Charakteristika ústavu – čím se zabýváme

Zakládání lesů
  • semenářství,
  • školkařství,
  • genetika a šlechtění lesních dřevin,
  • umělá obnova lesa,
  • zalesňování,
  • rhizologie.
Pěstění lesů
  • pěstební systémy,
  • produkční potenciál dřevin,
  • ekofyziologická odezva dřevin na pěstební zásahy,
  • polyfunkční pěstění lesů,
  • přírodě blízké pěstění lesů,
  • pěstění účelových lesů,
  • pěstění intenzivních lesních kultur,
  • agrolesnictví,
  • adaptační opatření v lesnictví.

Zázemí – kde pracujeme

  • Budova B v areálu univerzity – poskytuje hlavní zázemí pro vědeckou práci i výuku vyučovaných předmětů, kanceláře ústavu se nacházejí ve 4. a 5. nadzemním podlaží, stejně jako učebny. Laboratoř zakládání lesa v areálu univerzity v 5. podlaží – poskytuje zázemí pro zkoušky kvality semenného materiálu a osiva lesních dřevin, morfologické a fyziologické kvality sadebního materiálu lesních dřevin a kvality půdy a pěstebních substrátů
  • Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny (ŠLP Křtiny) – na tomto účelovém zařízení probíhá praktická výuka studentů a jsou řešeny výzkumné projekty. Výukový polygon zaměřený na školkařskou techniku včetně laboratoře a učebny v Dykových školkách a na pěstování lesů v lesních porostech napříč 23 modely hospodaření.
  • Lesní školka ve správě ústavu Brno – Řečkovice – školkařský výzkum, praktická laboratoř a výuka pěstování prostokořenného a krytokořenného sadebního materiálu a sadebního materiálu vegetativními způsoby.
  • Společné pracoviště LDF s LESCUS Cetkovice za účelem praktické výuky a výzkumu v oblasti školkařství.

Spolupráce – nejsme sami

  • Při pedagogické a vědecké činnosti ústav dlouhodobě spolupracuje s praktickou sférou tak, aby výuka i řešené výzkumné projekty odpovídaly současným trendům a požadavkům. Odborníci ze spolupracujících firem a institucí se podílí jak na teoretické, tak především praktické výuce a exkurzích a zároveň i na řešení společných projektů. V rámci mezinárodní spolupráce se členové ústavu společně se zahraničními kolegy z partnerských institucí účastní výuky, projektů a publikují výsledky výzkumu. 
Seznam firem 
  • AP lesnická s.r.o.
  • Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o.
  • Biskupské lesy, Biskupství ostravsko – opavské
  • Colloredo-Mannsfeld spol. s r.o.
  • Environmental Measuring Systems s.r.o.
  • ESCUBE, s.r.o.
  • Kloboucká lesní s.r.o.
  • Lescus Cetkovice s.r.o.
  • LESOŠKOLKY, s.r.o.
  • Lesy České republiky, s.p.
  • Lesy města Brna, a.s.
  • Lesy obce Vendolí
  • Městské lesy Dačice s.r.o.
  • Městské lesy Hradec Králové a.s.
  • Městské lesy Volary, s.r.o.
  • Oxytree Solutions s.r.o.
  • P-D Refractories CZ a.s.
  • PEXÍDR s.r.o.
  • Photon Systems Instruments spol. s.r.o.
  • Správa městských lesů Jihlava, s.r.o.
  • UNILES, a.s.
  • Vojenské lesy a statky ČR, s.p.
  • Wotan Forest a.s.
Seznam institucí
  • Česká zemědělská univerzita v Praze
  • Sdružení lesních školkařů ČR, z.s.
  • Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR, z.s.
  • Svaz školkařů České republiky, z.s.
  • Univerzita Karlova v Praze
  • Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. (CzechGlobe)
  • Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.
  • Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i.
Seznam zahraničních partnerů
  • Bayerische Landesanstalt für Wald und Forstwirtschaft, Germany
  • BOKU Wien, Austria
  • Eberswalde University for Sustainable Development, Germany
  • Lasy państwowe, Nadleśnictwo Rudy Raciborskie a Nadleśnictwo Kobiór, Poland
  • Národné lesnícke centrum, Slovakia
  • Slovenian Forestry Institute, Slovenia
  • Technická univerzita vo Zvolene, Slovakia
  • Technische Universität Dresden, Germany
  • Technische Universität München, Germany
  • University of Agriculture in Krakow, Poland
  • University of Belegrade, Serbia
  • University of Birmingham, UK
  • University of Freiburg, Germany
  • University of Life Sciences in Poznan, Poland
  • University of Ljubljana, Slovenia
  • University of Novi Sad, Serbia
  • University of Zagreb, Croatia
  • Združenie lesných škôlkarov Slovenskej republiky, Slovakia

