Vědkyně a vědci LDF MENDELU zkoumají v Zambii strom Schinziophyton rautanenii (Euphorbiaceae), který místní nazývají mongongo. Plody stromu patří v jižní Africe mezi jeden z nejdůležitějších zdrojů potravy pro místní obyvatele i divokou zvěř. Především venkovské obyvatelstvo je závislé na sběru plodů, které následně zpracovává, získává z nich jedlá semena a mongongo ořechy, často sloužící jako hlavní zdroj potravy s vynikajícími nutričními hodnotami. Kromě potravinářství mají ořechy potenciál také pro využití v kosmetice, například při výrobě kvalitního oleje. Produkty z plodů mongongo mohou přispět k diverzifikaci příjmu venkovského obyvatelstva přímo v jižní Africe. Stromy jsou ale krátkověké a přirozená regenerace je nízká. Proto se výzkumný tým zaměřuje i na to, jak zajistit co nejvyšší klíčivost semen a následně vypěstovat sazenice pro obnovu porostů v rámci udržitelného managementu krajiny.
Výzkum probíhá v jihozápadní Zambii nedaleko města Livingstone a Viktoriiných vodopádů v komunitě Sichiasa ve správě náčelnictví Mukuni. Ženy z komunity se věnují sběru plodů a ovládají tradiční dovednosti při jejich zpracování. Kamila Hejlíková Tembo z LDF MENDELU, která dlouhodobě v oblasti žije, zde založila s místními ženami kooperativu na lisování mongongo oleje. „Naším cílem je najít vhodné způsoby pěstování, využití a komercializace druhu Schinziophyton rautanenii za účelem dodání přidané hodnoty nedřevním lesním produktům, což podpoří udržitelnost obhospodařování dřevinné vegetace a přispěje k odolnosti krajiny. Tyto aktivity zároveň posílí sociálně-kulturní identitu, znalosti a dovednosti místních obyvatel a zajistí udržitelnost projektu,“ přiblížila vědkyně z Ústavu lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie LDF MENDELU.
Booma Women Cooperative vznikla v roce 2023. Vykupuje semena od místních žen, které je tradičně sbírají pro domácí spotřebu, a zpracovává je na kosmetický olej a olej na vaření, který dodává do místních obchodů, hotelů a wellness center. „Booma znamená v místním jazyce semeno zkoumaného druhu. Kooperativa plánuje oleje exportovat do zahraničí a diverzifikovat zpracování semen o další místní druhy dřevin, jako je například baobab a marula. Místní ženy takto získávají dodatečný příjem pro domácnost ze sběru plodů a z prodeje výrobků,“ popsala Hejlíková Tembo.
Místní lidé, především ženy a mládež, tradičně sbírají a zpracovávají mongongo ořechy již po mnoho staletí, dle archeologických nálezů nejméně od doby pozdního holocénu. „Tradiční zpracování plodů mongongo rozbíjením tvrdého osemení pomocí kamenů je v tuto chvíli jedinou známou a efektivní metodou, jak získat výživné ořechy ke konzumaci i pro další zpracování. Proto je nutné zachovat tradiční sběr a zpracování těchto ořechů, jinak by mohlo být ohroženo přežití druhu samotného,“ nastínila výzkumnice. Pokud bude mongongo opomíjen, mohou jej nahradit jiné využívanější druhy.
Rizikovým faktorem pro obnovu porostů a zachování populací S. rautanenii je nízká klíčivost jeho semen. Proto vědci v laboratořích MENDELU testují jak klíčivost semen, tak i vlastnosti lisovaného oleje. Pro výzkum klíčivosti semen tohoto druhu dřeviny navrhli dvě verze předosevní přípravy semen a podmínek pro jejich klíčení. „V první metodě budou semena skladována po dobu tří měsíců při konstantní teplotě 4 °C. Po tomto chladném období bude proveden test klíčivosti. Druhá metoda bude sledovat účinek fytohormonu etylénu. Rajčata, banány nebo mango při dozrávání produkují etylén a když jsou skladovány spolu se semeny v plastových sáčcích, uvolněný etylén by měl mít vliv na jejich klíčivost. Při druhém způsobu tedy bude jedna část semen ošetřena vodným roztokem Ethrelu a druhá část semen bude uložena po zvolenou dobu v plastových sáčcích spolu s banány a mangem,“ uvedl Lukáš Karas z Ústavu lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie LDF MENDELU.
Schinziophyton rautanenii se přirozeně vyskytuje od severní Namibie po severní Botswanu, jihozápadní Zambii a západní Zimbabwe, ale i ve východní Malawi a východním Mosambiku. Tyto regiony mají podobné klimatické podmínky. Průměrné roční teploty se pohybují kolem 20 °C, maximální denní teploty často přesahují 30 °C. Tento druh preferuje horké, suché klima s minimálními srážkami. V Zambii roste výhradně na hlubokých písčitých půdách okrajových částí pouště Kalahari.
