Charakteristika ústavu – čím se zabýváme

Ústav je rozdělený na 5 oddělení: Oddělení ekofyziologie rostlin (dřevin), Oddělení botaniky, Oddělení dendrologie, Oddělení lesnické typologie, geobiocenologie a ekologie, Oddělení tropů

Lesní ekosystémy
  • geobiocenologie,
  • lesnická typologie,
  • druhová a prostorová struktura,
  • dynamika vývoje lesních ekosystémů.
Nízký a střední les
  • ekosystémové funkce,
  • alometrické funkce pro predikci biomasy pařezin,
  • vliv nízkého lesa na fungování a dynamiku lesa mírného pásu i tropů a subtropů.
Ekologické sítě v krajině
  • ÚSES,
  • péče o biocentra,
  • péče o biokoridory,
  • ochranné lesní pásy,
  • břehové porosty.
Biodiverzita
  • posuzování stavu biodiversity,
  • zvyšování biodiversity,
  • predikce stavu biodiversity.
Změna klimatu
  • studie odolnosti porostů vůči změně klimatu,
  • vliv sucha na porosity,
  • vliv dlouhodobějšího zaplavení na porosity.
Ekofyziologie
  • vodní režim dřevin,
  • detailní studie profilu transpiračního proudu,
  • stanovení složek vodní bilance porostů,
  • studie kořenových systémů,
  • reakce dřevin na změny podmínek.
Dendrologie
  • ekologie dřevin původních i introdukovaných,
  • taxonomie,
  • chorologie,
  • biodiverzita,
  • bioindikace,
  • záchrana geofondu ohrožených domácích druhů dřevin,
  • vybudování kompletní sbírky domácích druhů dřevin v arboretu Křtiny.
Systematika rostlin
  • evoluční vztahy v rámci rodů Carex, Gymnocalycium, Chamaecytisus, Salix,
  • morfologicko genetická studie domácích druhů rodu Betula a druhu Prunus mahaleb.
Tropické lesnictví a agrolesnictví
  • aplikace geobiocenologického přístupu v tropech a subtropech (Sokotra, Borneo, Vietnam, Etiopie),
  • vliv ohně na dřevinnou vegetaci (Argentina, Chile),
  • zavádění silvopastorálních postupů v Jižní Provincii v Zambii,
  • zavádění integrovaného zemědělství v Západní Provincii v Zambii,
  • rekultivace degradovaných území v oblastech Etiopie,
  • rekultivace mokřadů Cheleleka v Etiopii,
  • zavádění a inovace zpracování ovoce v Etiopii,
  • ochrana a obnova ohrožených populací dračinců a kadidlovníků na ostrově Sokotra.

Zázemí – kde pracujeme

  • Budova B v areálu univerzity – poskytuje hlavní zázemí pro výuku i vědeckou práci. Ústav má v péči pro výuku 2 učebny v 5. patře – Bayerovu posluchárnu č. B43 vybavenou mikroskopy a Zlatníkovu posluchárnu B45 vybavenou pro výuku dendrologie a geobiocenologie. Kanceláře ústavu se nachází v 5. a 6. patře. Chodbu v 5. patře zdobí sbírka dřev, šišek, plodů a semen a herbářových položek dřevin sloužící pro samostudium studentů. Dále se tam nachází sbírka s užitkovými rostlinami tropů a subtropů. V 6. patře se nachází největší herbářová sbírka vrb v ČR.
  • Laboratoř ekofyziologie dřevin – nachází se v 6. patře a je vybavena přístroji pro makromolekulární a genetické analýzy a ekofyziologii dřevin.
  • Hackerova školka – v blízkosti arboreta Křtiny, dříve sloužila k výrobě sazenic pro arboretum, dnes je používána k ekofyziologickému výzkumu
  • Arboreta: Křtiny, Řícmanice a Habrůvka

