Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie vyhodnocuje odrůstání a prosperitu výsadeb introdukovaných dřevin na lesní správě Vítkov ve správě Lesů České republiky. Výzkumné plochy se nachází v pátém vegetačním stupni na nebývale velké ploše čítající čtyři hektary a dvou menších hektarových plochách, které jsou situované ve čtvrtém vegetačním stupni. Na každé ploše je vysazeno 24 druhů nepůvodních, introdukovaných dřevin.
Výzkumná čtyřhektarová plocha v Moravskoslezském kraji byla založena v roce 2019 na holině vzniklé v důsledku kůrovcové kalamity s povolením orgánu ochrany přírody a krajiny nutného pro výsadbu nepůvodních druhů dřevin. Všechny vysazené druhy dřevin jsou více či méně odolné vůči suchu:
„Jedná se o dřeviny ze Severní Ameriky, které snáší teplejší a sušší léta s větším úhrnem srážek na podzim nebo v průběhu zimy, ale jsou tam také druhy z jižní a jihovýchodní Evropy,“ upřesnil výběr dřevin výzkumník Martin Šrámek.
Několikaletý sběr dat je zaměřen na odrůstání dřevin jak z hlediska tloušťkového, tak výškového, a také na jejich mortalitu, což je z hlediska pěstování dřevin významný faktor. Dalším sledovaným parametrem je reakce vysazených dřevin na vodní stres: „Měříme vodní potenciál spolu s vodivostí průduchů a rychlostí fotosyntézy, což nám ukáže, které druhy jsou lépe vybaveny pro letní přísušky než ostatní, a můžou být díky tomu více zajímavé v případě zájmu o využití introdukovaných dřevin v lesním hospodářství, což není vzhledem k probíhající klimatické změně vyloučeno,“ doplnil ke sledovaným kritériím Šrámek.
Pravidla pro přimísení či vtroušení nepůvodních dřevin stanovuje směrnice Evropské unie pro prevenci a regulaci zavlékání či vysazování invazních nepůvodních druhů, jež je implementovaná prostřednictvím novelizace příslušného zákona i v České republice.
Lesníci na plochách pracují s 24 druhy nepůvodních dřevin. Je mezi nimi například borovice těžká, borovice černá, jedle řecká a makedonská, smrk Engellmanův, ale třeba také sekvojovec obrovský a pazerav sbíhavý, jež z hlediska tloušťkového a výškového přírůstu i odolnosti vůči suchu vykazuje nejlepší výsledky.
„Z listnatých dřevin je to například dub červený a kaštanovník jedlý, nebo též setý, kterému se ve čtvrtém vegetačním stupni daří. Dále je zde vysazený dub cer, teplomilný druh, který pochází z jihovýchodní Evropy. S ohledem na změnu klimatu se mu u nás daří dobře, navíc do areálu jeho původního rozšíření spadá i jižní Morava,“ zhodnotil prosperitu dřevin výzkumník.
Vědci u výsadeb sledují i působení škodlivých činitelů. Ukazuje se, že dřeviny na experimentálních plochách nejsou výrazně poškozené. Výjimkou je houbová choroba na borovicích. Poškození kořenových systémů navzdory výskytu většího množství hrabošovitých není nijak výrazné.
V rámci kontrolní skupiny dendrologové testují domácí druhy dřevin, jako je buk a smrk: „Co se týká schopnosti odolávat přísuškům v průběhu vegetační sezóny, ukázalo se, že domácí dřeviny vykazují horší výsledky než ty introdukované,“ upřesnil Šrámek.
Už po dvou letech sběru dat mají výzkumníci k dispozici zajímavá zjištění o sledovaných introdukovaných dřevinách a jejich potenciálním využití v lesním hospodářství České republiky, ať už jako dřeviny přimíšené, nebo vtroušené, což může v budoucnu pomoci udržet rovnováhu lesního ekosystému zasaženého klimatickou změnou.
Projekt na lesní správě Vítkov bude ukončen na jaře roku 2027: „Po skončení projektu by bylo ideální v intervalu 5 až 10 let provádět opakovaná měření a posuzování odrůstání a zdravotního stavu jednotlivých dřevin na výzkumných plochách. To už budou mít dřeviny kolem 15 až 20 roků a mohli bychom získat další zajímavá data,“ uzavřel téma Martin Šrámek.
Kontakt pro více informací: Ing. Martin Šrámek, Ph.D., Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie LDF MENDELU,
+ 420 545 134 500, martin.sramek@mendelu.cz