Odborníci analyzovali celkem 6 514 vzorků dřeva (smrk, jedle, borovice, dub), u kterých je jasné datum pokácení v lese. Tato unikátní databáze odhalila ve stavební činnosti v letech 1450-1950 značené rozdíly. „Stavební činnost byla jasně ovlivněna socioekonomickými a politickými změnami v zemi,“ uvedl Tomáš Kolář z Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU.
Vědci analyzovaná data dávali do souvislosti s válečnými konflikty, obdobími hladomoru, morových ran a dalšími epidemiemi. Zajímal je také vliv klimatických změn nebo sezónních jevů, jako jsou vichřice. V období třicetileté války, kdy byly české země pustošeny častými vpády vojsk včetně těch švédských, došlo k poklesu stavební činnosti o 34 procent. V tomto poměrně krátkém období navíc zaznamenaly české země několik morových ran. V součtu pokles stavební činnosti koreluje s poklesem populace. „Během tří desetiletí po válce se stavební činnost vyjádřená kácením stavebního dřeva více než zdvojnásobila. Týká se to zejména církevních staveb,“ uvedl Michal Rybníček z MENDELU.
Druhé období nízkých hodnot pokrýval poměrně dlouhý interval od 30. do 80. let 18. století, což má souvislost opět s válečnými konflikty, ale také tyfem, úplavicí a hladomorem. Právě období války o rakouské dědictví ve 40. letech 18. století po nástupu Marie Terezie na trůn koreluje s nejvýznamnějším stavebním poklesem, konkrétně o 45 procent. „Znatelný pokles jsme zaznamenali i v souvislosti s hladovými roky let 1770-1772. Oproti tomu zvýšená stavební aktivita spadá do 20tých a 90tých let 18. století,“ uvedl Kolář.
Další pokles stavební činnosti prokázali vědci za napoleonských válek, týkal se především venkovské zástavby. Také v tomto případě jde o období, kdy se na českém území bezprostředně válčilo. Válečné konflikty doprovázely také epidemie tyfu či úplavice. Od středověku do roku 1715 obyvatelstvo postihoval v pravidelných intervalech také mor. Vědci v souvislosti s epidemiemi nezaznamenali podobně významné poklesy stavební činnosti jako u válek, přesto byl mírný pokles zřejmý a týkal se zejména venkovské zástavby.
Odborníci analyzovali také klimatické změny jako jsou vlhké a sušší periody. Ty na stavební činnost prakticky vliv neměly. Opakem jsou z logických důvodů vichřice, kdy je stavební dřevo lehce dostupné. „Zcela zřejmá je souvislost s vyšší frekvencí silných větrů mezi 20. a 40. lety 19. století s maximálním počtem pokácených stromů v roce 1833,“ dodal Rybníček, podle kterého studie jasně prokázala, že dendrochronologické databáze mají velký potenciál pro studium lidské činnosti v minulosti.
Kontaktní osoby pro více informací: Ing. Tomáš Kolář, Ph.D., tel.: 721 208 883, tomas.kolar.und@mendelu.cz, doc. Ing. Michal Rybníček, Ph.D., tel. 604 279 870, michal.rybnicek@mendelu.cz, Ústav nauky o dřevě a dřevařských technologií Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
Více aktualit
-
Na území lesů Mendelovy univerzity v Brně se nachází na padesát studánek, se kterými se návštěvníci mohou nově seznámit prostřednictvím mobilní hry – Lesnický Slavín za vodou, kterou pro zvídavé návštěvníky univerzitních lesů připravil Školní…6. 5. 2025
-
Myslivecký kurz pod vedením odborníků LDF MENDELU, 2025/2026
Lesnická a dřevařská fakulta MENDELU, Ústav ochrany lesů a myslivosti – nabízí zájemcům o myslivost možnost absolvování přípravného kurzu ke zkoušce z myslivosti pod dohledem zkušených odborníků. Absolvování mysliveckého kurzu a zkoušek je…28. 4. 2025 -
LDF zahájila v lesích MENDELU unikátní sběr dat o fungování lesních ekosystémů
Monitoring vybraných přírodě blízkých modelů hospodaření zahájil Ústav ekologie lesa Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně (LDF MENDELU) ve spolupráci se Školním lesním podnikem Masarykův les Křtiny (ŠLP Křtiny). Sběr dat v…22. 4. 2025 -
Vědci hledají odpověď na otázku, které dřeviny mají největší potenciál…
Mezinárodní vědecký tým zkoumající růst 223 dřevin ve 160 experimentálních lesích v různých částech světa zjistil, že konzervativní druhy stromů jsou v šetření zdrojů, jako jsou živiny, voda či energie nejefektivnější a mají tendenci růst rychleji…16. 4. 2025 -
LDF a ŠLP partneři projektu ForDiL podporujícího výchovu budoucích lesníků k…
Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy univerzity (LDF MENDELU) a Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny (ŠLP Křtiny) jsou hlavními partnery projektu ERASMUS+ Forest of the future: digital tools for learners to foster continuous cover forestry …11. 4. 2025 -
Vítězem Stavebního Hackathonu 2025 je studentský tým LDF MENDELU
Šestičlenný tým studentů navazujícího magisterského studijního programu Stavby na bázi dřeva ve složení Adam Hruška, Max Novák, Kateřina Pátková, Petra Škvárová, Jan Tinzl, Jan Zbořil obstál v konkurenci šesti dalších univerzit z Česka a Slovenska…9. 4. 2025 -
LDF MENDELU a ŠLP Křtiny hostily belgické studenty v rámci programu Erasmus+
Studenty z Institut Technique Horticole de Gembloux hostily v rámci krátkodobé vzdělávací mobility Erasmus+ Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy univerzity (LDF MENDELU) a Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny (ŠLP Křtiny). Program založený na…7. 4. 2025 -
LDF MENDELU vede rozsáhlý výzkum zaměřený na prosperitu introdukovaných dřevin
Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie vyhodnocuje odrůstání a prosperitu výsadeb introdukovaných dřevin na lesní správě Vítkov ve správě Lesů České republiky. Výzkumné plochy se nachází v pátém vegetačním stupni na nebývale…31. 3. 2025 -
Studentský design 2025 – Cena čalounického řemesla putuje na MENDELU
V soutěži Studentský design 2025 konané v rámci veletrhu Mobitex na brněnském výstavišti byly oceněny práce studentů středních a vysokých škol z České a Slovenské republiky. Cenu čalounického řemesla získala studentka Designu…27. 3. 2025 -
Nedostatek potravy v lesích láká v předjaří divoká prasata blíž k lidským…
Městské části Brna navazující na okolní lesy se v předjaří potýkají s výskytem divokých prasat, která se zde v důsledku nedostatku potravních příležitostí dočasně koncentrují. Městská zástavba či zahrady jim poskytují jak potravu, tak kryt. Podle…20. 3. 2025