Zaměstnanci ústavu – kdo jsme

Kolektiv zaměstnanců ústavu je sestaven tak, aby byly pokryty všechny zajišťované specializace v oblasti zakládání i pěstění lesů, a to nejen v oblasti pedagogiky, ale i ve výzkumu. Součástí týmu jsou i pracovníci z praxe a ze zahraničí. Velký důraz je na ústavu kladen na podporu mladých pracovníků, zejména doktorandů.

doc. Ing. Radek Pokorný, Ph.D.
Akademický pracovník – docent – Ústav zakládání a pěstění lesů
Vedoucí ústavu – Ústav zakládání a pěstění lesů
Externí oponent – Lesnická a dřevařská fakulta
ÚZPL LDF, Zemědělská 3, 61300 Brno (Černá Pole)
Kancelář: B4.44
+420 545 134 122, +420 605 236 551
Ústav zakládání a pěstění lesů
Lesnická a dřevařská fakulta MENDELU
Zemědělská 3, 613 00 Brno
+420 545 134 123
Seznam zaměstnanců

Ústav zakládání a pěstění lesů

Zaměstnanci

Z historie – na čem stavíme

  • Založením Vysoké školy zemědělské Brně a jejího lesnického odboru v roce 1919 byly vytvořeny podmínky pro vznik jednotlivých odborných ústavů a mezi nimi i Ústavu pěstování lesů, jehož zakladatelem a přednostou byl do uzavření vysokých škol v roce 1939 prof. Dr. Ing. Josef Konšel, dr. h. c.. V roce 1923 byl jmenován profesorem Lesní tvorby a nauky o lesních stanovištích. Zaměřil se na biologickou podstatu pojetí pěstování lesa a v tomto smyslu směřoval celý ústav. Patří mezi novodobé zakladatele zakládání a pěstování lesa. Byl děkanem LF VŠZ Brno a rektorem VŠZ Brno, členem ČAZV, Masarykovy akademie práce, Moravské přírodovědecké společnosti a Vědecké lesnické společnosti v Suomi (Finsko). Jeho vrcholným životním dílem je Naučný slovník lesnický, který tvořil a vydával v letech 1932-1940. Slovník patří dodnes ke stěžejním dílům české lesnické literatury. Z ostatní Konšelovy publikační činnosti je třeba zmínit alespoň Nauku o lesních stanovištích (1932), Lesnické pokusnictví (1928) a Stručný nástin tvorby a pěstění lesů v biologickém ponětí (1931). Do češtiny přeložil významnou práci A. K. Cajandera: Pojem a význam lesních typů (1927).
  • Od r. 1945 vedl ústav, později katedru, prof. Dr. Ing. Bohuslav Polanský, DrSc., který se zabýval možnostmi introdukce cizokrajných dřevin, prováděl fenologická a mikroklimatická pozorování a měření v lesních porostech, hledal cesty a možnosti k omezení a pozdějšímu vyloučení holých sečí, zdůrazňoval poznání technické zralosti jednotlivých stromů. Zdůrazňoval nutnost pěstování smíšených porostů se zastoupením hlavních, ale i podružných dřevin, zejména zápojných. Zabýval se biologickou stránkou lesa, ale také technickou – za účelem racionalizace a ochrany lesa. Navrhoval různá technická řešení v lesních školkách, také stroje a různé pomůcky k přibližování dřeva v interiérech lesních porostů, které by chránily okolní stromy. Spolu s významnými pěstiteli lesa vydal v roce 1966 vysokoškolskou učebnici Pěstění lesů, navazující na první českou učebnice u nás, kterou napsal profesor Josef Konšel.
  • V roce 1963 se katedra rozdělila na Katedru zakládání lesů a šlechtění lesních dřevin, kterou vedl do r. 1982 prof. Dr. Ing. Josef Kantor, DrSc. (kromě řady vědeckých a odborných prací je jeho hlavním dílem vysokoškolská učebnice Zakládání lesů a šlechtění lesních dřevin, která prohlubuje myšlenky biologického pojetí lesů prof. J. Konšela.) a v letech 1982 – 1986 doc. Ing. Vladimír Jura, CSc. a Katedru pěstění lesů, kterou řídil do r. 1985 prof. Dr. Ing. Miroslav Vyskot, DrSc.. Výsledkem sledování vývoje porostů na dlouhodobých výzkumných plochách založených pod vedením prof. M. Vyskota a práce na nově budovaných výzkumných stanicích v těsném napojení na projekty Ústavu ekologie lesa bylo osvětlení účinků fytotechniky na primární produkci a na posilování stability lesních porostů.
  • V letech 1986 až 1990 byly obě katedry spojeny a sloučený celek pracoval pod vedením prof. Ing. Jiřího Pospíšila, DrSc..