Spolupráce – nejsme sami

  • Ústav spolupracuje s českými i zahraničními univerzitami, výzkumnými ústavy, ochranářskými organizacemi a praxí. Odborníci z praxe či z univerzit jsou zváni jako hostující přednášející do výuky.
  • V rámci rozvojové spolupráce ústav každoročně realizuje učitelské projekty a spolupracuje s univerzitami např. v Jemenu (Sokotra), Kambodži, Etiopii, Zambii anebo na Ukrajině. Také vede nebo se podílí na rozvojových a výzkumných projektech v oblastech mírného pásu i tropů a subtropů, zaměřených hlavně na změnu klimatu, zalesňování, rekultivaci degradovaných území nebo agrolesnictví. Do těchto projektů se mohou zapojit i studenti v rámci praxe nebo závěrečné práce.
Seznam tuzemských spolupracujících subjektů 
  • Biosférická rezervace Dolní Morava
  • Czech Globe – Ústav výzkumu globální změny, Akademie věd ČR, v.v.i.
  • EMS Brno
  • LIKO-S, a.s.
  • Nadace Partnerství
  • VUOS a.s. – Výzkumný ústav organických syntéz a.s.
Seznam tuzemských výzkumných institucí
  • Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
  • Masarykova univerzita
  • Univerzita Karlova
  • Univerzita Palackého v Olomouci
Seznam zahraničních partnerů
Evropa

Adam Mickiewicz University, Poznaň, Poland

Ghent University, Belgium

Imperial College London, UK

Royal Botanic Garden Edinburgh, UK

Sapienza University, Roma, Italy

Sumy National Agrarian University, Sumy, Ukraine

The Norwegian Institute of Bioeconomy Research (NIBIO)

The Norwegian University of Life Sciences (NMBU)

The University of Natural Resources and Life Sciences, Vienna, Austria

University of Freiburg, Germany

University of Innsbruck, Austria

University of Oxford, UK

University of Silesia in Katowice, Poland

University of Torino, Italy

University of Udine, Italy

University of Zurich, Switzerland

Wageningen University, Netherlands

USA

Michigan State University, USA

Smithsonian Tropical Research Institute, Panama+USA

The Morton Arboretum, Illinois, USA

Utah State University + Western Aspen Aliance

Jižní a Latinská Amerika:

Asociación Centro Científico Tropical, Costa Rica

Cluster Forestal Ucayali CFU, Peru

National Technical University, Costa Rica

Universidad del Azuay, Ekvádor

Universidad Nacional Agraria de la Selva, Tingo Maria, Peru.

Universidad Nacional de Colombia

Universidad Nacional de Ucayali, Peru

Universidad National de Agrária, Managua, Nicaragua

Asie

Guimaras State University, Philippines

Helping Hand for Guimaras, Philippines

Mongolian University of Life Science

Royal University of Agriculture, Cambodia

Socotra Community College, Hadibo, Yemen

Sultan Qabous University, Moscat, Oman

University of the Philippines Los Baños, Philippines

Visayas State University, Philippines

Weizmann Institute of Science, Rechovot, Israel

Afrika

Arba Minch University, Ethiopia

Hawassa University, Ethiopia

Mekelle University, Ethiopia

The Copperbelt University, Zambia

University of Zambia, Lusaka, Zambia

Spolupráce v tropech

Projekty rozvojové spolupráce realizuje LDF již od roku 1999, kdy byl podpořen první projekt na Sokotře. Od té doby se portfolio zemí, kde fakulta působí, rozšířilo mimo jiné o Vietnam, Etiopii, Zambii, Peru, Gruzii, Kambodžu, Mongolsko, Nikaraguu, Filipíny, Omán, Kapverdy, Bosnu a Hercegovinu, Černou Horu a další.

