Vědkyně a vědci LDF MENDELU zkoumají v Zambii strom Schinziophyton rautanenii (Euphorbiaceae), který místní nazývají mongongo. Plody stromu patří v jižní Africe mezi jeden z nejdůležitějších zdrojů potravy pro místní obyvatele i divokou zvěř. Především venkovské obyvatelstvo je závislé na sběru plodů, které následně zpracovává, získává z nich jedlá semena a mongongo ořechy, často sloužící jako hlavní zdroj potravy s vynikajícími nutričními hodnotami. Kromě potravinářství mají ořechy potenciál také pro využití v kosmetice, například při výrobě kvalitního oleje. Produkty z plodů mongongo mohou přispět k diverzifikaci příjmu venkovského obyvatelstva přímo v jižní Africe. Stromy jsou ale krátkověké a přirozená regenerace je nízká. Proto se výzkumný tým zaměřuje i na to, jak zajistit co nejvyšší klíčivost semen a následně vypěstovat sazenice pro obnovu porostů v rámci udržitelného managementu krajiny.
Výzkum probíhá v jihozápadní Zambii nedaleko města Livingstone a Viktoriiných vodopádů v komunitě Sichiasa ve správě náčelnictví Mukuni. Ženy z komunity se věnují sběru plodů a ovládají tradiční dovednosti při jejich zpracování. Kamila Hejlíková Tembo z LDF MENDELU, která dlouhodobě v oblasti žije, zde založila s místními ženami kooperativu na lisování mongongo oleje. „Naším cílem je najít vhodné způsoby pěstování, využití a komercializace druhu Schinziophyton rautanenii za účelem dodání přidané hodnoty nedřevním lesním produktům, což podpoří udržitelnost obhospodařování dřevinné vegetace a přispěje k odolnosti krajiny. Tyto aktivity zároveň posílí sociálně-kulturní identitu, znalosti a dovednosti místních obyvatel a zajistí udržitelnost projektu,“ přiblížila vědkyně z Ústavu lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie LDF MENDELU.
Booma Women Cooperative vznikla v roce 2023. Vykupuje semena od místních žen, které je tradičně sbírají pro domácí spotřebu, a zpracovává je na kosmetický olej a olej na vaření, který dodává do místních obchodů, hotelů a wellness center. „Booma znamená v místním jazyce semeno zkoumaného druhu. Kooperativa plánuje oleje exportovat do zahraničí a diverzifikovat zpracování semen o další místní druhy dřevin, jako je například baobab a marula. Místní ženy takto získávají dodatečný příjem pro domácnost ze sběru plodů a z prodeje výrobků,“ popsala Hejlíková Tembo.
Místní lidé, především ženy a mládež, tradičně sbírají a zpracovávají mongongo ořechy již po mnoho staletí, dle archeologických nálezů nejméně od doby pozdního holocénu. „Tradiční zpracování plodů mongongo rozbíjením tvrdého osemení pomocí kamenů je v tuto chvíli jedinou známou a efektivní metodou, jak získat výživné ořechy ke konzumaci i pro další zpracování. Proto je nutné zachovat tradiční sběr a zpracování těchto ořechů, jinak by mohlo být ohroženo přežití druhu samotného,“ nastínila výzkumnice. Pokud bude mongongo opomíjen, mohou jej nahradit jiné využívanější druhy.
Rizikovým faktorem pro obnovu porostů a zachování populací S. rautanenii je nízká klíčivost jeho semen. Proto vědci v laboratořích MENDELU testují jak klíčivost semen, tak i vlastnosti lisovaného oleje. Pro výzkum klíčivosti semen tohoto druhu dřeviny navrhli dvě verze předosevní přípravy semen a podmínek pro jejich klíčení. „V první metodě budou semena skladována po dobu tří měsíců při konstantní teplotě 4 °C. Po tomto chladném období bude proveden test klíčivosti. Druhá metoda bude sledovat účinek fytohormonu etylénu. Rajčata, banány nebo mango při dozrávání produkují etylén a když jsou skladovány spolu se semeny v plastových sáčcích, uvolněný etylén by měl mít vliv na jejich klíčivost. Při druhém způsobu tedy bude jedna část semen ošetřena vodným roztokem Ethrelu a druhá část semen bude uložena po zvolenou dobu v plastových sáčcích spolu s banány a mangem,“ uvedl Lukáš Karas z Ústavu lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie LDF MENDELU.
