Lockdowny, které během pandemie COVID-19 v roce 2020 zásadně ovlivnily pohyb lidí v krajině, poskytly mimo jiné unikátní příležitost sledovat, jak se globálně měnila aktivita divokých zvířat. V některých částech světa lockdowny výrazně omezily pohyb lidí, v jiných byla aktivita lidí v přírodě naopak vyšší. Savci v blízkosti lidských sídel byli v průběhu lockdownu za pandemie COVID-19 aktivnější a také vykazovali větší noční aktivitu v době, kdy i aktivita lidí byla vysoká. Výsledky mezinárodního výzkumu, který je jedním z nejrozsáhlejších svého druhu, vyšly v prestižním časopise Nature Ecology & Evolution. Do výzkumu se zapojili i vědci z Lesnické a dřevařské fakulty. Zjištění založená na datech z 5000 fotopastí z 21 zemí pomáhají pochopit, jak zvládat konflikty mezi lidmi a volně žijícími zvířaty.
Zvýšení lidské aktivity bylo zaznamenáno i na českém území, kde monitoring probíhal na celkem 113 lokalitách: kolem Brna, od Krkonoš a Jizerských hor až po Beskydy. „Výsledky mají velký význam zvláště v ochranářském managementu chráněných území. Ukazuje se, jak velký dopad může mít masový turismus v oblastech dosud málo dotčených lidskou činností. Na druhou stranu i v oblastech silně pozměněných lidmi se zvířata musela adaptovat: přešla na noční způsob života, což nastiňuje, jak zásadní je zachování klidu v krajině alespoň během nočních hodin,“ shrnul Miroslav Kutal z Ústavu ekologie lesa, který se na studii podílel.
Zvířata reagují na přítomnost lidí různě, některá vnímají lidi jako hrozbu, zatímco jiná mohou hledat ochranu nebo potravu. Jejich chování se také mění v závislosti na tom, zda se zvířata s lidmi setkávají v přirozeném prostředí, nebo v člověkem modifikované krajině. Autoři zjistili, že aktivita savců v lidmi ovlivněných oblastech vzrostla v době, kdy byla lidská aktivita vyšší a současně zvířata přecházela na noční způsob života. Naopak v odlehlejších oblastech byli savci v době vyšší lidské agility méně aktivní. Rozdíly se však projevovaly i mezi různými skupinami savců: aktivita velkých býložravců se během vyšší lidské aktivity zvýšila, zatímco aktivita velkých šelem byla obecně nižší.
Výsledky z dat získaných v Česku většinou odpovídají celkovým výsledkům studie. „Jako odlišnost od celkových výsledků lze uvést například změnu chování u zajíce, který během covidové periody posunul svoji běžnou noční aktivitu více směrem do světlé části dne. Naopak například ze srnce obecného se během covidu stával spíše druh s noční aktivitou. Co se týče délky aktivity, během covidu byl právě srnec prokazatelně aktivnější než předtím. Naopak liška byla aktivní méně – to odpovídá i celkovým výsledkům, kdy bylo zjištěno, že predátoři byli pod vlivem zvýšené lidské aktivity sami méně aktivní. Velmi výrazně pak během covidu na naší lokalitě snížilo svoji aktivitu prase divoké,“ přiblížil Radim Plhal z Ústavu ochrany lesů a myslivosti.
Kanadští vědci mapovali celkem 163 druhů před lockdownem i během něho, aby zjistili, jak se chování savců změnilo v reakci na změny v lidské činnosti. „Iniciátorovi výzkumu A. Cole Burtonovi z Univerzity z Britské Kolumbie se díky veřejné výzvě ze září 2020 podařilo shromáždit data z více jak 102 různých výzkumných projektů z 21 zemí na pěti kontinentech, kde monitoring savců probíhal během lockdownů a v kontrolní periodě, většinou v předchozím roce. Původní předpoklad byl, že během lockdownů bude aktivita lidí omezená, ale variabilita byla značná, od snížení, přes žádnou změnu až po zvýšení aktivity,“ popsal Kutal.
Data vědců z Ústavu ochrany lesů a myslivosti pocházela z výzkumu, který byl realizován v lesích na severním okraji města Brna – Lesy ČR, Lesy MENDELU a Lesy Belcredi. „Sběr dat byl primárně zaměřen na změny chování zvěře v závislosti na turistickém využití lesů a škody působené zvěří v lese,“ uvedl Plhal. Vědci z Ústavu ekologie lesa využili i rozsáhlou databázi snímků velkých šelem z fotopastí Hnutí DUHA Šelmy a Správy Krkonošského národního parku.
