Emeritní profesor pěstování lesů Vladimír Tesař slaví 90 let

13. 7. 2023

13. července 2023 se dožívá 90 let emeritní profesor Vladimír Tesař – propagátor myšlenky obhospodařování lesa způsobem přírodě blízkým s respektováním ekologické podstaty lesa, který se zasloužil o založení české pobočky Pro Silva Europa: Pro Silva Bohemica (1995) a stal se jejím prvním předsedou. Tématem, kterému věnoval velkou část svého profesního života, je pěstování lesů postižených znečištěným ovzduším. Nejen za svého působení na Vysoké škole zemědělské v Brně ovlivnil v uvažování o otázkách lesnictví řadu mladších kolegů.

Žijeme v překotné době, uháníme vpřed a ona rychlost nám někdy nedovolí vyhodnocovat dílčí kroky a přemýšlet o důsledcích našich rozhodnutí.
Pravým opakem je životní a profesní pouť profesora Vladimíra Tesaře. Lesem a lesnictvím byl nepochybně formován od dětství, vyrůstal v rodině lesníka na hájence rájeckého panství a tím jako by mu byla do genetické výbavy vložena vyrovnanost a dlouhodobost růstu lesa následně přenesená do jeho profesního života. Právě celoživotní systematická práce provázaná s jeho typickou rozvážností, s níž neustále hodnotil a korigoval výsledky výzkumu, mu přinesla v naší lesnické komunitě skutečný respekt. Jeho krédem byla vždy snaha prezentovat vyzkoumané poznatky v komplexním pojetí a následně jejich uplatnění v lesnické praxi. Dva střípky ze života budiž příkladem:
Již za studií na Lesnické fakultě Vysoké školy zemědělské se věnoval tehdy novému oboru – lesnické typologii. Studia úspěšně dokončil v roce 1955. V roce 1957 se přesunul do Opočna, kde se téměř třicet let věnoval výzkumu v oblasti pěstování lesů na tamní pobočce Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti. Jeho specializací byla poměrně pesimistická disciplína – pěstování a adaptace lesů v imisně zatížených oblastech, zejména našich sudetských pohoří. Nebyl by to ovšem pan profesor, kdyby vše nepromýšlel, nepropojoval a následně nevyzkoušel v praxi. V osobě nadlesního Jaromíra Nehyby našel skvělého spolupracovníka. Společně dokázali prakticky vyzkoušet a rozvinout opatření proti imisním škodám v lesích na Trutnovsku. V osmdesátých letech 20. století to byl ojedinělý a povedený příklad po více než dvou dekádách práce.
V roce 1994 začal profesor Tesař se svým celoživotním kamarádem, spolužákem a odborným souputníkem Jiřím Truhlářem připravovat založení české pobočky evropského hnutí Pro Silva – hnutí prosazujícího přírodě blízké nepasečné hospodaření v lesích. Diplomatická bravurnost (nelze to nazvat „slaběji“) pana profesora mě udivovala! V ultrakonzervativním prostředí českého lesnictví začal dávat dohromady lesníky ochotné se otevřeně přihlásit k zcela jinému přístupu k lesům. Urychlovačem založení a posilovačem těchto myšlenek byl jeho osmiměsíční učitelský pobyt na praktické vysoké škole v Nancy v roce 1995. To, co nám dnes připadá jako normální, bylo tehdy revoluční, nevyzkoušené, nejisté. Nyní má česká pobočka přes 250 členů, přibývá zkušených „nepasečných“ praktiků a pan profesor se tajemně usmívá, protože ví, že v lese nelze nic uspěchat, musí se přemýšlet, dělat uvážlivé kroky, neboť jsou nevratné, pěstovat distingovaný humor, přiměřený optimismus, doplňovat zdravé dávky vína a jak mi jednou řekl, od 40 let už hledat ke spolupráci jenom mladší kolegy.
Jak vidno, panu profesorovi to svědčí. Mám štěstí, že patřím k těm, které si pan profesor kdysi vybral pro spolupráci jako ty „mladší 40 let“, a proto si na tomto místě dovoluji poděkovat za výchovu naší lesnické komunity praktikující v lesích přírodě blízké hospodaření a přeji zdraví, zdar a sílu do dalších let.
TOmáš Vrška

Více aktualit

Všechny aktuality