Výzkum byl podpořen Velvyslanectvím České republiky v Lusace. Podpora zahrnovala dodávku lisu a technologického vybavení pro měření klimatických a ekologických aspektů ovlivňujících fyziologii S. rautanenii. Kromě Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU probíhá spolupráce i se zambijskými partnery, především Úřadem pro lesnictví, místními kooperativami a Zambijskou rozvojovou agenturou.
Kontakt pro bližší informace: Mgr. Kamila Hejlíková Tembo, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie LDF MENDELU, +260 972 595 061, kamila.hejlikova@mendelu.cz
Foto: Tradiční metoda zpracování semen Schinziophyton rautanenii, která se nezměnila od doby kamenné (foto Martin Čermák)
Více aktualit
-
V rámci celorepublikové akce „Noc vědy“ se široké veřejnosti představí i Lesnická a dřevařská fakulta MENDELU. Návštěvníci budou mít možnost projít si stanoviště napříč všemi ústavy fakulty. Pro dospělé i dětské návštěvníky jsou připraveny hry,…15. 9. 2026
-
Data o půdní vlhkosti mohou pomoci lesníkům lépe plánovat hospodaření v době…
Sucho v lesích střední Evropy se stalo jednou z hlavních výzev lesních hospodářů, pro něž je důležité vědět nejen, kde se nacházejí vlhčí a sušší půdy, ale také jak se půdní vlhkost mění v průběhu roku. Mezinárodní studie, na které se podílel…10. 9. 2026 -
Kvetoucí pásy pomáhají chránit mladé borovice před škůdci
Nová studie vědců z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně (LDF MENDELU) ukazuje, že kvetoucí pásy mohou sehrát důležitou roli nejen v zemědělství, ale také v lesních a okrasných školkách. Podporují přirozené nepřátele škůdců…2. 9. 2026 -
Cena profesora Jindřicha Halabaly 2026 představí mladý nábytkový a interiérový…
22. ročník mezinárodní soutěže a výstavy Cena profesora Jindřicha Halabaly 2026 nabídne jedinečný pohled na současnou úroveň středoškolského a vysokoškolského interiérového a nábytkového designu. Soutěž v roce 2026 pořádá Ústav designu a…31. 8. 2026 -
Kůra habru evropského poškozená slunečním zářením je náchylnější k houbové…
Poškození kůry způsobené intenzivním slunečním zářením může výrazně zvýšit riziko houbové infekce u habru evropského (Carpinus betulus) rostoucího v městském prostředí. Mezinárodní studie, na které se podíleli vědci z Ústavu ochrany lesů a…27. 8. 2026 -
MENDELU pracuje na záchraně ohrožených druhů stromů amazonského pralesa
Mendelova univerzita v Brně (MENDELU) v roce 2025 zahájila mezinárodní projekt zaměřený na záchranu nejohroženějších druhů stromů peruánské Amazonie. Projekt je financován prestižní švýcarskou nadací Fondation Franklinia. V oblasti Tingo María ve…25. 8. 2026 -
Doktorandka LDF MENDELU získala ocenění ministra zemědělství
Viktória Pipíšková, doktorandka Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně, získala významné ocenění ministra zemědělství ČR. Se svým výzkumem zaměřeným na vliv sucha na lesní porosty s různým druhovým složením v obdobných…21. 8. 2026 -
Biologická rozmanitost pomáhá travním porostům zachovat si produktivitu i během…
Zachování biologické rozmanitosti může představovat jeden z nejúčinnějších přírodních způsobů, jak ochránit produktivitu ekosystémů v době klimatické změny přinášející častější a delší období sucha. Výsledky studie publikované v časopise…19. 8. 2026 -
Mendelova univerzita a Nadace Partnerství společně zlepšují péči o nově…
Dlouhodobá spolupráce Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU) a Nadace Partnerství přispívá ke kvalitnější výsadbě stromů i jejich následné péči. Studenti arboristiky se podílejí na výsadbách Alejí svobody, poskytují odborný dohled dobrovolníkům a…17. 8. 2026 -
V univerzitních lesích přibyly dvě desítky kilometrů nových hipotras. Pomáhají…
Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny (ŠLP Křtiny) pokračuje v budování sítě značených hipotras. Po úspěšné spolupráci s koňskými stájemi kolem Babic nad Svitavou a Řícmanic vzniklo 20 kilometrů tras na Ořešínsku. Nové značení přispívá k…10. 8. 2026