Výzkumem pařeziny, nebo také výmladkového nebo nízkého lesa, se zabývají už pátým rokem botanici, pedologové a další vědci Lesnické a dřevařské fakulty. Výmladkový les vzniká zpravidla po těžbě stromu tak, že z místa jeho pařezu nebo kořenu začnou vyrůstat nové kmínky. Vědci zjišťují, jak různé druhy kdysi tradičního hospodaření působí na stav lesa. Pokusy provádí na experimentálních plochách v lokalitě Hradisko na území Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny.
Na experimentálních plochách rozkládajících se nad Bílovicemi nad Svitavou odborníci simulují v pařezině historicky prováděné činnosti, a to pro výzkumné i výukové účely. „Na jedné části máme tzv. čistou pařezinu s výstavky, což jsou stromy semenného původu, které byly na ploše ponechané bez dalších účinků simulujících takzvané tradiční hospodaření. Na další je pařezina, kde se zároveň hrabe, na další probíhá i lesní pastva ovcemi. Na některých plochách provádíme pouze jednu činnost, ale máme i plochy, kde probíhají všechny činnosti zároveň,“ vysvětluje Jan Kadavý z Ústavu hospodářské úpravy lesů a aplikované geoinformatiky.
Ve výmladkových lesích se po staletí tradičně hospodařilo. „Kromě toho, že se pařezina využívala jako zdroj palivového dříví, tak bylo zcela normální, že se tam pohyboval dobytek, čili tam probíhala pastva, hrabání steliva, travařilo se, tedy vysekávala se tráva pro potravu dobytka,“ vypočítává Kadavý. Tyto činnosti byly prováděny pro lesní ekosystém často až na hranici únosnosti.
Botanici na experimentálních plochách po odtěžení porostů, a tedy výrazném prosvětlení plochy, zaznamenali prudký nárůst počtu druhů rostlin v bylinném patře. Po počátečním průměrném počtu 17 druhů jich napočítali i více než 100. „Experiment ukázal, že ačkoli druhů přibylo, zvýšila se rozmanitost a objevily se některé vzácné rostliny, tak jiné zase vymizely, protože byly vázány na tmavší lesy, které tam byly před těžbou,“ popisuje Michal Friedl z Ústavu lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie.



Po druhé světové válce začala rozloha pařezin prudce klesat, začala být vnímána negativně, až upadla v zapomnění. Teprve před 15 až 20 lety začali toto téma znovu otevírat biologové a především entomologové. „Všimli si, že krajina je ochuzená o nejrůznější druhy hmyzu, především motýly, a začali si klást otázku proč. Došli k závěru, že to má souvislost s úbytkem pařezin. Řada těchto motýlů je vázaná na poloprosvětlené lesy. To byl první impulz, proč se o pařezinách začalo zase mluvit,“ vysvětluje Friedl.
Zda je pařezina rizikovou formou hospodaření zkoumají i pedologové. Za rizikový je podle nich považován především souběh těchto tradičních činností, které člověk v lese neřízeně prováděl, nikoliv pařezina samotná. Devastující pro lesy bylo v historii hrabání steliva. „Zatímco při těžbě dřeva z lesa odvážíme biomasu na živiny de facto chudou, stelivo, tedy opad, který se používal jako podestýlka pod hospodářská zvířata, je na živiny mnohem bohatší,“ srovnává Aleš Kučera z Ústavu geologie a pedologie. S odvozem tohoto opadu les přišel o významnou organickou vrstvu, pro niž je typický tolik důležitý bující mikrobiální život.
„Při zakládání pařeziny vyprodukují výmladky, které vyrostou z pařezů, velké množství biomasy díky stále aktivnímu a rozvinutému kořenovému sytému. Častým argumentem proti pařezinám tak bylo právě výrazné ochuzení lesa o živiny, které se ale s opadem listí každý rok navracejí zpět do půdy,“ doplňuje Kučera. Pro pedology je pět let experimentu příliš krátká doba na vyvození větších závěrů.
Dendrometrická data, kdy je měřen přírůst stromů, jak rychle se dostaví, jak je velký, kdy kulminuje a kdy začne klesat, prozatím potvrzují závěry starších prací týkající se výmladkových lesů prováděných na území ŠLP Křtiny. Výstavky v pařezině po uvolnění do čtvrtého roku přirůstají a následně jejich přírůst klesá. U pařeziny se potvrdil předpoklad, že s narůstající intenzitou experimentálních činností roste i počet nových jedinců – výmladků, což souvisí s podnícením jejich regenerační schopnosti. Sběr dat i v tomto případě pokračuje.
Dosavadní zjištění naznačují, že na hospodaření v pařezině není důvod pohlížet jako na zkázu pro lesní ekosystém. Vědci jsou rozhodnutí ve výzkumu a shromažďování dat pokračovat i nadále. Čím déle budou měření a srovnávání provádět, tím budou jejich závěry průkaznější.