Jedinečné okolnosti snížené lidské aktivity během pandemie umožnily nahlédnout do chování savců, což může například myslivcům, lesníkům nebo ochranářům přírody pomoci lépe chránit druhy, které jsou na člověka zvláště citlivé.
Kontakty pro bližší informace: Ing. Radim Plhal, Ph.D., radim.plhal@mendelu.cz, +420 608 374 691, Ústav ochrany lesů a myslivosti LDF MENDELU; Mgr. Miroslav Kutal, Ph.D., +420 728 832 889, miroslav.kutal@mendelu.cz, Ústav ekologie lesa, LDF MENDELU
Více aktualit
-
Zmapovat pozůstatky někdejšího středního lesa v porostech spravovaných Lesy ČR, navrhnout v nich lesnický management a založit síť vzorových objektů a výzkumných ploch je cílem společného projektu státního podniku a Mendelovy univerzity v Brně. …13. 1. 2025
-
Výzkumem vlivu stresu na stromy ve městech a dřevní houby se zabývají odborníci…
Projekt Wood Degradation in the Urban Environment (WooDU) – klíčová aktivita národního projektu MSCA CZ, je zaměřen na zásadní otázky týkající se rozdílů mezi stromy rostoucími v lese a těmi, které rostou ve městě. Výzkum porovnává…8. 1. 2025 -
Exkurze do univerzitních lesů v rámci lednového Dne otevřených dveří
V rámci dne otevřených dveří na Lesnické a dřevařské fakultě, který se koná v pátek 31. ledna, je pro zájemce o studium připravena zhruba dvouhodinová exkurze do univerzitních lesů, které spravuje Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny.…7. 1. 2025 -
Lednový den otevřených dveří na LDF MENDELU, 2025
V pátek 31. ledna 2025 se koná celouniverzitní den otevřených dveří, Lesnickou a dřevařskou fakultu MENDELU nevyjímaje. Jednotlivé ústavy připravily zajímavý program zaměřený na některá z témat, jimiž se zabývají, a zároveň zájemcům zodpoví jejich…7. 1. 2025 -
Vědecký tým v čele s odborníky LDF MENDELU objevil nedaleko Brna nový druh…
Nový druh škodlivé houby byl objeven pod kůrou kmene ořešáku královského nedaleko Brna. Houba je aktivně šířena nepůvodním kůrovcem, který se na ořešácích v Evropě vyskytuje posledních 15 let. Vědci potvrdili, že tato houba dokáže působit…9. 12. 2024 -
Uchazečská kampaň letos cílí na uplatnění v praxi
Uchazečská kampaň Mendelovy univerzity v Brně v letošním roce poukazuje především na skutečnost, že studijní programy jsou koncipovány tak, aby studující byli připraveni pro reálný trh práce kladoucí důraz na praktické uplatnění. Prostřednictvím…6. 12. 2024 -
Na distribuci pesticidů v krajině má vliv jak hospodaření, tak druh přírodního…
Komplexní interakce mezi lokálními a krajinnými faktory, které mají vliv na distribuci pesticidů v trvalých plodinách ovocných sadů a vinic, studovali vědci z Ústavu ekologie lesa a Ústavu ochrany lesů a myslivosti LDF MENDELU. Výzkum navazuje na…26. 11. 2024 -
Absolvent LDF MENDELU autorem strhujícího knižního rozhovoru
Absolvent Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity (LDF MENDELU) Pavel Hénik, etablovaný autor několika románů, povídkových sbírek a knižních rozhovorů připravil pro podzimní knižní trh novinku s názvem S prstem na spoušti,…22. 11. 2024 -
Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny nově partnerem vánočních jedliček v…
Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny (ŠLP Křtiny) letos historicky poprvé spojil síly s brněnskou neziskovou organizací Nadace Veronica v rámci tradičního projektu – prodej vánočních jedliček v květináči a jejich jarní výsadba do lesa…21. 11. 2024 -
Odborníci Ústavu nauky o dřevě a dřevařských technologií se zabývají výzkumem a…
Odborníci Ústavu nauky o dřevě a dřevařských technologií se zabývají výzkumem a vývojem povrchově upravených dýhových nábytkových hran. Mendelova univerzita na projektu spolupracuje s firmou Jan Ficek Dřevovýroba s.r.o. se sídlem v Chrudimi a…13. 11. 2024