Biotičtí činitelé — názvosloví

Houby

Mycelium – podhoubí, vlastní tělo houby, žijící bez nutnosti tvořit plodnice. V krátkých obdobích života při příznivých podmínkách tvoří houba plodnice při fruktifikaci.

Plodnice – vyroste jen za zvlášť příznivých okolností, u většiny hub se skládá z dřeně a klobouku, na nichž lze najít zbytky dalších částí plodnice – plachetka – pochva, závoj – prsten.

Hyfa – houbové vlákno složené z jedné protáhlé buňky nebo z velkého množství buněk. Celé tělo je tvořeno hyfami, v plodnici jsou ale uspořádány jiným způsobem než v myceliu.

Hymenium – výtrusorodé rouško, pletiva hub stopkovýtrusých na nichž se tvoří výtrusy; vrstva bazidií na lupenech, v rourkách a na jiných částech těla. 

Spóry – (Výtrus) rozmnožovací jedno-buněčná nebo více-buněčná částice vzniklá pohlavním i nepohlavním rozmnožováním; na rozdíl od semene rostlin neobsahuje embryo ani zásobní látky.

Rhizomorfy – provazcovité často rozvětvené útvary podhoubí, tvořené svazkem tlustostěnných, na povrchu melanizovaných hyf, na konci aktivní růstová zóna.

Syrocia – pevné blanité vrstvy vytvořené z povrchového mycelia hyf.

Sklerocia – hlízovité útvary schopné přežít i nevyhovující okolní podmínky, a po opětovném zvýšení vlhkosti nebo teploty obnovit životaschopnost houby.

VEDLEJŠÍ VÝTRUSY: 

1) Konidie – tvoří se zaškrcováním speciálně organizovaného houbového vlákna (konidiofór) na vrcholu hyfy, která dorůstá.

2) Oidie – tvoří se  rozpadem vrcholové buňky hyfy na samostatné buňk, které získávají charakter výtrusu.

3) Chlamydospóry – vytváří se uvnitř buněk hyf. Jsou to tlustostěné buňky představující klidové stádium houby, které jsou schopné v příznivých podmínkách vytvořit nobé mycelium.

4) Vegetativní útvary – jedná se o jednotlivé části hub, které jsou schopny po přenesení na jiný vhodný živný substrát pokračovat v růstu a způsobit tak nové poškození.