Komplexní interakce mezi lokálními a krajinnými faktory, které mají vliv na distribuci pesticidů v trvalých plodinách ovocných sadů a vinic, studovali vědci z Ústavu ekologie lesa a Ústavu ochrany lesů a myslivosti LDF MENDELU. Výzkum navazuje na předchozí studii zaměřenou na analýzu transportu a bioakumulace pesticidů v zemědělsko-lesní krajině České republiky a přináší nové poznatky o jejich šíření napříč různými složkami ekosystému.
„Analyzovali jsme rezidua pesticidů v půdě, rostlinách, hlodavcích a pavoucích, což umožnilo podrobně sledovat distribuci těchto látek od primárních producentů přes býložravce až po bezobratlé predátory. Tato komplexní analýza poskytuje ucelený pohled na to, jak pesticidy ovlivňují různé trofické skupiny a jaké faktory přispívají k jejich akumulaci v ekosystémech. Zjištění jednoznačně podtrhla význam environmentálních a managementových strategií pro ochranu biodiverzity,“ vysvětlil význam studie Radek Michalko.
Studie odhalila na obhospodařovaných lokalitách, včetně těch v ekologickém režimu, přítomnost různých pesticidů, a to i zakázaných. Mezi detekovanými pesticidy byly objeveny vysoce toxické látky, jako karbofuran, malathion a methoxychlor, jejichž aplikace je již dlouhodobě zakázána:
„Nelze vyloučit nelegální aplikaci těchto látek, které navíc dlouhodobě přetrvávají v životním prostředí, což představuje významné riziko pro biodiverzitu a zdraví ekosystémů. Výsledky navíc naznačují, že i ekologické hospodaření může být ohroženo perzistentními a nelegálně používanými chemikáliemi. Zjištění přítomnosti neregistrovaných pesticidů, například pyrametostrobinu, poukazuje také na vážné nedostatky v regulačních opatřeních. Tato zjištění podtrhují naléhavou potřebu přísnějšího prosazování předpisů a důslednějšího monitorování pesticidů, aby bylo možné lépe chránit životní prostředí a veřejné zdraví,“ zdůraznil Ondřej Košulič.
Pro snížení úrovně pesticidů u mobilních druhů živočichů, například pavouků, se podle vědců ukázala klíčová polopřirozená stanoviště, jakými jsou louky a lesní biotopy, neboť tato stanoviště poskytují útočiště s nižší expozicí pesticidů, a to díky tomu, že jsou méně často nebo vůbec chemicky ošetřována ve srovnání s intenzivně obhospodařovanými plochami, jako jsou pole či ovocné sady. Rozkladem organické hmoty a zvýšenou biologickou aktivitou půdy mohou navíc tyto biotopy přispívat k rychlejší degradaci pesticidů v prostředí. Pavouci pohybující se mezi stanovišti mohou díky tomu trávit většinu svého času v prostředí s nízkou kontaminací, což přispívá ke snížení množství reziduí pesticidů v jejich tělech. Odborníci tak došli k závěru, že udržování a podpora těchto stanovišť v krajině sehrává důležitou roli při omezování expozice pesticidů.
„Zajímavým zjištěním pro nás bylo i to, že s vyšším podílem pavouků stavících sítě vzrostl počet detekovaných pesticidů. Tento jev lze vysvětlit jejich loveckou strategií, protože loví mobilní létající hmyz, který se může během pohybu zemědělskou krajinou dostat do kontaktu s širším spektrem pesticidů. Kromě toho může být příčinou i přímá expozice, kdy se pesticidy šířené větrem nebo během aplikace usazují na pavoučích sítích,“ poznamenal Košulič.
Ze studie rovněž vyplynulo, že distribuce pesticidů v půdě je ovlivněna především typem a intenzitou hospodaření: „Zatímco u rostlin mělo vliv jak místní hospodaření, tak struktura okolní krajiny, například podíl lesů a křovin, tak u hlodavců nebyla zjištěna žádná významná souvislost mezi úrovní pesticidů a složením krajiny nebo lokálním managementem,“ podotkl Michalko.
Výzkum poukázal na význam monitorování různorodých složek ekosystému pro lepší pochopení distribuce pesticidů a podpořil strategie, které zahrnují ochranu a rozvoj polopřirozených stanovišť v intenzivně obhospodařované krajině: „Takové přístupy mohou pomoci zmírnit negativní dopady pesticidů na biodiverzitu a podpořit udržitelné zemědělské a lesnické praktiky, které chrání životní prostředí a jeho biologickou rozmanitost,“ uzavřel téma Košulič.
Studie vznikla v rámci společného projektu s Výzkumným ústavem organických syntéz: „Vliv přípravků na ochranu rostlin na necílové druhy živočichů a regulace používání rizikových přípravků v zemědělství“ a byla finančně podpořena Technologickou agenturou České republiky (program BETA2).
Výsledky studie publikoval prestižní odborný časopis Journal of Applied Ecology, který vydává British Ecological Society, nejstarší ekologická společnost na světě.
Kontakty pro bližší informace: Mgr. Radek Michalko, Ph.D., Ústav ekologie lesa LDF MENDELU, +420 545 134 038, radek.michalko@mendelu.cz; Ing. Ondřej Košulič, Ph.D. Ústav ochrany lesů a myslivosti LDF MENDELU, +420 728 076 516, ondrej.kosulic@mendelu.cz