Lesy na sever od Brna obhospodařuje Mendelova univerzita v Brně prostřednictvím Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny (ŠLP Křtiny). Způsob hospodaření je v mnohém odlišný od toho, jak hospodaří ostatní vlastníci lesů. Lesy jsou obhospodařovány s využitím přírodě bližších postupů a mají primárně výukové poslání. To neznamená, že by se nemělo v lesích vůbec těžit. I přesto, že školní lesní podnik má necelých 20 % smrku, dochází i zde na části porostů ke kůrovcové kalamitě a to nejenom na smrku, ale také na borovici.
Právě s borovicí je v poslední době spojena řada připomínek občanů zejména v okolí Soběšic, kde dochází k jejich masivnímu odumírání. Zde nejsou důvodem letní přísušky. Borovice je hluboko kořenící dřevina (na rozdíl od mělce kořenícího smrku) a nyní odumírá proto, že na hlubokých, ale písčitých půdách v okolí Soběšic, se nedokáže dlouhodobě udržet voda – písčité půdy jsou více propustné než např. hlinité nebo jílovité půdy. A dlouhodobý pokles hladiny podzemní vody se nyní definitivně projevil – borovice již nedosáhnou svými hlubokými kořeny k hladině podzemní vody a plošně odumírají. Naši lesníci a experti se spolu s Lesní ochrannou službou shodli, že borové porosty v této lokalitě v kombinaci sucha a kůrovce rychle hynou a těžba je i z důvodu bezpečnosti návštěvníků a občanů nevyhnutelná.
Předně je potřeba zdůraznit, že na pozemcích, které obhospodařuje lesní podnik Mendelovy univerzity, se snažíme, aby nevznikaly holiny jako jinde v republice, ale snažíme se o co nejšetrnější těžbu a životaschopné borovice ponecháváme jako kostru budoucího lesa. Maximálně využíváme listnaté stromy, které často rostou v podúrovni borovic, a to přesto, že se nejedná o tvárné jedince, kteří by představovali budoucí kvalitní produkci. Jde nám v první řadě o udržení krytu půdního povrchu, vytvoření mozaiky světla a stínu, kterou využije různorodá směs dřevin, která může lépe odolat klimatickým změnám než stejnorodé jednodruhové porosty.
Je třeba si uvědomit a připustit, že lesy v okolí Brna se budou měnit z hlediska druhové skladby i prostorového uspořádání, což je jev nevyhnutelný, na který si budou muset i občané zvyknout. Jehličnany dál budou nahrazovat v řadě míst listnaté stromy, které jsou stabilnější. Vysazovat budeme například balkánské dřeviny, které mají větší schopnost adaptovat se na stále teplejší klima. Tyto stromy mají na exponovaných stanovištích s minimem srážek větší schopnost se v přírodě uchytit, než jehličnany, na které, jsme byli dosud zvyklí. To ale neznamená, že by lesy v okolí Brna něco ztratily na své pestrosti a rozmanitosti, spíše naopak.
Tomáš Vrška, ředitel Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny
Foto: Tomáš Srnský