  • V období 1990–1998 oba ústavy opět obnovily svou samostatnou činnost. Ústav zakládání lesů vedl do roku 1994 prof. Ing. Jiří Pospíšil, DrSc., v období 1994 – 1998 doc. Ing. RNDr. Eva Palátová, Ph.D.. Ústav pěstění lesů pracoval v té době pod vedením prof. Ing. Vladimíra Tesaře, CSc., propagátora myšlenky obhospodařování lesa způsobem blízkým přírodě s respektováním ekologické podstaty lesa (Dauerwald). Prof. Tesař se zasloužil o založení české pobočky Pro Silva Europa: Pro Silva Bohemica (1995) a stal se jejím prvním předsedou.
  • V současné podobě existuje ústav od 15. května 1998, kdy došlo opětným sloučením ke vzniku Ústavu zakládání a pěstění lesů. Vedením sloučeného ústavu byl pověřen a od 1. 11. 1998 jmenován prof. Ing. Petr Kantor, CSc., který přispěl k výzkumu obnovních sečí v borových, smrkových a smíšených porostech, zejména však k prohloubení poznatků o vodní bilanci horských a pahorkatinných lesů ve vztahu k jejich druhové skladbě a pěstování. Věnoval se také produkčnímu potenciálu dřevin ve smíšených porostech.
  • Od roku 2011 vede ústav doc. Ing. Radek Pokorný, Ph.D., který jej orientuje na lesnická adaptační opatření v podmínkách změny klimatu. Ústav je tak v současné době směřován především ve smyslu aplikované ekofyziologie, polyfunkčního pěstování lesů a plně se hlásí k principům přírodě blízkého a trvale udržitelného hospodaření v lesích, jejichž základy položil prof. Josef Konšel.
  • V roce 1999 inicioval Ústav zakládání a pěstění lesů společně s Katedrou pestovania lesov TU Zvolen pořádání česko-slovenské konference pracovišť, zabývajících se vědeckovýzkumnou činností na úseku pěstění lesů. První konference se konala na Školním lesním podniku ve Křtinách u Brna (téma „Pěstování lesů v podmínkách antropicky změněného prostředí“) a zúčastnilo se jí 55 pěstitelů z LDF Brno, LF Zvolen, VÚLH Zvolen, LF Praha a VÚLHM VS Opočno. Tím byl položen základ tradice pro pravidelná mezinárodní odborná setkání pracovišť zabývajících se tematikou pěstování lesa, přičemž jednotlivé instituce se v jejich pořádání střídají. Z každé konference je vydáván sborník recenzovaných vědeckých příspěvků pod názvem “Proceedings of Central European Silviculture”.
  • Výměnné výukové exkurze studentů a pedagogů LDF MENDELU v Brně a Lesnické fakulty Univerzity Zagreb probíhají v podobě týdenních výměnných exkurzních programů od r. 2006. K přerušení došlo pouze v období pandemie Covid-19 v letech 2019-2021. Exkurzní pobyt chorvatských studentů je většinou organizován počátkem května, a to s ukázkami pěstování borovice na chudých stanovištích, chovu zvěře v oborách, obnovy kalamitních holin, pěstování dubu a buku ve středních polohách, pěstování lesa v luhu a se závěrečnou prohlídkou LDF. Exkurzní pobyt českých studentů je většinou organizován koncem května či počátkem června, s ukázkami pěstování lesa v oblasti eumediteránu a submediteránu, pěstování výběrného lesa, pěstování slavonského dubu v oblasti lužních lesů a se závěrečnou prohlídkou lesnické fakulty v Zagrebu. Programy jsou každoročně mírně upravovány.
  • V minulosti pořádal ve dvouletých intervalech Ústav zakládání a pěstění lesů společně s Institut für Waldbau tharandtské lesnické fakulty TU Dresden společná kolokvia. V roce 1996 uspořádal ústav 12. společné kolokvium v Brně na téma Waldbau und Naturschutz. V roce 1998 se uskutečnilo 13. kolokvium v Niederspree v Sasku na téma „Die Baumart Kiefer im ökologischen Waldbau“ a ve dnech 12. až 14. října 2000 pak organizoval Ústav zakládání a pěstění lesů 14. kolokvium na Lesnické a dřevařské fakultě v Brně na téma „Die Baumart Buche im ökologischen Waldbau“. Po delší přetržce pořádal společné kolokvium znovu Ústav zakládání a pěstění lesů v období 22. – 24. 10. 2012 na Experimentálním ekologickém pracovišti Bílý Kříž se zaměřením na aplikovanou ekofyziologii v pěstování lesů. Toto kolokvium se však stalo dosud posledním v řadě.