Výzkumem pařeziny, nebo také výmladkového nebo nízkého lesa, se zabývají už pátým rokem botanici, pedologové a další vědci Lesnické a dřevařské fakulty. Výmladkový les vzniká zpravidla po těžbě stromu tak, že z místa jeho pařezu nebo kořenu začnou vyrůstat nové kmínky. Vědci zjišťují, jak různé druhy kdysi tradičního hospodaření působí na stav lesa. Pokusy provádí na experimentálních plochách v lokalitě Hradisko na území Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny.
Na experimentálních plochách rozkládajících se nad Bílovicemi nad Svitavou odborníci simulují v pařezině historicky prováděné činnosti, a to pro výzkumné i výukové účely. „Na jedné části máme tzv. čistou pařezinu s výstavky, což jsou stromy semenného původu, které byly na ploše ponechané bez dalších účinků simulujících takzvané tradiční hospodaření. Na další je pařezina, kde se zároveň hrabe, na další probíhá i lesní pastva ovcemi. Na některých plochách provádíme pouze jednu činnost, ale máme i plochy, kde probíhají všechny činnosti zároveň,“ vysvětluje Jan Kadavý z Ústavu hospodářské úpravy lesů a aplikované geoinformatiky.
Ve výmladkových lesích se po staletí tradičně hospodařilo. „Kromě toho, že se pařezina využívala jako zdroj palivového dříví, tak bylo zcela normální, že se tam pohyboval dobytek, čili tam probíhala pastva, hrabání steliva, travařilo se, tedy vysekávala se tráva pro potravu dobytka,“ vypočítává Kadavý. Tyto činnosti byly prováděny pro lesní ekosystém často až na hranici únosnosti.
Botanici na experimentálních plochách po odtěžení porostů, a tedy výrazném prosvětlení plochy, zaznamenali prudký nárůst počtu druhů rostlin v bylinném patře. Po počátečním průměrném počtu 17 druhů jich napočítali i více než 100. „Experiment ukázal, že ačkoli druhů přibylo, zvýšila se rozmanitost a objevily se některé vzácné rostliny, tak jiné zase vymizely, protože byly vázány na tmavší lesy, které tam byly před těžbou,“ popisuje Michal Friedl z Ústavu lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie.
Po druhé světové válce začala rozloha pařezin prudce klesat, začala být vnímána negativně, až upadla v zapomnění. Teprve před 15 až 20 lety začali toto téma znovu otevírat biologové a především entomologové. „Všimli si, že krajina je ochuzená o nejrůznější druhy hmyzu, především motýly, a začali si klást otázku proč. Došli k závěru, že to má souvislost s úbytkem pařezin. Řada těchto motýlů je vázaná na poloprosvětlené lesy. To byl první impulz, proč se o pařezinách začalo zase mluvit,“ vysvětluje Friedl.
Zda je pařezina rizikovou formou hospodaření zkoumají i pedologové. Za rizikový je podle nich považován především souběh těchto tradičních činností, které člověk v lese neřízeně prováděl, nikoliv pařezina samotná. Devastující pro lesy bylo v historii hrabání steliva. „Zatímco při těžbě dřeva z lesa odvážíme biomasu na živiny de facto chudou, stelivo, tedy opad, který se používal jako podestýlka pod hospodářská zvířata, je na živiny mnohem bohatší,“ srovnává Aleš Kučera z Ústavu geologie a pedologie. S odvozem tohoto opadu les přišel o významnou organickou vrstvu, pro niž je typický tolik důležitý bující mikrobiální život.
„Při zakládání pařeziny vyprodukují výmladky, které vyrostou z pařezů, velké množství biomasy díky stále aktivnímu a rozvinutému kořenovému sytému. Častým argumentem proti pařezinám tak bylo právě výrazné ochuzení lesa o živiny, které se ale s opadem listí každý rok navracejí zpět do půdy,“ doplňuje Kučera. Pro pedology je pět let experimentu příliš krátká doba na vyvození větších závěrů.
Dendrometrická data, kdy je měřen přírůst stromů, jak rychle se dostaví, jak je velký, kdy kulminuje a kdy začne klesat, prozatím potvrzují závěry starších prací týkající se výmladkových lesů prováděných na území ŠLP Křtiny. Výstavky v pařezině po uvolnění do čtvrtého roku přirůstají a následně jejich přírůst klesá. U pařeziny se potvrdil předpoklad, že s narůstající intenzitou experimentálních činností roste i počet nových jedinců – výmladků, což souvisí s podnícením jejich regenerační schopnosti. Sběr dat i v tomto případě pokračuje.
Dosavadní zjištění naznačují, že na hospodaření v pařezině není důvod pohlížet jako na zkázu pro lesní ekosystém. Vědci jsou rozhodnutí ve výzkumu a shromažďování dat pokračovat i nadále. Čím déle budou měření a srovnávání provádět, tím budou jejich závěry průkaznější.