Zjistit více

Zaměstnanci ústavu – kdo jsme

Na ústavu je kolektiv zapálených odborníků a zkušených pedagogů tvořící specializované sekce, zaměřené na ekofyziologii rostlin, botaniku, dendrologii, lesnickou typologii, geobiocenologie a ekologii, a agrolesnictví tropů a subtropů.

prof. Dr. Ing. Petr Maděra
Akademický pracovník – profesor – Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie
Vedoucí ústavu – Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie
ÚLBDG LDF, Zemědělská 3, 61300 Brno (Černá Pole)
Kancelář: B5.48
+420 545 134 060, +420 739 341 962
Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie
Lesnická a dřevařská fakulta MENDELU
Zemědělská 3, 613 00 Brno
+420 545 134 042
Seznam zaměstnanců

Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie

Zaměstnanci

Z historie – na čem stavíme

  • V rámci nově založeného lesnického odboru Vysoké školy zemědělské v Brně (dnes Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy univerzity v Brně) byl v roce 1922 (v prostorách dnešního Ústavu lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie) zřízen Dendrologický ústav. V jeho čele stál od počátku prof. PhDr. August Bayer, dr. h. c. (řádným profesorem jmenován v roce 1936), který toto pracoviště během svého působení v letech 1922–1941 postupně vybavil rozsáhlou knihovnou, sbírkami, laboratoří a dílnou. Dendrologický ústav byl jedním z nejlépe řízených a koncepčně fundovaných pracovišť na tehdejší Vysoké škole zemědělské v Brně. Pro pedagogické a vědecké účely ústavu založil v roce 1928 PhDr. Bayer arboretum ve Křtinách (na Školním lesním statku „Masarykův les“ Křtiny) a o deset let později začal budovat arboretum v Brně. Toto arboretum se v druhé polovině padesátých let stalo celoškolským objektem a po rozšíření základem dnešní Botanické zahrady a arboreta Mendelovy univerzity v Brně. Vedle toho, s cílem zvýšit estetickou, rekreační a výchovnou hodnotu území Školního lesního statku, byly pod patronací odborníků Dendrologického ústavu vytvářeny a exotickými dřevinami osazovány lesní palouky, zákoutí a vyhlídky, které se dodnes udržují.
  • Po zatčení a umučení prof. PhDr. A. Bayera, dr. h. c. v koncentračním táboře v Mauthausenu (1942) se vedení ústavu ujal jeho asistent a později profesor RNDr. Alois Zlatník, DrSc. Vytvořil nové a dodnes účelné pedagogické členění ústavu s názvem Katedra lesnické botaniky a fytocenologie (1946–1992). Jako vynikající přírodovědec a lesnický odborník byl prof. Zlatník zakladatelem československé geobiocenologické typologie lesa a sítě lesních rezervací. Po roce 1950 zůstal sice prof. Zlatník členem katedry, ale v důsledku tehdejších deformací společnosti byl zbaven jejího vedení a katedru řídili prof. Ing. Miroslav Vyskot a prof. Ing. Josef Kantor.
  • V roce 1956 byla při katedře zřízena ministerstvem školství Vědecká laboratoř geobiocenologie a typologie vedená profesorem Zlatníkem. Toto pracoviště mělo velký význam pro lesnický typologický výzkum, zejména pro důsledné uplatňování komplexního ekologického přístupu od jedince po biocenózu. Profesor Zlatník byl autorem první naší učebnice ekologie (vyšla pod názvem Základy ekologie v roce 1972). Pod přímým vlivem profesora Zlatníka se formovala řada významných osobností, např. RNDr. Antonín Vězda (lichenolog evropského významu), doc. Ing. Zdeno Ambros, CSc., doc. Ing. Jaroslav Horák, CSc., doc. Ing. Jaromír Vorel, CSc. (významní lesničtí typologové), p rof. Ing. Milan Križo, DrSc., Dr. h. c. (palynolog a botanik, později působící na Vysoké škole lesnické a dřevařské ve Zvolenu), doc. RNDr. Ing. Jindřich Chmelař, DrSc. (významný dendrolog a světově uznávaný odborník na rod Salix a zakladatel sbírky vrb v univerzitních arboretech v Brně a ve Křtinách) a řada dalších jeho žáků. Na počátku 60. let vedl krátce katedru doc. Ing. Jindřich Chmelař, DrSc. (1968–70 založil arboretum v Řícmanicích).
