a dřevařské fakulty.
Na základě získaných dat mohou pracovníci ústavu studovat chování jednotlivých konstrukcí a interakcí konstrukčního a materiálového řešení s prostředím. Velká variabilita modulu umožňuje měnit skladby i konstrukce, případně celé části modulu dle potřeb výzkumných aktivit. „Aktuálně je modul sestaven ze tří stěnových a tří střešních segmentů, které mají pokrýt plánovaný výzkum vybraných konstrukcí a také umožnit studium tepelné stability vnitřních prostor dřevostaveb s ohledem na letní přehřívaní,“ popisuje stavbu Slávik. Experimentální modul má také studentům a doktorandům poskytnout prostor pro realizaci jejich závěrečných a disertačních prací. „Všechny práce realizujeme vlastními silami, studenti tak mohou nejen získat experimentální data, ale také si vlastníma rukama vyzkoušet, jak se staví dřevostavba,“ uzavírá Slávik.
Na výběru jednotlivých materiálů pro experimentální modul se podíleli i experti z Asociace dodavatelů montovaných domů. Podle ředitelky asociace Lenky Trandové poptávka po tomto druhu staveb roste díky rychlosti výstavby. „Klienti navíc ale dostávají přesný a plánovaný proces výstavby bez dalších neplánovaných prodlev a víceprací, což vnímám u dřevostaveb jako jejich největší výhodu. Odráží se totiž nejen na čase stráveném při výstavbě ale i na finančních nákladech,“ uvedla Trandová. V roce 2019 postavily firmy v tuzemsku 2749 dřevostaveb. V současné době se ale musí vyrovnávat s rostoucími cenami vstupů. To se týká jak materiálů, tak lidské práce.
Dřevostavby se v posledních letech staly už zažitou alternativou klasickým domům, z novostaveb rodinných domů činí podíl dřevostaveb cca 15 procent.
Kontakt pro bližší informace: Ing. Richard Slávik, Ph.D., Ústav nauky o dřevě a dřevařských technologií, mob.: 778 771 017,
richard.slavik@mendelu.cz, Ing. Lenka Trandová, ředitelka Asociace dodavatelů montovaných domů, +420 733 506 525, trandova@admd.cz