Charakteristika ústavu – čím se zabýváme

Primární produkce lesních ekosystému
  • Alometrie
  •  Anatomie dřeva
  •  Dendrochronologie
  •  Fenologie
  •  Růst dřevin a tvorba biomasy
  •  Sekvestrace uhlíku
  •  Dopady změny klimatu na dřeviny
Biodiverzita
  • Modely hospodaření v lesích a jejich vliv na biodiverzitu živočichů
  • Studium bezobratlých predátorů
  • Taxonomie bezobratlých
  • Vliv struktury krajiny na biodiverzitu
Sekundární produkce
  • Využití molekulárně-genetických metod v potravních řetězcích
  • Potravní a populační ekologie drobných savců
  • Vliv drobných savců na výsadby lesních dřevin
  • Návrat velkých šelem do kulturní krajiny Evropy
  • Dynamika potravních sítí
Ekologická stabilita
  • Cizorodé látky a prvky v životním prostředí
  • Definice a význam indikátorů fungování lesních ekosystémů
  • Stabilizace rizikových prvků v kontaminovaných půdách
  • Toxikologická rizika agrochemikálií na užitečné bezobratlé

Zázemí – kde pracujeme

  • Budova T v areálu univerzity – poskytuje hlavní zázemí pro vědeckou práci, kanceláře ústavu se nacházejí v přízemí a 2. podlaží budovy.
  • Laboratoř primární produkce v budově T je určena pro zpracování vzorků rostlinné biomasy.
  • Laboratoř sekundární produkce a na ni navazující pitevna v budově T je využívána ke zpracování živočišných vzorků a je na ně navázáno oprávnění univerzity k používání volně žijících pokusných zvířat.
  • Ekosystémová stanice Rájec je součástí národní vědecko-výzkumné infrastruktury pro sledování uhlíku v ČR – CzeCOS a monitorovací sítě DendroNetwork. Poskytuje zázemí ke zkoumání vlivu klimatu na fungování smrkového ekosystému.  Provádí se tu fenologická a dendrochronologická pozorování. Současně probíhá i dlouhodobý monitoring toků energie a látek.
  • Ekosystémová stanice Lednice monitoruje biom středoevropského lužního lesa.

Spolupráce – nejsme sami

  • Naše pracoviště klade velký důraz na spolupráci s výzkumnými ústavy, univerzitami, ochranářskými organizacemi a praxí. Taková spolupráce je nezbytná pro úspěšný výzkum, realizaci projektů a transfer aktuálních poznatků do výuky a odborné praxe. Rovněž se aktivně zapojujeme do mezinárodních sítí, protože vědu nelze dělat izolovaně. Díky těmto partnerstvím můžeme sdílet znalosti, zdroje a inovace, což nám umožňuje posouvat hranice našich možností a přispívat k rozvoji vědeckého poznání.
Seznam zahraničních partnerů
  • Atlantic Technological University  
  • Babeș-Bolyai University
  • European University Foundation
  • Friedrich-Loeffler-Institut
  • German-Mongolian Institute for Resource and Technology
  • HUN-REN Centre for Ecological Research
  • Icelandic Forest Service
  • Ilia State University  
  • Kasetsart University  
  • Khon Kaen University
  • Microhumus, Francie
  • Mongolian University of Life Sciences
  • National University of Mongolia
  • Nature Research Centre, Vilnius  
  • Norwegian Institute of Bioeconomy Research
  • Technická univerzita vo Zvolene
  • Transilvania University of Brașov
  • University of Copenhagen  
  • University of Iceland
  • University of Natural Resources and Life Sciences, Vienna [
  • University of Oviedo
  • University of Oxford
  • Université de Rennes
  • University of Reims Champagne-Ardenne
  • Univerzita Komenského v Bratislave 
  • Utah State University
  • Vienna University of Technology (TU Wien) 
Seznam univerzitních, vědeckých a výzkumných pracovišť
  • Biologické centrum AV ČR, v. v. i.
  • Botanický ústav AV ČR, v. v. i.
  • Czechglobe – Ústav výzkumu globálni změny, AV ČR v. v. i.
  • Ústav biologie obratlovců Akademie věd ČR, v. v. i.
  • Centrum dopravního výzkumu, v. v. i.
  • Česká lesnická akademie Trutnov
  • Česká zemědělská univerzita v Praze
  • Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
  • Masarykova univerzita
  • Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
  • Univerzita Karlova
  • Univerzita Palackého v Olomouci
  • Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava
  • Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
  • Vysoké učení technické v Brně
  • Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy, s. r. o.
  • Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.
  • Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví
Spolupráce s praxí
  • Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
  • Biskupské lesy
  • Český svaz ochránců přirody
  • Deutsche Gesellschaft für Internationale Zusammenarbeit
  • Diecézní lesy Hradec Králové s. r. o.
  • Environmental Measuring Systems s. r. o.
  • HBH Projekt spol. s. r. o.
  • Hnutí DUHA
  • Hnutí DUHA Šelmy
  • Klub českých turistů
  • Krajský úřad Jihomoravského kraje
  • Lesní svět
  • Lesy České republiky, s. p.
  • Lesy Colloredo Mansfeld s. r. o.
  • Lesy města Brna
  • MERCATA LES, s. r. o.
  • Ministerstvo životního prostředí
  • Mongolian walking association
  • Národné lesnícke centrum
  • Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR
  • Správa CHKO Pálava
  • Správa Národního parku Podyjí
  • Štátna ochrana prírody
  • Tatrzański Park Narodowy
  • Ústav pro hospodářskou úpravu lesů
  • Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
  • Vojenské lesy a statky ČR, s. p.