První doklady o hospodaření v pařezině, tehdy ještě neuvědomělém, pochází z neolitu, mladší doby kamenné. Lidé v té době využívali dřevo, které měli na dosah, teprve poté zjistili, jak funguje princip obnovy, v případě výmladkových lesů vegetativní obnovy, výmladků z kořenového systému. Plně uvědomělé výmladkové hospodaření spadá do 17.–18. století. Vrchol ve střední Evropě nastává v 18. stol. a naopak zlom, kdy více než po „rychlém“ dřevě, kdy na kvalitě příliš nezáleží, se lidé poohlíží po silných kmenech ke stavebním účelům, nastává v 19. stol. Roli sehrál i objev kamenného černého uhlí. V tu chvíli se může „nadechnout“ i pařezina a les obecně. Nezbytnou se na druhé straně pro zdravé odrůstání lesa stává početní regulace zvěře.
Kontaktní osoby pro více informací: Ing. Michal Friedl Ph.D., Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie, +420 605 746 875, michal.friedl@mendelu.cz; doc. Dr. Ing. Jan Kadavý, Ústav hospodářské úpravy lesů a aplikované geoinformatiky, +420 605 162 258, jan.kadavy@mendelu.cz; Ing. Aleš Kučera Ph.D., Ústav geologie a pedologie, ales.kucera@mendelu.cz
Více aktualit
-
Monitoring vybraných přírodě blízkých modelů hospodaření zahájil Ústav ekologie lesa Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně (LDF MENDELU) ve spolupráci se Školním lesním podnikem Masarykův les Křtiny (ŠLP Křtiny). Sběr dat v…22. 4. 2025
-
Vědci hledají odpověď na otázku, které dřeviny mají největší potenciál…
Mezinárodní vědecký tým zkoumající růst 223 dřevin ve 160 experimentálních lesích v různých částech světa zjistil, že konzervativní druhy stromů jsou v šetření zdrojů, jako jsou živiny, voda či energie nejefektivnější a mají tendenci růst rychleji…16. 4. 2025 -
LDF a ŠLP partneři projektu ForDiL podporujícího výchovu budoucích lesníků k…
Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy univerzity (LDF MENDELU) a Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny (ŠLP Křtiny) jsou hlavními partnery projektu ERASMUS+ Forest of the future: digital tools for learners to foster continuous cover forestry …11. 4. 2025 -
Vítězem Stavebního Hackathonu 2025 je studentský tým LDF MENDELU
Šestičlenný tým studentů navazujícího magisterského studijního programu Stavby na bázi dřeva ve složení Adam Hruška, Max Novák, Kateřina Pátková, Petra Škvárová, Jan Tinzl, Jan Zbořil obstál v konkurenci šesti dalších univerzit z Česka a Slovenska…9. 4. 2025 -
LDF MENDELU a ŠLP Křtiny hostily belgické studenty v rámci programu Erasmus+
Studenty z Institut Technique Horticole de Gembloux hostily v rámci krátkodobé vzdělávací mobility Erasmus+ Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy univerzity (LDF MENDELU) a Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny (ŠLP Křtiny). Program založený na…7. 4. 2025 -
LDF MENDELU vede rozsáhlý výzkum zaměřený na prosperitu introdukovaných dřevin
Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie vyhodnocuje odrůstání a prosperitu výsadeb introdukovaných dřevin na lesní správě Vítkov ve správě Lesů České republiky. Výzkumné plochy se nachází v pátém vegetačním stupni na nebývale…31. 3. 2025 -
Studentský design 2025 – Cena čalounického řemesla putuje na MENDELU
V soutěži Studentský design 2025 konané v rámci veletrhu Mobitex na brněnském výstavišti byly oceněny práce studentů středních a vysokých škol z České a Slovenské republiky. Cenu čalounického řemesla získala studentka Designu…27. 3. 2025 -
Nedostatek potravy v lesích láká v předjaří divoká prasata blíž k lidským…
Městské části Brna navazující na okolní lesy se v předjaří potýkají s výskytem divokých prasat, která se zde v důsledku nedostatku potravních příležitostí dočasně koncentrují. Městská zástavba či zahrady jim poskytují jak potravu, tak kryt. Podle…20. 3. 2025 -
V soutěži MENDELU Ph.D. talent 2025 uspěl i student LDF
Ve čtvrtém ročníků dvoukolové soutěže o doplňková talentová stipendia MENDELU Ph.D. talent pro studenty a studentky doktorských programů uspělo celkem pět studujících. Do druhého kola soutěže postoupilo deset doktorandů, do finále se probojovala…19. 3. 2025 -
Zvyky a chování holubů v Brně cílem výzkumu LDF MENDELU, o závěry mají zájem…
Ústav ochrany lesů a myslivosti Lesnické a dřevařské fakulty (LDF) se už více než dva roky zabývá výzkumem volně žijících zvířat ve městech. Jedna část výzkumu je zaměřená na zdivočelé holuby. Konkrétně jejich početnost, distribuci ve městě,…18. 3. 2025