Schinziophyton rautanenii se přirozeně vyskytuje od severní Namibie po severní Botswanu, jihozápadní Zambii a západní Zimbabwe, ale i ve východní Malawi a východním Mosambiku. Tyto regiony mají podobné klimatické podmínky. Průměrné roční teploty se pohybují kolem 20 °C, maximální denní teploty často přesahují 30 °C. Tento druh preferuje horké, suché klima s minimálními srážkami. V Zambii roste výhradně na hlubokých písčitých půdách okrajových částí pouště Kalahari.
Výzkum byl podpořen Velvyslanectvím České republiky v Lusace. Podpora zahrnovala dodávku lisu a technologického vybavení pro měření klimatických a ekologických aspektů ovlivňujících fyziologii S. rautanenii. Kromě Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU probíhá spolupráce i se zambijskými partnery, především Úřadem pro lesnictví, místními kooperativami a Zambijskou rozvojovou agenturou.
Kontakt pro bližší informace: Mgr. Kamila Hejlíková Tembo, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie LDF MENDELU, +260 972 595 061, kamila.hejlikova@mendelu.cz
Foto: Tradiční metoda zpracování semen Schinziophyton rautanenii, která se nezměnila od doby kamenné (foto Martin Čermák)
Více aktualit
-
Ve dnech 12.–14. 2. se na výstavišti PVA EXPO PRAHA uskuteční 18. ročník veletrhu dřevěných staveb, konstrukcí a materiálů s názvem FOR WOOD, kterého se jako vystavovatel zúčastní i Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy univerzity Brně. (LDF…29. 1. 2026
-
Profesor Ulrich převzal Cenu města Brna za technické vědy
Cenu města Brna v kategorii technické vědy včera převzal profesor Radomír Ulrich, dlouholetý pracovník Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU, vynikající odborník v oboru techniky a technologie lesní výroby. Ceny města Brna každoročně uděluje…21. 1. 2026 -
Prezident Pavel jmenoval novým rektorem Martina Klimánka
Prezident republiky Petr Pavel na Pražském hradě jmenoval novým rektorem Mendelovy univerzity v Brně Martina Klimánka, dosavadního prorektora pro strategii, udržitelnost a účelovou činnost. Ten se s účinností od 31. března stane v pořadí 35.…21. 1. 2026 -
Stoleté pistácie v Negevské poušti zkoumají dendrochronologové LDF MENDELU
Navázání dlouhodobější spolupráce v oblasti dendrochronologie se rýsuje mezi Ústavem nauky o dřevě a dřevařských technologií a univerzitami v Tel Avivu a Haifě. Zaměřena bude na dendrochronologický výzkum a paleoklimatické studie založené na…20. 1. 2026 -
Exkurze do Výzkumného centra Josefa Ressela, leden 2026
V rámci lednového dne otevřených dveří na Lesnické a dřevařské fakultě (LDFMENDELU) je pro zájemce o studium připravena exkurze do Výzkumného centra Josefa Ressela, které se nachází v Brně-Útěchově obklopeno univerzitními lesy. Program…12. 1. 2026 -
Lednový den otevřených dveří i exkurze na LDF MENDELU, 2026
V pátek 30. ledna se od 9.00 do 14.00 koná den otevřených dveří Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU (LDF MENDELU). V 9.00 a v 11. 00 je v budobě "B", v učebně B02 pro uchazeče o studium připraveno setkání se studijní…8. 1. 2026 -
Exkurze do univerzitních lesů, leden 2026
V rámci lednového dne otevřených dveří na Lesnické a dřevařské fakultě je pro zájemce o studium připravena zhruba dvouhodinová exkurze do univerzitních lesů, které spravuje Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny. Program exkurze: …7. 1. 2026 -
ClimaPannonia: MENDELU pomáhá budovat odolné zemědělství v panonském regionu
Mendelova univerzita (MENDELU) v Brně hraje klíčovou roli v otázkách aplikovaného výzkumu a jeho implementace v inovačním projektu ClimaPannonia programu Horizont Evropa. Univerzita tak přispívá prakticky k demonstraci postupů odolných vůči změně…29. 12. 2025 -
MENDELU v čele mezinárodního projektu zaměřeného na ochranu a zachování jasanu…
Mendelova univerzita v Brně je hlavním koordinátorem mezinárodního projektu zaměřeného na ochranu a zachování jasanu úzkolistého (Fraxinus angustifolia), klíčové dřeviny v lužních lesích střední a jižní Evropy. V rámci České…18. 12. 2025 -
Přednáška honorárního konzula Lichtenštejnského knížectví v ČR Daniela Hermana…
Při příležitosti přednášky Daniela Hermana, honorárního konzula Lichtenštejnského knížectví v České republice, na Lesnické a dřevařské fakultě MENDELU, vznikl rozhovor, který se neomezuje pouze na téma rodu Lichtenštejnů. Dotýká se také česko…15. 12. 2025