První doklady o hospodaření v pařezině, tehdy ještě neuvědomělém, pochází z neolitu, mladší doby kamenné. Lidé v té době využívali dřevo, které měli na dosah, teprve poté zjistili, jak funguje princip obnovy, v případě výmladkových lesů vegetativní obnovy, výmladků z kořenového systému. Plně uvědomělé výmladkové hospodaření spadá do 17.–18. století. Vrchol ve střední Evropě nastává v 18. stol. a naopak zlom, kdy více než po „rychlém“ dřevě, kdy na kvalitě příliš nezáleží, se lidé poohlíží po silných kmenech ke stavebním účelům, nastává v 19. stol. Roli sehrál i objev kamenného černého uhlí. V tu chvíli se může „nadechnout“ i pařezina a les obecně. Nezbytnou se na druhé straně pro zdravé odrůstání lesa stává početní regulace zvěře.
Kontaktní osoby pro více informací: Ing. Michal Friedl Ph.D., Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie, +420 605 746 875, michal.friedl@mendelu.cz; doc. Dr. Ing. Jan Kadavý, Ústav hospodářské úpravy lesů a aplikované geoinformatiky, +420 605 162 258, jan.kadavy@mendelu.cz; Ing. Aleš Kučera Ph.D., Ústav geologie a pedologie, ales.kucera@mendelu.cz
Více aktualit
-
Nový druh škodlivé houby byl objeven pod kůrou kmene ořešáku královského nedaleko Brna. Houba je aktivně šířena nepůvodním kůrovcem, který se na ořešácích v Evropě vyskytuje posledních 15 let. Vědci potvrdili, že tato houba dokáže působit…9. 12. 2024
-
Uchazečská kampaň letos cílí na uplatnění v praxi
Uchazečská kampaň Mendelovy univerzity v Brně v letošním roce poukazuje především na skutečnost, že studijní programy jsou koncipovány tak, aby studující byli připraveni pro reálný trh práce kladoucí důraz na praktické uplatnění. Prostřednictvím…6. 12. 2024 -
Na distribuci pesticidů v krajině má vliv jak hospodaření, tak druh přírodního…
Komplexní interakce mezi lokálními a krajinnými faktory, které mají vliv na distribuci pesticidů v trvalých plodinách ovocných sadů a vinic, studovali vědci z Ústavu ekologie lesa a Ústavu ochrany lesů a myslivosti LDF MENDELU. Výzkum navazuje na…26. 11. 2024 -
Absolvent LDF MENDELU autorem strhujícího knižního rozhovoru
Absolvent Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity (LDF MENDELU) Pavel Hénik, etablovaný autor několika románů, povídkových sbírek a knižních rozhovorů připravil pro podzimní knižní trh novinku s názvem S prstem na spoušti,…22. 11. 2024 -
Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny nově partnerem vánočních jedliček v…
Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny (ŠLP Křtiny) letos historicky poprvé spojil síly s brněnskou neziskovou organizací Nadace Veronica v rámci tradičního projektu – prodej vánočních jedliček v květináči a jejich jarní výsadba do lesa…21. 11. 2024 -
Odborníci Ústavu nauky o dřevě a dřevařských technologií se zabývají výzkumem a…
Odborníci Ústavu nauky o dřevě a dřevařských technologií se zabývají výzkumem a vývojem povrchově upravených dýhových nábytkových hran. Mendelova univerzita na projektu spolupracuje s firmou Jan Ficek Dřevovýroba s.r.o. se sídlem v Chrudimi a…13. 11. 2024 -
Konopí je materiálem budoucnosti pro výrobu nábytku
S nárůstem populace na planetě roste i poptávka po nábytku, dřeva pro uspokojení této poptávky ale není dostatek. Jako náhrada za dřevo se dají využít alternativní materiály, například posklizňové zbytky z pěstování technického konopí na semeno,…12. 11. 2024 -
Prosincový den otevřených dveří na LDF MENDELU, 2024
V pátek 6. prosince 2024 pořádá Lesnická a dřevařská fakulta MENDELU den otevřených dveří. Jednotlivé ústavy připravily zajímavý program zaměřený na některá z témat, jimiž se zabývají, a zároveň zájemcům zodpoví jejich dotazy týkající se výuky…11. 11. 2024 -
MENDELU otevřela naučnou stezku v Mongolsku, na přípravě se podíleli i studenti
Mendelova univerzita v Brně (MENDELU) otevřela v Mongolsku naučnou stezku s názvem Lesy pro život. Stalo se tak rok po vyznačení první turistické stezky v Mongolsku s využitím českého systému turistického značení. Stezka kopíruje část modře značené…31. 10. 2024 -
Udílením Cen profesora Halabaly vyvrcholily Dny nábytku 2024 pořádané LDF…
Cenu profesora Halabaly v roce 2024 pořádá Ústav designu a nábytku Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity. (LDF MENDELU). Ceny byly rozdány v pátek 25. října v prostorách Staré radnice Brno. Studentská soutěž byla v letošním…29. 10. 2024