  • V roce 1963 byl jmenován vedoucím katedry prof. RNDr. PhMr. Miroslav Penka DrSc., dřívější děkan Farmaceutické fakulty UJEP v Brně. Za jeho působení bylo ve spolupráci s doc. Matovičem vybudováno externí pracoviště Hackerova školka ve Křtinách, kde byl prováděn fyziologický výzkum. Prof. Penka byl zároveň i vedoucím Katedry pro Mezinárodní biologický program, v roce 1976 přejmenované na Ústav ekologie lesa. Úzké sepětí obou pracovišť vedlo k lesnické aplikaci základního výzkumu (např. v oblasti vodního provozu rostlin a obecně fyziologie dřevin) a mělo vliv i na posun vědeckého zaměření jiných oborů a kateder lesnické fakulty.
  • V letech 1983–1991 vedl katedru prof. Ing. Anton Matovič, DrSc., který vystudoval dřevařskou specializaci lesního inženýrství. Pod vlivem prof. Zlatníka a svých kolegů rozvíjel zejména nauku o dřevě v návaznostech na ostatní lesnické, svou povahou biologické, disciplíny katedry a Ústavu ekologie lesa. V posledních letech svého působení připravil otevření studia dřevařského inženýrství a zřízení nového Ústavu nauky o dřevě, jehož základ tvořila část pracovníků katedry. Toho bylo dosaženo roku 1995, kdy se oboru nauka o dřevě otevírá technický směr rozvoje.
  • V letech 1991–1993 stál v čele pracovního kolektivu katedry doc. Ing. Jaromír Vorel, CSc. Zaměřil se na geobiocenologickou problematiku lesů v rozsáhlém prostoru střední Evropy a připravil tak odborné zázemí pro zahraniční spolupráci našich studentů a absolventů. V roce 1992 bylo pracoviště přejmenováno na Ústav lesnické botaniky, dendrologie a typologie. V roce 1991 posiluje kolektiv katedry doc. Ing. Antonín Buček, CSc., který se detailně zabýval Územními systémy ekologické stability krajiny.
  • Prof. Ing. Jaroslav Koblížek, CSc., který ovládá široké spektrum botanických disciplín, úžeji je specializován na systematickou botaniku, dendrologii a užitkové rostliny byl vedoucím ústavu v letech 1993–2007. Založil se svými kolegy Nadační fond prof. Augusta Bayera, kladoucí si za cíl rozvíjet dědictví po všestranném biologovi a zakladateli ústavu. Za jeho působení došlo k rozšíření aktivit ústavu do oblasti subtropů a tropů. Od roku 1999 je prováděn výzkum na ostrově Sokotra (Jemenská republika). K poslední změně názvu ústavu došlo v roce 2005.
  • Od roku 2007 do roku 2014 byl vedoucím ústavu prof. Dr. Ing. Petr Maděra, který je profesně zaměřen na ekologii dřevin, jejich populací a společenstev s přesahem do geobiocenologie a ekologie krajiny. V letech 2008–2011 předseda české společnosti pro ekologii krajiny (CZ-IALE). V roce 2008, s příchodem profesorů Jana Čermáka a Naděždy Naděždiny se prohlubuje činnost ústavu v oblasti ekofyziologie dřevin, zároveň se rozvíjí výzkum nízkého lesa (pařezin) a zintenzivňuje se působení v tropech a subtropech (Etiopie, Jemen, Nikaragua, Vietnam, Zambie atd.). Též byl založen studijní obor Hospodaření s přírodními zdroji tropů a subtropů.
  • Od roku 2015 do roku 2019 vedl ústav doc. Ing. Luboš Úradníček, CSc., který se zabývá dendrologií s ekologií dřevin a introdukovanými druhy stromů a keřů. Podílel se na založení oboru Arboristika a tvorbě akreditačních materiálů studijního programu Arboristika na LDF MENDELU, jehož je garantem. V rámci řešení grantů se zahraniční podporou byly studovány odezvy vegetace na změny klimatu a ohrožené druhy autochtonních dřevin. Dále byly rozvíjeny projekty v zahraničí (Kambodža, Malajsie aj.). Zvýšená pozornost byla též věnována tuzemským památným a významným stromům a starobylým výmladkovým lesům.
  • Současným vedoucím ústavu (od 1. 2. 2019) je opět jmenován prof. Dr. Ing. Petr Maděra.