Tříletý mezinárodní projekt LECA přinesl nové poznatky o pohybu a ochraně vlků, rysů a medvědů v Karpatech a ukázal, že jejich budoucnost závisí na úzké přeshraniční spolupráci. Do výzkumu se zapojilo šest zemí, vědci monitorovali šelmy na území velkém více než 37 000 km² a testovali konkrétní opatření, která pomáhají snižovat konflikty s lidmi. Výsledky nyní shrnují metodiky, které si kladou za cíl zlepšit ochranu těchto druhů napříč Evropou.
Velké šelmy se pohybují na rozsáhlých územích, která daleko přesahují státní hranice, jež volně žijící živočichové přirozeně nerespektují, naproti tomu ochranářská opatření naopak často ano. Zajištění dlouhodobého přežití velkých šelem v Karpatech proto vyžaduje spolupráci napříč celým regionem. Této výzvě se věnuje mezinárodní projekt LECA – Podpora soužití a ochrany velkých karpatských šelem, jehož závěrečná konference se konala ve dnech 16.–17. března ve Zvolenu na Slovensku. Na konferenci se setkalo a mělo možnost sdílet své zkušenosti téměř 150 odborníků, ochránců přírody, výzkumníků a zástupců vládních institucí z celé Evropy. Během posledních tří let projekt propojil partnery ze šesti zemí, včetně ministerstev, univerzit, orgánů ochrany přírody a nevládních organizací, s cílem posílit spolupráci a vyvinout praktická řešení pro monitoring velkých šelem, předcházení konfliktům s lidmi a boj proti trestné činnosti páchané na volně žijících živočiších.
„Velké šelmy neznají hranice. Pokud je chceme účinně chránit, musíme spolupracovat a sdílet znalosti napříč celým karpatským regionem,” zdůraznil Martin Duľa, koordinátor projektu a zoolog z Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně.
V průběhu projektu výzkumníci a výzkumnice kombinovali moderní monitorovací metody, včetně fotopastí, genetických analýz a GPS telemetrie. Celkem bylo rozmístěno více než 560 fotopastí na území přesahujícím 37 000 km². Vědecké týmy identifikovaly 108 jednotlivých zvířat a 27 z nich vybavily telemetrickými obojky. Díky tomu získali cenná data o jejich pohybu, velikosti domovských okrsků a chování.
Napříč Karpaty se projekt LECA zaměřil také na způsoby, jak podpořit soužití lidí a velkých šelem. V několika pilotních regionech týmy testovaly elektrické ohradníky, bezpečnější nakládání s odpady a další preventivní nástroje, které pomáhají snižovat ztráty hospodářských zvířat a udržet šelmy mimo obydlené oblasti. Tato praktická opatření byla realizována v klíčových přeshraničních oblastech – od Beskyd a Kysuc přes Tatry až po Východní Karpaty a Slovenský kras, s doplňkovými referenčními lokalitami v Rumunsku a Slovinsku.
Projekt propojil místní samosprávy, zemědělce, myslivce, ochranářské organizace i pracovníky národních parků. Proběhlo více než 22 přeshraničních setkání s účastí přes 300 osob. Prostřednictvím 41 veřejných akcí a osmi krátkých vzdělávacích filmů se tisíce lidí v regionu dozvěděly více o roli vlků, rysů a medvědů v karpatském ekosystému i o významu poklidného soužití. „Tyto aktivity ukazují, že soužití není jen teorie. Je to něco, co můžeme budovat v praxi, společně s komunitami, které žijí nejblíže divoké přírodě. Pokud lidé rozumějí chování velkých šelem a mají k dispozici praktické nástroje, lze konfliktům předcházet ještě dříve, než vzniknou,” dodal Martin Duľa.
Poznatky shromážděné ve všech zapojených zemích byly nyní shrnuty do tematických metodických dokumentů zaměřených na monitorovací techniky, prevenci konfliktů a vyšetřování trestné činnosti proti přírodě. Tyto materiály podpoří orgány a odborníky v regionu při tvorbě koordinovanějších, vědecky podložených ochranářských strategií.
S blížícím se koncem projektu partneři zdůrazňují poselství, které z toho podle nich vyplývá: Karpaty zůstávají jedním z nejcennějších útočišť velkých šelem v Evropě a jejich budoucnost bude záviset na pokračující přeshraniční spolupráci.



Project LECA
Podpora soužití a ochrany velkých karpatských šelem (duben 2023 až březen 2026) je mezinárodní projekt zaměřený na posílení ochrany velkých šelem v karpatském regionu. Navzdory právní ochraně čelí tyto druhy přetrvávajícím hrozbám, včetně pytláctví, fragmentace stanovišť, kolizí s dopravou, intenzivního využívání krajiny a rostoucích konfliktů mezi lidmi a divokou přírodou. Přístupy k monitoringu se navíc mezi jednotlivými zeměmi liší, což ztěžuje srovnávání dat a účinnou reakci na regionální úrovni.