Zaměstnanci ústavu – kdo jsme

Jsme kolektiv vášnivých vědců, mladých výzkumníků a zkušených pedagogů. Silnou stránkou našich výzkumných týmů je rozmanitost. Ústav je zázemím pro akademiky s řadou zahraničních zkušeností.

Akademický pracovník – odborný asistent – Ústav ekologie lesa
Vedoucí ústavu – Ústav ekologie lesa
ÚEL LDF, Zemědělská 3, 61300 Brno (Černá Pole)
Kancelář: T3.04
Ústav ekologie lesa
Lesnická a dřevařská fakulta MENDELU
Zemědělská 3, 613 00 Brno
Seznam zaměstnanců

Ústav ekologie lesa

Zaměstnanci

Kontaktní osoby pro tematické okruhy:

Mgr. Ondřej Nezval, Ph.D.
Primární produkce, fenologie
Mgr. Pavel Rotter, Ph.D.
Ekologická stabilita, polutanty v ekosystémech, hodnocení indikátorů fungování lesních ekosystémů
Ing. Václav Pecina, Ph.D.
Cizorodé látky v prostředí, rozvojové projekty v Mongolsku
Mgr. Radek Michalko, Ph.D.
Dynamika potravních sítí
Ing. Tomáš Hamřík, Ph.D.
Biodiverzita pavouků
doc. Ing. Luboš Purchart, Ph.D.
Bezobratlí
Mgr. Ing. Tamara Wijacki, Ph.D.
Metody molekulární biologie živočichů, správa laboratoří
Ing. et Ing. Ladislav Čepelka, Ph.D.
Drobní savci
Mgr. Miroslav Kutal, Ph.D.
Velké šelmy
Mgr. Martin Duľa, Ph.D.
Velké šelmy

Z historie – na čem stavíme

  • Historie ústavu začíná na přelomu let 1968 a 1969, kdy byla založená Katedra pro mezinárodní biologický program, jakožto odpověď na potřebu studia struktury a produkce přírodních systému v rámci Mezinárodního biologického programu UNESCO – IBP (International Biological Programme). Organizačně bylo pracoviště součástí rektorátu tehdejší Vysoké školy zemědělské v Brně (VŠZ). V této době sídlilo pracoviště v Soběšicích.
  • V roce 1971 bylo pracoviště přejmenováno na Ústav pro mezinárodní biologický program a organizačné přičleněno ke Katedře lesnické botaniky a fytocenologie Lesnické fakulty VŠZ. 
  • Od roku 1976 je pracoviště přejmenováno na Ústav ekologie lesa.
  • V 70. letech minulého století se ústav aktivně zapojil do vědeckých aktivit v rámci mezinárodního programu „Člověk a biosféra“ (MaB) koordinovaného UNESCO. Tento program si kladl za cíl posoudit vliv člověka na stav různých ekosystémů a na jejich možný budoucí vývoj. V rámci tohoto programu se pokračovalo ve vědeckých aktivitách zaměřených na studium vývoje lužního lesa po úpravách vodního režimu a nově se začalo s vědeckými aktivitami zaměřenými na studium struktury a produkce smrkové monokultury a studium procesů probíhajících v tomto typu ekosystému (terénní pracoviště Rájec, Drahanská vrchovina). Výsledkem vědeckých aktivit bylo posouzení vhodnosti holosečné obnovy lesa ve smrkových monokulturách a zhodnocení vlivu lesa na kvalitu vody a funkci půdy v ekosystému.
  •  Vedle výše uvedených aktivit se ústav v 80. letech minulého století zapojil do řešení projektu „Vliv imisí na lesy a lesní hospodářství Beskyd“. V rámci tohoto projektu byl zpracován model pro předvídání vstupu imisí do lesních porostů a byla řešena problematika acidifikace půd, jejich kontaminace těžkými kovy a účinnost melioračních opatření při obnově lesa na imisních holinách v oblasti Moravskoslezských Beskyd. Výsledky studia jehličnatých lesů byly základem pro uspořádání tří významných mezinárodních konferencí pod patronací UNESCO – MAB a ve spolupráci s IUFRO.
  • V 90. letech došlo k rozsáhlé změně financování výzkumu v České republice. Přešlo se od převážně institucionální formy podpory k projektovému financování prostřednictvím grantových agentur a výzkumných programů MŠMT a resortních ministerstev. Výraznou roli plnily nově formulované výzkumné programy EU. Výzkumné programy UNESCO byly utlumeny. Ústav v nové situaci prošel výraznou transformací a získal statut pedagogicko-vědeckého pracoviště. Vědecko-výzkumná činnost se omezila na řešení dílčích aktuálních otázek lesnického výzkumu a scénáře vývoje lesa v měnících se podmínkách prostředí (ochrana lesů, zachování biodiverzity, adaptační mechanismy lesů na klimatickou změnu). Výzkum ekosystému lužního lesa a druhotných smrčin ve vrchovinných a horských oblastech zůstal zachován. V roce 1991 bylo pracoviště přemístněno na dnešní Lesnickou a dřevařskou fakultu Mendelovy univerzity v Brně.
  • Na začátku milénia byl posílen výzkum významu lesních ekosystémů během probíhající klimatické změny. Byla významně posílena a inovována infrastruktura ekosystémové stanice Rájec, která byla zařazena do mezinárodní sítě měřících stanice CzeCOS/ICOS (koordinováno CzechGlobe).
  • V současnosti je problematika klimatické změny úzce propojena s konkrétními managementovými postupy ve vybraných ekosystémech naší krajiny a sledováním smíšených lesů. ES Rájec se zapojila do národní monitorovací sítě DendroNetwork.