Tříletý výzkum Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU), Masarykovy univerzity (MUNI) a společnosti SocioFactor založený na více než 150 tisících snímků z fotopastí, stovkách biologických vzorků a tisících terénních záznamů potvrzuje, že města představují plnohodnotný a systematicky využívaný ekosystém pro desítky druhů volně žijících zvířat. Unikátní propojení biologického, veterinárního a sociologického přístupu zároveň ukazuje, že soužití lidí a zvířat ve městech není nahodilé, ale řídí se jasnými prostorovými, časovými i společenskými zákonitostmi a že jeho význam bude s pokračující urbanizací dále růst.

Unikátnost projektu spočívá v propojení tří klíčových výzkumných oblastí: biologické, veterinárně-zdravotní a sociologické. V biologické části vědci detailně mapovali výskyt a chování zvířat ve městě s využitím rozsáhlé sítě fotopastí, nočního monitoringu pomocí termovize i terénního sledování pobytových znaků. Díky tomu získali unikátní data o tom, kde, kdy a jak jednotlivé druhy městské prostředí využívají: „Když se díváme na město jen očima člověka ve dne, zásadní část reality nám uniká. Ve skutečnosti sdílíme město s celou řadou druhů, které ho aktivně využívají,“ přiblížil současnou situaci Jakub Drimaj, hlavní řešitel projektu.

Druhá část projektu byla zaměřena na zdravotní aspekty a rizika, kdy výzkumníci odebrali stovky biologických vzorků z volně žijících zvířat a analyzovali přítomnost patogenů s potenciálem přenosu na člověka či domácí zvířata: „Bez znalosti zdravotního stavu populací nemůžeme odpovědně hodnotit reálná rizika,“ vysvětlil Drimaj.

Třetí pilíř projektu tvořil sociologický výzkum zaměřený na vnímání přítomnosti zvířat ve městě. Analýza postojů veřejnosti, mediálního obrazu i tak zvaných pocitových map ukázala, že právě společenské vnímání často rozhoduje o tom, jak města k problematice přistupují: „Propojení těchto tří rovin je klíčové. Nestačí vědět, kde se zvířata vyskytují. Musíme rozumět i rizikům a tomu, jak situaci vnímá veřejnost. Teprve pak je možné nastavit funkční management,“ zdůraznil výzkumník.

Data začali vědci systematicky sbírat v úzké spolupráci s Magistrátem města Brna, útulkem Městské policie Brno, myslivci i dalšími partnery v terénu už v prvním roce výzkumu. Postupně vznikla unikátní databáze výskytu zvířat v Brně. Ve druhém roce byl výzkum zásadně rozšířen, a to především díky síti fotopastí rozmístěných napříč městem. Ty pořídily více než 150 tisíc snímků a umožnily detailní pohled na skutečné využívání městského prostoru zvířaty:

„Najednou jsme měli k dispozici detailní obraz toho, jaká zvířata se ve městě pohybují, kdy a kde. Ukázalo se, že to rozhodně nejsou jen jednotlivé náhodné výskyty,“ řekl k práci s fotopastmi Jakub Drimaj a pokračoval: „Nejčastěji zaznamenanými druhy jsou zajíc, srnec, liška, kuna nebo prase divoké. Významnou část záznamů tvoří i interakce s člověkem, neboť zvířata se běžně pohybují v bezprostřední blízkosti lidských sídel.“

Zásadním zjištěním je rozdíl mezi denní a noční aktivitou. „Ve dne město působí klidně. V noci se ale promění v dynamický prostor, kde se zvířata pravidelně přesouvají mezi lokalitami. To je klíč k pochopení jejich chování. Právě noční monitoring pomocí termovize a fotopastí ukázal, že řada druhů využívá město pravidelně, jen mimo lidskou pozornost,“ uvedl Ondřej Mikulka z Ústavu ochrany lesů a myslivosti.

Součástí projektu bylo i rozsáhlé testování zdravotního stavu zvířat. Vědci analyzovali desítky až stovky vzorků z různých druhů. U přibližně 30 % zvířat byl zjištěn alespoň jeden patogen, nejčastěji parazitární nebo bakteriální infekce: „Přítomnost patogenů je v přírodě běžná. Neznamená to automaticky riziko pro člověka. Klíčové je tato rizika znát a řídit,“ uklidnil řešitel Omar Šerý z Ústavu biochemie MUNI.

Projekt vědcům potvrdil domněnku, že střety mezi člověkem a zvířaty nejsou náhodné. Každý jednotlivý konflikt má své příčiny, prostorové i časové. Odborníci se shodují, že pokud vědí, kde a kdy ke konfliktům dochází, jsou schopni jim předcházet. Data ukazují například časté výskyty prasat v okrajových částech města nebo lišek v městské zástavbě. V některých případech se jednalo o škody na majetku či neobvyklé situace řešené městskou policií.

V oblasti mediálního obrazu a postojů veřejnosti analýza ukázala, že vnímání lidí často rozhoduje o tom, jak následně reagují městské samosprávy: „Bez pochopení veřejnosti nemůže být management úspěšný. Nejde jen o to, co je biologicky správné, ale i o to, co je společensky přijatelné,“ sdělila Jana Korečková, řešitelka za SocioFactor.

Výsledkem projektu není jen vědecké poznání, ale především konkrétní doporučení pro praxi: od monitoringu přes řízení populací až po komunikaci s veřejností. Na základě získaných dat vznikl návrh systematického přístupu využitelného místními samosprávami i státní správou při řešení výskytu zvířat ve městech: „Největší problém není samotná přítomnost zvířat. Problém je, že o nich nemáme dostatek dat. Jakmile je máme, můžeme situaci začít řídit místo toho, abychom jen reagovali,“ uzavřel téma hlavní řešitel.

Kontaktní osoba pro více informací: Ing. Jakub Drimaj, Ph.D., Ústav ochrany lesů a myslivosti LDF MENDELU, +420 774 683 672, jakub.drimaj@mendelu.cz