Projekt LECA tyto výzvy řešil zavedením harmonizovaných, vědecky podložených monitorovacích metod, zlepšením postupů prevence konfliktů, podporou orgánů činných v trestním řízení v boji proti trestné činnosti proti přírodě a posílením přeshraniční spolupráce mezi ministerstvy, univerzitami, národními parky, nevládními organizacemi a místními aktéry.
Více informací na webu projektu
Projekt je podporován programem Interreg Central Europe a spolufinancován z Evropského fondu pro regionální rozvoj.
Kontaktní osoba pro více informací: Mgr. Martin Duľa, Ph.D., Ústav ekologie lesa, LDF MENDELU, martin.dula@mendelu.cz, +420 770 137 635
Více aktualit
-
Sucho v lesích střední Evropy se stalo jednou z hlavních výzev lesních hospodářů, pro něž je důležité vědět nejen, kde se nacházejí vlhčí a sušší půdy, ale také jak se půdní vlhkost mění v průběhu roku. Mezinárodní studie, na které se podílel…10. 9. 2026
-
Kvetoucí pásy pomáhají chránit mladé borovice před škůdci
Nová studie vědců z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně (LDF MENDELU) ukazuje, že kvetoucí pásy mohou sehrát důležitou roli nejen v zemědělství, ale také v lesních a okrasných školkách. Podporují přirozené nepřátele škůdců…2. 9. 2026 -
Cena profesora Jindřicha Halabaly 2026 představí mladý nábytkový a interiérový…
22. ročník mezinárodní soutěže a výstavy Cena profesora Jindřicha Halabaly 2026 nabídne jedinečný pohled na současnou úroveň středoškolského a vysokoškolského interiérového a nábytkového designu. Soutěž v roce 2026 pořádá Ústav designu a…31. 8. 2026 -
Kůra habru evropského poškozená slunečním zářením je náchylnější k houbové…
Poškození kůry způsobené intenzivním slunečním zářením může výrazně zvýšit riziko houbové infekce u habru evropského (Carpinus betulus) rostoucího v městském prostředí. Mezinárodní studie, na které se podíleli vědci z Ústavu ochrany lesů a…27. 8. 2026 -
MENDELU pracuje na záchraně ohrožených druhů stromů amazonského pralesa
Mendelova univerzita v Brně (MENDELU) v roce 2025 zahájila mezinárodní projekt zaměřený na záchranu nejohroženějších druhů stromů peruánské Amazonie. Projekt je financován prestižní švýcarskou nadací Fondation Franklinia. V oblasti Tingo María ve…25. 8. 2026 -
Doktorandka LDF MENDELU získala ocenění ministra zemědělství
Viktória Pipíšková, doktorandka Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně, získala významné ocenění ministra zemědělství ČR. Se svým výzkumem zaměřeným na vliv sucha na lesní porosty s různým druhovým složením v obdobných…21. 8. 2026 -
Biologická rozmanitost pomáhá travním porostům zachovat si produktivitu i během…
Zachování biologické rozmanitosti může představovat jeden z nejúčinnějších přírodních způsobů, jak ochránit produktivitu ekosystémů v době klimatické změny přinášející častější a delší období sucha. Výsledky studie publikované v časopise…19. 8. 2026 -
Mendelova univerzita a Nadace Partnerství společně zlepšují péči o nově…
Dlouhodobá spolupráce Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU) a Nadace Partnerství přispívá ke kvalitnější výsadbě stromů i jejich následné péči. Studenti arboristiky se podílejí na výsadbách Alejí svobody, poskytují odborný dohled dobrovolníkům a…17. 8. 2026 -
V univerzitních lesích přibyly dvě desítky kilometrů nových hipotras. Pomáhají…
Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny (ŠLP Křtiny) pokračuje v budování sítě značených hipotras. Po úspěšné spolupráci s koňskými stájemi kolem Babic nad Svitavou a Řícmanic vzniklo 20 kilometrů tras na Ořešínsku. Nové značení přispívá k…10. 8. 2026 -
Evropa připravuje plány obnovy přírody. Na klíčových doporučeních spolupracují…
Nařízení Evropské unie (EU) o obnově přírody, které vstoupilo v platnost v srpnu 2024, ukládá členským státům do 1. září 2026 předložit národní plány obnovy s konkrétními opatřeními k naplnění závazného cíle obnovit do roku 2030 nejméně 20 %…24. 7. 2026